4 Valburga
Valburga, y, f., jm. svaté. Déšť v noci před sv. V-gou naplňuje stodoly i sklepy. Pragn. Tč. ...

7 Vápeník
Vápeník. Těší ho to, jako v-ka déšť. Vs. Hrk. — V., u, m. = čepeček režnou nití vyšitý. V Krkonš. NZ. ...

10 Průdušník
Průdušník, u, m. = průduch. P-ky, okny, dveřmi vháněla vichřice déšť (do chalup atd. ). Stan. II. 68. ...

5 Červánky
Červánky. Č. se dělají. Dch. Ranní č.— jasno, večerní č. — déšť. Pran. Tč. Vz Zá- pal, Zápala, Schd. ...

10 Dobře
Dobře Kdo d činí nezasluhujícímu, jest jakožto déšť v písku, ježto hyne. Kor. 125 ...

4 Urýhati
Urýhati, furchen. — co. Déšť všecky trnky urýhal. — se čím. Kůra stářím se urýhá. Na Mor. Tč. ...

4 Vrhulka
Vrhulka, y, f. = drobný déšť, schwacher Regen. Us. v Jg. Slov. chybně m.: mrhůlka. Č. Cf. Mrholiti. ...

10 Bouře
Bouře. Bouřky v úplňku měsíce zname- nají déšť dalece. Ott. Kal. 1904. O bouřkách vz Čes. 1. XII. 453. ...

4 Tarantový
Tarantový, Taran t-. Pršel déšť krvavý rovně jako dobře červené t-vé víno. V., Kol. 178. ...

7 Rovnodenní
Rovnodenní, aequinoctial. R. body, Mj. 468., krojník (kolur). Stč. Zem. 77., déšť, bouře. Sl. les. — ...

1 Dekatovati co
Dekatovati co: sukno = močením upra- viti, aby déšť mu neškodil. Techn. Tüchern den Pressglanz geben. ...

1 Hromobití
Hromobití, í, n., Donnerschlag, Unge- witter. V. Bylo h., až mráz po člověku šel. Sych. Velké h., malý ...

5 Zadeštiti
Zadeštiti, il, ěn, ění. Vz Zadažditi. — se. Celé nebe se zadeštilo (se zatáhlo, na déšť připravilo). ...

7 Pováhati
Pováhati = poshýbati. Déšť nám žita p-hal, jakoby přes ně Jizera šla. U Turn. — Cf. Povahovati. — P., ...

2 Promočiti
Promočiti, il, en, ení; promáčeti, pro- močovati, durchnässen , ausweichen (im Wasser). — co. Déšť ani ...

6 Hula
Hula, y, f. = hulička, hulka, hulečka, hulenka, kolébka (v dětské řeči). Mor. Brt., Škd., Tč., Dšk. — ...

1 Anfangen
Anfangen. Střihl a dal se do Šití. Dal se Do takového křiku, strhl takový křik, jal se tolik křičeti. ...

4 Vypluskati
Vypluskati = vypleskati. Na Ostrav. Tč. — V., nass, kothig machen. — co: déšť cestu vypluskal. Ib. Tč. ...

2 Popelný
Popelný, Aschen-, Asch-, aschig. P. ná- doba, D., chléb (podpopelný), Reš., země, Kartig, déšť (sopečný), ...

3 Siholiti
Siholiti, sihlačiti = mrholiti, mžíti, sie- fern, silfen. Siholí = padá mhla, drobný déšť. Na Mor. a ...

6 Déšť
Déšť. Dešč. Ž. wit. 146. 8, Dal. a j. Strbl. ďbžih, slov. dažď, č. dešť. Gb. Hl. 99, Mkl. aL. 284, déšť, ...

1 Dlouhotrvalý
Dlouhotrvalý, dlouhotrvanlivý, dlouho- trvající, langdauernd, -wierig. D. déšť, zdraví, zimnice, válka, ...

3 Sychravice
Sychravice, e, f. = metelice, déšť se sně- hem, schauriges Wetter, Schlackwetter. Ros. — S. = sychravo, ...

1 Ledovice
Ledovice, e, f., zmrzlá cesta, Eisweg. Bern. —L., déšť na zemi přimrzající, Regen, der Glatteis macht. ...

6 Krápati
Krápati polož před křápati. Cf. Mkl. Etym. 142. — kam. Krápaje na ně (stillaus). BO. Přestachu hřímoty, ...

7 Rataj
Rataj rolník, colonus. Sv. ruk. V. II. 230 , Sv. ruk. 321., Št. Kn. š. 157. 33. Jako r. někdy v déšť ...

7 Vlha
Vlha, merops. Cf. Brm. II. 338.—351., Hlb. II. 119., 148., 426., 266, List. fil. VIII. 15., Mkl. Etym. ...

1 Jarní
Jarní, Frühlings-. J. čas, povětří, obilí (jař), síje, ovoce, déšť (Br. ), šat, oblek. D., Jg., Us. Času ...

3 Srpnový
Srpnový, August-. S. dnové. Ros. S. oves = černý, chlupatý n. srstnatý. Vaň. S. hrom vánoční bláto. S. ...

10 Májový
Májový. M. déšť, boží vláha, po níž tou- žila země. Zvon III. 403. M. kvítí = bla- touch. Dšk. Km. 25. ...

10 Déšť
Déšť. Za prudkým dažďom krásne slniečko nastáva (po svádě pokoj). Rizn. 168. Ne- třeba o d. prositi, ...

9 Hvězda
Hvězda. S netbe bych ti hvězdy snes. Hlk. Več. 32. Mnoho hvězd znamena brzký déšť. Čes i. IX. 253. O ...

7 Pravovati
Pravovati, parare. P-vuje zemi déšť. Z. kl. (326.). A vždy nižšie (zpořiezenie) skrze vyššie sebe má ...

1 Kukliti
Kukliti, il, en, ení, kappen. — se. Když se Krkonoš kuklí, bývá déšť. Mus. — koho. Kuklí ho jak chce. ...

2 Poprchati
Poprchati, poprchovati, poprchávati, ein wenig regnen. — abs. Poprchá déšť; po- prchá, poprchává. Neprší, ...

5 Zbryndati
Zbryndati = bryndaje smíchati, manschen, zusammenpanschen. — co: pivo, čím: vodou (pokaziti).— co komu. ...

7 Táhlý
Táhlý = nepřetržené trvající. T. údolí, Dch., vzdechot, Schz, ston, Zr., ryk, žal žežulice, Vrch., myšlénky, ...

5 Ambit
Ambit. Přidej: Déšť jich nezmočí, bláto jich v ambitě t. j. v okolku nechopí. Hus I. 220. — A, český ...

4 Vsáklý
Vsáklý = co se vsáklo, was sich einge- zogen hat. V. voda. Jg. Zvyku v-ho se zba- viti. Sš. I. 134. — ...

1 Dešt'ovka
Dešt'ovka, y, f., dešťová voda, Regen- wasser; 2. dešťový červ, dšťovka, Regen- wurm. Krok. ...

5 Bochník
Bochník. Vz Mkl. Etym. 16. Spíše dá slunce bochník než déšť krajíc. Hk. Ačtě hezký b. tvůj, přece pole ...

6 Hrád
Hrád = krupobití, grando. Ž. wit. 148. 8. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 189., ...

2 Nenáhle, znenáhla
Nenáhle, znenáhla, allmählich, gemach. Kom. Deštík kape znenáhla, déšť hustě, příval bouřlivě. Kom. Z. ...

2 Okřáti, okříti
Okřáti, okříti, okřeji, okřál a okříl, ání; okřívati = síly nabyti, zvl. po nemoci sebrati se, sich erfrischen, ...

9 Mléčný
Mléčný. M. hlava = bílá jako mléko. Slád. ???. 74. — Jasná mléčná dráha znamená brzký déšť. Ces. 1. IX. ...

6 Kosmas
Kosmas, děkan kapituly pražské. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 32., 159., Šb. D. ř. 2. vd. 260., Tk. II. 93., 94., ...

2 Naprskati
Naprskati; naprsknouti, knul a kl, utí, anspritzen, anspucken, viel spucken. — čeho kam (komu). N. někomu ...

6 Kupa
Kupa. Cf. Mkl. a L. 273. Schd. I. 170., Mkl. Etym. 147., 148. Je jako k. Neštěstí (o ženě těhotné —- ...

7 Vyletěti co
Vyletěti co. Laštovičky vylietajú déšť, když nízko lítají Němc. IV. 441. — (od- kud) jak. Vylítl ze dveří, ...

10 Červen
Červen. Je-li č. studený, krčí sedlák rameny. Vlhký a teplý č. obohacuje rolníka. Netřeba Boha v červnu ...

2 Plodistvý
Plodistvý (zastr. plodistevný), plodný, nosný, fruchtbar, fruchttragend. Olivové dřevo bujné, krásné, ...

7 Perliti se komu kde
Perliti se komu kde. Slza perlí se mu v zraku. Kká. — se odkud. Rosný déšť se perlí s nebe. Jbl. Rév ...

5 Záškleba
Záškleba, y, f. = prouh oblaků, ein Wulkenstreif gegen Abend vor einem Regen. Z. se táhne, bude pršeti. ...

9 Cesta
Cesta = via trita, der ausgerodete, ausge- tretene Weg. O původu vz Zub. 385. O pří- slovích a pořekadlech ...

10 Pršeti kdy
Pršeti kdy. Kde prší ponejprv z jara, tam bude p. často a poroste tráva. Ces. 1. XII. 453. — odkud. ...

2 Pleiady
Pleiady, gt. Pleiad, pl., f., souhvězdí ku- řátek, baba, štětky, vlast. dštětky (zvěstující déšť), das ...

7 Přihnati
Přihnati. — co. Déšť přihnal žito (po- ložil). Us. Kšť. — se za kým. Osv. I. 269. — co, se kam (odkud). ...

5 Cévka
Cévka. — Déšť leje cévkarni (silně prší). Ostrav. Tč. — C. = rourka k odnímání moče nemocnému. Slov. ...

6 Kocourkovský
Kocourkovský,Krähwinkel-. K. historie: O k. býku; Jak prosili kocourkovští za déšť, jak stavěli kostel ...

4 Vyhřměti
Vyhřměti, ěl, ění; vyhřmívati, ausdon- nern, zu donnern aufhören. Už vyhřmělo (přestalo hřímati). Us. ...

4 Vyštěbetati
Vyštěbetati, betám a beci. — co = vy- bleptnouti, ausschwatzen, ausplauschen, her- ausschnattern. — koho ...

10 Déšť
Déšť. Dážď sa leje ani (jako) z vreca, s kupy, s cievok; d. klapoce, stavie klobú- čike (robí bubliny). ...

1 Krkonoš
Krkonoš, e, m., hora v Sudetích nedaleko kupy sněžné. Krkonoše, pl., m., Toms, f., všecky hory toho okolí, ...

5 Cupati
Cupati. — komu. Martinek je hezké, což je galánské, má botky na šupavo, aby mu to necupalo. Sš. P. 561. ...

5 Západní
Západní, westlich. Z. strana světa, země, krajiny, V., vítr, Kom., déšť. Z.. předek či střída, der Abendort, ...

10 Pavouk
Pavouk. Vz Ott. XIX., 362. P. nosí pe- níze; P. zrána značí hoře, v poledne radosť, večer naději; Leze-li ...

1 Horák
Horák, a, horáček, čka, m., horal, kdo v horách bydlí, der Gebirgsbewohner. Aby raději byl horák než ...

9 Pavel
Pavel. Den sv. Pavla jasný pokládá rok velmi šťastný. Bude-li mha panovati, bude dobytek padati; pakli ...

1 Krajinský
Krajinský, Provinzial-, Land-, Landes-. K. soud; radní soudu krajinského (zem- ského), J. tr. (od, krajina'; ...

1 Leden
Leden, dna, m. L. = ledný, ledový mě- síc, Jäner. Er. Vz S. N. Leden je adj.; staří psávali: leden měsíc ...

4 Vetek
Vetek, tku, m., die Mondabnahme, letztes Viertel. Už je vetek; měsíc jest na vetku; Déšť na vetku trvá ...

6 Káně
Káně. MV. Cf. Mkl. Etym. 110. K. hadí či orel krátkoprstý, circaëtus gallicus; lesní či myšilov, buteo ...

4 Tropický
Tropický, z řec. = obrazný, jinoznačný, zástupný; přenesený výraz, obrazné mlu- vení, tropisch, bildlich, ...

1 Májový
Májový, Mai-. V. M. měsíc, světlosť, den, léčení, máslo, moucha (májka), květ (kon- valinka), hřib, nápoj ...

4 Trvání
Trvání, n., das Dauern, die Dauer, Fort- dauer, Währung. D. Ta věc nebude míti dlouhého t. Us. T. rostliny ...

3 Ščur, ščúr
Ščur, ščúr, a, m. = štír, der Skorpion. Na Mor. a Slov. Sd., Brt. Vz Mtc. 1878. 3. Je to kyselé jako ...

10 Pavel
Pavel. Je-li na den obrácení sv. Pavla jasně a krásně, dá se očekávati úrodný, vinný rok; Je-li v tu ...

8 Krása
Krása. Padá-li drobný déšť a slunce při tom svítí, padá na staré panny rez, na mladé krása. NZ. II. 613. ...

10 Červenec
Červenec = červen až do XV. stol. a Červen = červenec. Je-li v Č-nci déšť a slunečno, bude v příštím ...

2 Nepočas
Nepočas, u, m., pl.: nepočasy, ů, m., nepočasí = nepohoda, zlý čas, das Unwetter, die üble Witterung. ...

8 Panna
Panna. Staré panny vypovídají se z I)ě- vína přes Staršov do Babic. NZ. III. 230. Pa- dá-li drobný déšť ...

2 Opláchnouti
Opláchnouti, opláknouti, chnul a chl, kl, ut, utí; opláchati, oplákati, oplachovati, opla- kovati, ab-, ...

4 Vyřehotati
Vyřehotati, hotám a hoci = řehotáním vy-, přivolati, herauskrächzen, herausquaken. Ros. — co = řehotáním ...

2 Pršeti
Pršeti, prším, prš, šel (pršalo u Uher. Hradiště a jinde, Tč.), ení; pršívati = sy- pati se, prchati, ...

5 Zaškřečeti
Zaškřečeti, el, ení, zaškřekati, zaškřek- nouti, vz Zaškřečeti. Skřečeti. — abs. Drů- bež zaškřečala. ...

2 Nestydatý
Nestydatý, nestoudný, necudný, dotíravý, schamlos, unverschämt, frech, dreist, zudring- lich. V. Čelo ...

2 Přeháňka
Přeháňka, y, f., přehánění, das Uiber-, Hinübertreiben, der Durchtrieb. Zlob. P. k jiné víře, na vojnu, ...

2 Plihota
Plihota, y, f., na mor. Drahansku též plou- bota; plihanice, nečas, das schlechte Pansch- weiter. Zimu, ...

7 1. Tok
1. Tok. Cf. Mkl. Etym. 348. T. slzí. Vrch., Čch. T. vzdušin, NA. V. 189., páry. Mj. 139. — T. rév. Kká. ...

3 Spadnutí
Spadnutí, n., das Herabfallen. S. cihly se střechy. S. mandlí n. čepů (zánět brančí). Vz Spadlý. Déšť, ...

1 Kokrhati
Kokrhati, krähen. — kde. Kohout na svém smetišti nejraději kokrhá (rád kokrhá a zpívá). Prov. — na co. ...

4 Vyplaviti
Vyplaviti, il, en, ení; vyplavovati, vy- broditi, ausschwemmen. — co, koho: koně (vybroditi), Ros., dříví, ...

2 Očerstviti
Očerstviti, il, en, ení; očerstvovati = ob- čerstviti, erfrischen, erquicken, laben. Jg. — koho, co. ...

2 Prodělání
Prodělání, das Durcharbeiten. Jg. — P., škoda, der Verlust. Strany přísloví vz: Bláto, Cibule, Čert, ...

4 Vlažiti
Vlažiti, il, en, ení; vlažívati = vlahou napouštěti, feucht machen, befeuchten, net- zen. V. — co (čím): ...

2 Překvapiti
Překvapiti, il, en, ení; překvapovati, nenadále přepadnouti, überfallen, überra- schen, überrumpeln; ...

2 Prudkosť
Prudkosť, i, f., rychlost, náhlost, die Schnelligkeit, Jähe. P. běhu. Jel. Delfín p-stí všecky předchází. ...

6 Májový. M
Májový. M. hruštička, convallaria maja- lis, Slov. Rr. Sb., slavnosť či pobožnosť na sv. poli u Prahy ...

7 Déšť
Déšť. Vz. Mz. v List. fil. VII. 168., Mách. 24., 45., 57., 62.—63., 173., 174. D. hrachu, manny, masa, ...

8 Hosť
Hosť. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 20. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 4., 33. O skloň, na Chromecku ...