1 Moč
Moč, e, m., moč, i, f., mokrosť, die Feuchte, Nässe. Aby mu déšť neuškodil ani jiná moč. Ms. o štěp. ...

6 Dolů
Dolů. Vz O (se střídá s ů), Gb. Hl. 73., Bž 80. Prvotně byl tvar dolovi zajisté dativ nejen tvaroslovné, ...

1 Hromnice
Hromnice, e, hromnička, y, f., geweihte Kerze, svěcená svíce proti hromu, kterou v čas bouře rosvěcují. ...

2 1. Pátek
1. Pátek, tku, m., pátý den po neděli. V gt. pátka má jen ve rčení: do pátka. Mk., Bž. 79. Ale na Moravě ...

7 Padati
Padati. Padu posud v Klat. Sníh pade. Markalous. O časování vz v List. fil. 1883. 116., u Opavy, Brt. ...

2 Proraziti
Proraziti, raz, il, žen, ení; prorážeti (na Slov. provazati), el, en, ení; prorážívati, provažovati = ...

3 1. Rosa, rosička, rosenka
1. Rosa, rosička, rosenka, y, f., sraže nina vodních par z ovzduší, která tvoříc se v samém poblíží zemského ...

1 Ježto
Ježto, lépe než: ješto, od jenž, jež, stalo se as od pol. 14. stol. neohybným ve všech rodech a číslech. ...

2 Plášť
Plášť, ě, pláštěk, ťku, pláštěc, štce, pláštík, u, pláštíček, čku, m. = široký oděv svrchní bez rukávů ...

2 Pláč
Pláč, e, m., od plak (plakati), k v č před příponou j? : plak +jb, plač?. Mkl. B. 76. Vz K. Das Weinen. ...

5 Ženský
Ženský; žensky, po žensku. Ž. = ženy se týkající, ženě náležející, das Weib be- treffend, dem Weibe gehörig, ...

4 Velikonoční, velkonoční
Velikonoční, velkonoční = k veliko- noci náležející, Oster-, österlich. V. slavnosť, hod, svátek, svátky, ...

4 Vděk
Vděk (na Slov. vďak), u, m. = dík, der Dank. To jest v. za to, že. Us. Kdo na ne- vděčnosť žaluje, nikdy ...

2 Otec
Otec, otce, m., otčík, ot, a, m., rodič. Otec, pl. otcové, ne: otci; vok. sg.: otče. Stč.: ot. O. jest, ...

8 Jan
Jan. Odtud: Janek, Janík, Janka, Janko, Janeček, Janíček, Jana, Jansa; Janák, Janáč, Janáček, Janalík, ...

3 Spustina
Spustina, y, f. = spustlina. Spustiti, spusť, -stě (íc), il, štěn, ění (a stěn, ění); spouštěti, štěj, ...

1 Až. I. Příslovce
Až. I. Příslovce, něm. bis. 1. O místě. Znamená místo, kde hnutí nějaké se končí n. končiti má a klade ...

4 Tenký
Tenký, (zastr. tenek), nka, o; komparat. tenší, tenčí, tenčejší; tenoučký, teníčký, te- ničký, teninký, ...

5 Zrůsti
Zrůsti, zrostu, zrostl (zastr. zrostění), zrostati a zrůstati = vzrůsti, vyrůsti, in die Höhe wachsen, ...

2 Prut, u, proutek
Prut, u, proutek, tku, proutík, u, prou- teček, proutíček, čku, m., proutí (zastr. prutí), proutíčko, ...

7 Plakati
Plakati. Mkl. Etym. 248., Ž wit. 94. b. 6 V MV. nepravá glossa Pa. Cf. Šrc 162. až 166. — abs. Aby vrány ...

3 Sirotčí
Sirotčí, sirotka se týkající, Pupillar-, Waisen-. S. poručník, věk. V., úřad, peníze, dům, D., den (ke ...

2 1. Přejíti
1. Přejíti, jdu, jdi, jda (ouc), šel (šed, ši), jití; přechoditi, il, zení; přecházeti, el, ení. — P., ...

4 Vlastovice, vlaštovice
Vlastovice, vlaštovice (v obec. mluvě lašťovice), vlastovka, vlaštovka, vlastovička, vlaštovička, vlaštovenka ...

3 Sníh
Sníh (zastr. snieh, snyech, Ž. wit. 148. 8., 147. 16.; sníh, u, u Stankova, Uher. Hra- diště a j. Tč.), ...

3 Rušiti
Rušiti, il, en, ení (zastr. rušeti), rušívati, kořen růch. Gb. Hl. 145., Mkl. B. 436. Sr. lit. rausiti ...

5 Zabaviti
Zabaviti, il, en, ení; zabavovati = za- držeti, nepustiti, překaziti, závadu udělati, aufhalten, verzögern; ...

4 Vystrčiti
Vystrčiti, strč, če (íc), il, en, ení; vystr- kati, vystrkávati, vystrkovati, vystrkovávati = vyndati, ...

2 Nebe
Nebe, e, n.; nebesa, nebes, pl. n. Nebe skloňuje se podlé Pole, ale jen v sg., v pl. má nebesa, nebes, ...

1 Malý
Malý, (zastr. mal, a, o); komp. menší; superlat. nejmenší; od koř. ml., vz L a Gb. Hl. 146. (Malíčký), ...

8 É
É vzniká a) z krátkého e: beru béřeš; b) stahováním z oje, yje. Vz Gb. H. ml. I. 140. — E psalo se: e, ...

6 Klásti
Klásti. Vz Bž. 46., Mz. v List, filol. VIII. 165., Mkl. Etym. 117. — co: Koleje, Us., vrstvy (vrstviti), ...

5 Čekati
Čekati. — abs. Už mně má panenko čas vyšel, kamarádi čekajú, abych šel; A já musím č., co mi pán Bůh ...

3 Silný
Silný; silen, lna, o. S. = sílu mající n. jevící ku přemožení odporu, udatný, stark, kraftvoll, kräftig, ...

1 Bíti
Bíti, biji, 3. pl. bijí, bij, bije (íc), il, it, ití; bíjeti, bívati, bíjívati, bívávati. Vzorec první ...

6 Duch
Duch. Vok. duše jen o 3. božské osobě. Bž. 88. O původu cf. také Gb. Hl. 101., 145. D. předpokládá starší ...

6 Lokal
Lokal bez předložek na otázku 1. kde. Lokálu jmen místních počínajících se souhlá- skou v na Kloboučku ...

5 Zabrati
Zabrati, beru, bral, án, aní; zabírati = začíti bráti, anfangen zu nehmen, tief hin- eingreifen; se = ...

2 Propůjčiti
Propůjčiti, il, en, ení (zastr. propojičiti, propojčiti), propůjčeti (zastr. propojčeti), el, en, ení; ...

2 Připadnouti
Připadnouti, dnul, utí, (zastr. připásti, připadu), padl, dení, připadati, připadávati, připadovati = ...

1 Hus
Hus, i, husa, y, husice, husce, e, husička, y, f., (zastr. huska, husečka). Gt. pl. husách šp. m. husí, ...

4 1. Vrána
1. Vrána (na Mor. a Slov. vrana), vranka, vranečka, y, f. Strany krácení á vz Brána. Cf. lit. varnas, ...

5 Zemský
Zemský = země se týkající, jí náležící, Erd.- Z. koule, Us., tvář, Troj., okršlek, V., osa, pás, povrch, ...

3 Stálý
Stálý, stáličký = stojící pevně, trvalý, jistý, ustavičný, beständig, dauerhaft, stand- haft, fest, beharrlich, ...

1 Bůh
Bůh, Boha, m. (strč. bóh, bog), rok. Bože; pl. bohové a bozi, lok. v bozích. Starý akk. sg. „Bůh" ...

1 Hnáti
Hnáti (v obec. mluvě v již. Čech. hňát. Kts. ), ženu, ženeš atd., žeň, žena (ouc), hnal, hnán, hnání; ...

6 Hráti
Hráti. Vz Mkl. Etym. 95. — abs. Ru- čička manometru hraje. Širn. 50. To by tak hrálo (se líbilo)! Jak ...

2 Podobný
Podobný; podoben, bna, o = stejnou po- dobu, tvarnosť mající, jednostejný, ähnlich, gleich, gleichmässig, ...

4 1. Vysoko
1. Vysoko, vz Vysoký. — V., adv., kom- par. výšeji, výše, výš (v obec mluvě: vejš). V. = ne nízko, hoch. ...

6 Dostati
Dostati. — abs. Dostal, co se nejí (rány, bití). Us. Kšť. — co, koho. To nás ten déšť dostal (překvapil)! ...

4 1. Trvati
1. Trvati, trvej, trvaje, val, ání; trvá- vati. Vz Mz. 84. — T. = býti, pořád býti, fortfahren zu sein, ...

3 Spadnouti
Spadnouti, dnu, dni, dna (ouc), dl a dnul, dnutí a dení; spadati, spadávati, spado- vati = spadnouti ...

4 Veliký, velký
Veliký, velký; velik, a, o; komp, větší, věčší, věčí (vz čs), větčí, na Slov. vatší, zastr. veličejší; ...

3 Sluuce, e, slunéčko, sluníčko, slunko
Sluuce, e, slunéčko, sluníčko, slunko, a, n., na Slov. slnce, slnko. Sl?n?ce, -nbce jest přípona, sl?. ...

3 Smlouva
Smlouva, y, f. (gt. pl. smluv) = smluvení, snesení, sjednání, die Abrede, Ubereinkunft, Behandlung, Konvention, ...

1 3. Do
3. Do, předložka s genitivem. Určuje směr k cíli na otázku, kam?' In, nach hinein, an; bis, bis in, ...

4 Vítr
Vítr, gt. větru, větřík, u, větříček, čku, větérek, rku, m. V., gt. větru, vz í, vok. větre a větře (je-li ...

5 Zlato, zlatko, zlatečko
Zlato, zlatko, zlatečko, a, n. Z. = kov žlutý, drahocenný, velmi kujný a tažný, těžký, das Gold, aurum. ...

2 Padati, al
Padati, al, ání; pásti (zastr.), padu (zastr.), padl, padení; padnouti, padna (ouc), pad (ši), nul, utí, ...

4 Věta
Věta, y, f., ne: sada, sententia, enuntia- tio, der Satz. Předvěta, závěta, mězivěta, obvěta, vstavka, ...

3 Sebrati
Sebrati, seberu, sberu, seber, sebera (ouc), bral, án, ání; sbírati, sbírávati — do hromady bráti, shromažďovati, ...

2 1. Pře
1. Pře-, předložka neoddělná, 1) u časo- slov znamená a) směr činnosti přes před- měty, přechod z místa ...

5 Zlatý
Zlatý (zastr. zlat, a, o), zlatičký, zla- tinký, zlaťoučký, zlaťounký = ze zlata udělaný, von Gold, golden. ...

1 E
E je samohláska, kteráž stojí mezi hrdel- ným a a podnebným i, vznikajíc lomením samohlásek těchto (ai) ...

1 Dobrý
Dobrý, (dříve také: dobr, důbr, a, o); komp. lepší, superl. nejlepší; dobroučký, do- brounký, dobřičký, ...

1 D
D jest co do zvuku souhláska němá a- to střední souhláska zubná. Zk. Při zubňém d zavírá se průlina ústní ...

2 Pustiti
Pustiti, pusť, pl. pusťte (v obec. mluvě puste), stě (íc), il, štěn, ění; pouštěti (na Slov. a ve vých. ...

1 Í
Dlouhé í píše se od r. 1842. Před tím psalo se: j: gjdlo, namáhánj, vjtr. — Dlouhé í od dlouhého ý se ...

1 Dáti
Dáti, kořen da, kmen praes. da, dad; skr. dá, řec. dí-dw-ui, lit. dů-ti, lat. da-re; čes. da-r, řec. ...

4 Ukázati
Ukázati, ukáži, ukaž, že (íc), al, án, ání; ukazovati = prstem, rukou atd. něco naznačiti, zeigen; k ...

6 1. Dáti
1. Dáti. Mkl. Etym. 39. O časování vz Gb. Hl. 115., 133., Gb. v Listech filolog. 1879. 58. a 69., 220., ...

5 Země
Země, ě, zem, i, f., vz Hráze. Dle Brs. země lépe než zem. Země skloňuje se podlé Bůže, zem podlé Kosť. ...

5 Živý
Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo, skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere, lat. vivus. ...

1 Akkusativ
Akkusativ, u, m., pád čtvrtý ve skloňo- váni. V staré češtině rovnal se akkusativ jmen podstatných rodu ...

2 1. Přijíti
1. Přijíti, jdu, jdi, přijď, jda (ouc), šel, šed (ši), jití n. příští; přichoditi, il, zení; přicházeti, ...

5 2. Za předložka
2. Za předložka pojí se s akkusati- vem, genitivem a instrumentalem. — I. S akkusativem označuje předložka ...

1 1. Jíti
1. Jíti (v obec. mluvě vých. Čech. hlavně ve složených: jdout, vodejdout, přijdout. Šb., Jir. ). V přítomných ...

1 Míti
Míti; m. iměti čtlo se jmieti a pak míti. Gb. Hl. 87., 132. Jak a kdy míti z iměti vzniklo, o tom vz ...

1 Infinitiv
Infinitiv, u, m., způsob neurčitý (časo- slova). — a) Infinitiv jest jméno, přípona jeho -ti u přirovnání ...