Nota
Nota cetotaktní, černá či čtvrtnota, dva- krát a třikrát vázaná, dlouhá, krátká, nej- delší, nejmenší, polokrátká, provázející, spo- lečná; délka, psaní not. Hud., Zv. Cf. Mlt. 74.-76., Rk. Sl. -- N. = melodie. Nebij silno cepem, jenom tak notu drž. U Olom. Sd. Znám tu cestu po notě. Us. Dbv. Ně- komu podlé noty vycinkati. Us. Čch. Uměla vzíti každou písničku od noty. Ptů. Z naš. pov. 57. Zazpieva velmi sladcě notkú jednu piesňci novú. Kat. 1081. Jakž tu piesň v svej sladkej notě skona. Ib. 1074. Z toho zvuku kladivného notu (melodiam) nalezl. Zrcd. 4. a. V jich hlasech učinil sladké noty (dul- cess fecit modos). BO. Eccl. 47. 11. — N. ve slévačství, die Nuth. Zbir. Lg.