Ručnice
Ručnice, e, ručnička, y, í. (zbraň střelná), puška, brokovnice, dělce, bucharka, flinta. Sp. R., zbraň střelná, která při střílení v ruce držeti se mohla; byl to půlhák, který po- zději r-cí byl zván, das Handgewehr, die Flinte, das Handrohr, das Gewehr, die Büchse. Délka r. byla na 4 veliké pídi. Boč. Dipl. 1544. (Hrš. v Km. II. n. b. 120.). částky r-ce: pažba (der Schaft, pažení, příklad, hlaviště, úhlaví, úhlava, Šp., Pt..), krk hlaviště, lučík (der Griffbügel), klenba lučíku, hledítko (das Absehen, kukátko, hledí, cílovník, Šp.), hlaveň (der Lauf), ústí, zámek, mlatek (der Hammer), ocásek mlatku, kohoutek, stánka, páka po- klopu (das Verschlussstück), přívora (der Verschluss), jazýček, zapěrák (der Sperrstift), zdvihátko, zápalník, podstávka (die Stange), komora (der Laderaum), vytahováček (der Patronenzieher), spušťadlo, prořízek, muška (hrana mušky; m. plná, úplná; neplná, ne- úplná, Šp.), Rf., nabiják (der Ladestock), pánvička, Pt., bota. Šp. Stranv popisu ruč- nice vz Puška, KP. IV. 487. R. jednohlav- ňová (jednuška), dvouhlavňová (dvojka), na kachny, nabitá, vystřelená, upažená, dlouhá, krátká, hladká n. netažená, tažená (tažnice, kulovnice, der Stutz), špatná (bouchačka, stříkačka, žertovně), prázdná, natažená, po- větrná, lehká, lebedovka, lindnerovka, le- foška, miniovka, jehlovka, pytlačka, šroubo- vaná (šroubovka), brokovka (brokovnice), předovka, zadovka, jehlovka pruská (drey- sovka), dvojka s hladkou a taženou hlavní, r. s hlavní damascenskou (damascenka). krn- kovka, werndlovka, vystřílená, vyklochtaná, jistá, Šp., náražná (das Percussionsgewehr). Rk. R. se stonkem, das Stiftgewehr. Čsk. Vz Zámek. Udělal mu (šiftář Jan Fryk) r-ci o osmerém vystřelení a jiné instrumenty. Žer. Záp. II. 95. Kulka do r.; z r. vystře- liti, prostřeliti; r-ci do ruky vzíti. V. S r-cí po myslivosti choditi. Boč. Z r-ce proti ně- komu stříleti. Štelc. R-ci natáhnouti, spu- stiti. D. Zátočky, prachový maz v r-ci; pouzdro na r-ci, koule do r-ce; hadr neb onuce na r-ci; rána z r-ce; líc, příklad r-ce; spuštění, výstřel, vystřelení, výpal, vypálení r-ce; spoušť, spust, spušťadlo, jazýček r-ce ; střílení z r-ce; pouzdro na kohoutek u r-ce. Šp. li. selhala, nese na 100 kroků, se zapo- tila, dobře padá, dobře nezapadá, nemá dobrý líc, má řádnou ráž, dobře váže, ne- rozhazuje, r. Rozhazuje, trhá, strká, dobře leží, nedonáší, dobře k líci přiléhá, dobře střílí, ostře střílí, nechce vypáliti, selhala, nestřílí, nemá palu, přenáší, nedonáší; ruč- nici vymyti, vytříti, opatřiti, opraviti, na- saditi, do líce vzíti, k líci přiložiti, líciti, přilíciti, spustiti, osaditi, strhnouti s líce, položiti, složiti, sundati, rozebrati, občer- stviti, přistříleti, vystříleti, ostříleti, stří- dati; ručnicí stříleti, zaměřiti; z ručnice stříleti, bouchati, vystřeliti, vypáliti, ránu n. náboj vytáhnouti; kohoutek ručnice na celé kolo (na půl kola) spustiti. Šp. V ledví z r-ce udeřen a předivnou ochranou božskou zachován byl. Žer. 17. Když ze dvorka vy- jíždžali, ze sta ručnic vystřílali. Sš. P. 83. R-ci v ponosu nésti. Rf. Umí dobře s ruč- nicí pod vodou (1. zle střílí. Har., 2. vz Chytrý. Č.). Prov. To ti sluší jako židovi ručnice. Šp. — R., ruční pouto, die Hand- fessel. Proch . Ms. Ps. Púto na nohách a r. na pravé nozě. BO. Svázáni v r-ciech želez- ných. BO. — R., nástroj hudební, na způsob kythary. BO. Na ručniciech tiše hudiechu. (Zastr.). Spósobili zpěváky na varhaněch rozličného stroje, na r-ciech i na rotách. Br.