UrčenýUrčený; -čen, a, o = ustanovený, bestimmt, festgesetzt. U. cena, cíl, Us, čas, Ben., Pulk., chvíle, Troj., místo, Sal., konsulové (css. designati). Macháč. Osmé, aby se přiznal o věci jisté neb určené a o jisté velikosti i určeném čísle, jinak nebude platné vyznání. Pr. Aby v u. rok před ním se ukázali v súdě. CJB. 377. U. délka čáry. Nz. Byl by tím příbližně čas u-ný. Ddk. II. 214. Obeslal sem všechny pomocníky naše, aby hotovi a vzhóru byli polem k určenému dni a uloženému miestu. Arch. IV. 393. Rybnik odhádán v u-ných penězích. Půh. II. 206. Na čas u-ný zaplatiti, zur bestimmten Zeit. Václ. XIII. Vydal zápis, že ke článkům žá- dostí dotčených v míře již nahoře určené státi bude. Pal. Dj. III. 3. 255. Někdo ustaví, aby bylo sukno kupováno neb u-né krmě neb jiné almužny. Hus 1. 450. — U. = uřknutý, beschrieen.
