Délka
Délka prostorová, časová. Dk. Aesth. 201. Vz S. N. D. přímky kladná n. příčetná, záporná n. odčetná. Jd. Geom. III. 3. D. ky- vadla, ZČ. I. 147., Mj. 157., nakloněné ro- viny, Mj. 85., ZČ. 92., zeměpisná (východni, západní), Nz., Stč. Zem. 282., hvězdářská, Stč. Zem. 79., tangenty, normaly, Stč. Dif. 158., vlny (mořské); Mj., Stč. Zem. 755., KP. II. 275., dne, stupně, Štč. Zem. 311., 363., polena, zedmutí (nadržení, die Stauweite), šindele, latě, metrová, Meterlänge, stoky, oblouku, pramenu atd. Sl. les. Stupeň, míra, měřítko, měření délky. Us. Pdl. Cf. Schd. I. 197. — D. časová. To trvá dýlku, než je hotov! Us. Dch. D. časová tonu. Zv. Pŕ. kn. I. 4. D. slabiky vz Kvantita, Samohláska, S. N. VIII. 650., Gb. Hl. 14., 46.-47., 131., 133., 132., 138., Bačk. Výzk. 57., 61. Vážnou délku čiješ, křepká hbitě hláska ubíhá. Vinař. D. fonetická. Vz List. filolog. II. 173.