Hon
Hon, u, m., honění, die Jagd. H. vztahuje se na zvěr, lov na ryby. Jg. Činiti hony. Jg. Na h. jíti, na h-ně býti. Nt. Vz Honba. — H. = běh, Lauf, das Rennen. Hnali se naň (po něm) honem prudkým. Troj. On před tím v honech utíká. V. Adv. honem, hony = skokem, spěšně, rychle, schnell, eilends. Honem běžeti, přiběhnouti. V. Hony skoky. Us. Honem přivoditi. D. Honem vstaňte, dě- lejte. Ros. Jdi, pojď lionem. Nic není honem; nedá se tak honem (udělati). Prov. Jg. Ne- mohl jsem to honem najíti. Jg. — H., hony (liona), cesta u polí, Treib-, Feldweg. Ne- žeň na poli, jdi na hony. Us. — H., délka 125 krokův, eine Strecke von 125 Schritten. Od Jeruzaléma vzdálí pět honův. V. Už jsem byl od ní troje hony. Er. P. 446. Asi patery hony. Br. Na Želivsku v Čechách 60 kro- kův délky na poli. Sř. Vz více v Gl. 66. —