PláčPláč, e, m., od plak (plakati), k v č před příponou j? : plak +jb, plač?. Mkl. B. 76. Vz K. Das Weinen. Jg. Ht. P. žalostivý, V., usedavý, Sych., Šm., hlasitý; k pláči koho pohnouti. Nt. P. srdečný. Vod. P. útrpnosti, přátelství, lásky a žalosti. P. nad hříšníkem. Sš. L. 186. Bude p. D. P. jí sedí v oku. Plk. V pekle je věčný p. V. Ku pláči při- vésti, přinutiti, dohnati; p. zbuditi, s pláčem naříkati; zdržeti se od pláče; zastaviti, v sobě zadržeti, zatajiti, setříti p.; na p. se oddati, od pláče nepřestávati. V. Pro p. nemohl promluviti. S pláčem někoho litovati. Pláčem oči pokaziti, pláčem vyprositi. D. S křikem a pláčem velikým. Har. Vyšla z domu s plá- čem. Flav. I zastena pláčem holubiným. Rkk. 7. P. mrtvých (nad mrtvými), p. Jeremiášův. Har., D. Nikdo od pláče zdržeti se nemohl. Háj. Panna s pláčem ho prosila. Dal. S plá- čem takto povědě. Dal. 103. I byl veliký dav a p. v lidech. Let. 167. Do pláče ae dala. Er. P. 188. Má p. na konci (chystá se ku pláči, jest mu do pláče). U Olom. a i v Čech. Sd. Je mi do pláče. Rk. Mně je tak do pláče. Šm. Tam bude p. očima a skřehot zubóm. H. (Jir.) Budou míti p. na očích. V. Protivní jsou sobě smích a pláč atd. Kom. J. 331. Přestaň od pláče. Solf. Je mi k pláči. D. Toho mi do pláče líto. Kom. Chléb pláče. D. Usedavým pláčem i nás rozplakala. Sych. S pláčem nejhlubší žalost' jevícím, lépe: s p. nejhlubší žalosti. Bs. Vypukla v p., lépe: dala se v p., do pláče. Os. Není ten jeho p. ze srdce, z plic to jest. Č. Pláč — ženský meč. Č. Mrzký muži pláč. Č. Ženský p., babí hněv a psí kulhání, nemá dlouhého pano- vání. Č. Ranní déšť, dětský smích a ženský p. nemá dlouhého trvání. Hý. Ze ženského pláče smích. Č. U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno: to když chtí, hned jest hotovo. Č. Má smích i p. v jednom py- tlíku. Vz Oko, Slza (strany přísloví). Č. Z lon- ského smíchu pláč (o padlých pannách). Srnec. Ranní smích, večerní p.; Páteční smích, ne- dělní p. Vz Mládí. Lb. Na velký smích rád následuje p.; P. nepomůže, když smrť přišla. Pk.
