Pokoj
Pokoj, e, m., koř. ki v po-či-ti, requiescere, odpočinouti, stupňováním pokoj. Schl, Gb. Hl. 144., Mkl. B. 3., 4. — P., onen stav ně- jaké věci, když místa svého nemění, die Ruhe. Nechej kordu s pokojem (ležeti). Cyr. Toho zboží u p-ji nechati. Půh. II 285. Já to držela tři léta. v p-ji. Půh. I. 376. Prosím jich, vono to tam (na půdě) není s p-jem (není nepovšim- nuto, mnozí toho užívají). Us. v Dobrušce. Vk. — P., odpočinutí, Ruhe, f. V. Nemá ve dne v noci pokoje. Us. Žádného p je nemíti. V. P-je od starosti neměti. V. P. si dáti. V. Nedá p-je, až . . . Us. Nech ho na p-ji. D. Dej si pokoj. Ros. Dali jsme tomu (té věci) p. Br. Mysl moje nemá p-je. Us P-je užívati. V. Na p. se dáti. D. P. odníti. Us Dejte pokoj těmto lidem. Na p. se dáti, na p. jíti; ani psům pod lavicí nedá p-je (Vz Nesvorný, Neposeda. Č., Lb.). Šm. O rozdílu mezi: pokoj, poklid, mír, příměří vz Jg. slovník. O to p-je míti jsem nemohl. Bl. Gr. 351. Býti bez p-je. Dch. Na p. odejíti. Vz Umříti, Smrť. Č. — P., stav příjemný, tichý, libý, der Friede, die Ruhe. Poženu vás, nedáte-li po-koje. Sych. Nechte mne s pokojem, Bart.,na p-ji; dejte mi p. D. Nedá pokoje. Jel.Nechte mne na p-ji, mám na pilno. Sych.P. o to mám, ich bin deshalb ausser Sorgen.Kom., Br. Dej mu, pane, p. věčný. L. Dejmi s tím p. Šm. P-je milovný, prostý, zba-vený. Šm. Dej mi svatý p. Ml. Dám já tomusvätý pokoj. Mt. S. Dej si dobrý p. Dej sis tím člověkem dobrý p. Na Mor. Sd. Pokojenabyti, zur Ruhe kommen. Us. Dch. Ne-dalo mu to (pokoje). Dch. Ty se mnú vždys p-em stoj. Dal. 112. Vešken svět o to stoji,chtě rád bydliti v p-ji. Smil v. 789. Mamulko,Franta mi nedá p-je a já sem tomu ráda.Slez. Tč. Jdi si raději lehnout, ať je z tebep. Us. u Solnice. Proste jeho, ať mne v p-jinechá. BN. Jaj ženičko moja, dajže mi p-ja.Ht. Sl. 217. Žen s p-jem nechali. Bart. So-liman jej s p-em zanechal. Sl. Uh. 1. 96. — P., nepřítomnost vády, sváru, rozbroje, násilí dobré srozumění, die Ruhe, der Friede. Vý- borná je věc p. v domě. I). Rušitel, soudce p-je. P. mezi stranami učiniti. Nech lidí na p-ji. Us. Aby jeden k druhému p. zachoval. V. Dobrý- p. míti. V. Dotud jeden v p-ji bydlí, dokud se sousedům jeho líbí. Prov. V p-ji živu býti. V. Panen s p-jem nechati. Sych. Dejte mi s tím p. Sych. Ten nedá p-je. V. Jedno minouti, druhé svinouti, k třetímu pomlčeti, cesta ku pokoji. Č. Lepší kus su- chého chleba s pokojem, nežli bochník v roz- broji. Č. Mé měli s p-jem nechati. Půh. I. 351., II. 503. Na p. se dáti. Kos. Ol. I. 98. Když oni mu dají p., on dá dva (o mírné povaze). U Olom. Sd. Každý rád o p. stoj, toť jest vždycky smysl mój. Smil v. 807. Kdež môžeš, jednej ku pokoji. Smil v. 779. P. o majestat byl. Čr. Nech je p. o to, co se stalo. Čr. Raději chtie světský p. mieti s nimi. GR. Podniknouti a přijmouti pokoj a jednotu. Bart. — P., nepřítomnost vojny, der Friede. Mír a p ; p. udělati, zříditi, způsobiti, utvr- diti; v mír a p. něco uvésti; p. do času (příměří). V. P. skrze posla se žádá. Kom. P. před nepřáteli. Br. P. učiniti, Har., pevně uložiti. Troj. Blíží se k pokoji; podával na ně p. Sych. Všel s nimi v p. Flav., Sych. P. vypověděti (vojnu ohlásiti). V. Zrušení p-je; sjezd, jednání o p.; uvésti vojsko v míru n. ve způsob p-je; plat na čas, v čas p-je, za- vření p-je (ujednáni, udělání, Kmp., vz doleji); smlouvání o p.; čas p-je. J. tr. P. zjednati, D., Th. O p. rokovati. Us. P. uzavříti, Troj., Skl., ale obyčejněji: učiniti, způsobiti, zjed- nati, umluvjti, uložiti, v pokoj s někým vejíti. Brs. 179. Činícím pokoj (facientibus). ZN. P. vyprositi. Sš. P. učiniti mezi sebou. Háj. Moha užiti p-je, neobláčej se do zbroje. Č. Lepší trocha v p-ji, než na vojně hojnosť. Č. Kdo chce p-ji (kdo chce žíti v p ji), nečiň zmínky o boji; Kdo chce p-ji, hotov se k boji. Č., Lb. Kdo chce pokoje, hotov se do boje. Dch. Pro p. zbraň nosí. Vz Svárlivý. Lb P. v zemi upraviti. Dal. 157. P. od nepřátel. Hus. I. 41. P. činí bohatství, chudoba p. Vz Pokora. — S p-jem, v p-ji = pokojně, friedlich, ruhig. Poselství s p. od sebe propustil. V. Vz Rb. str. 270. — P., místo k bydlení v domě, jizba, světnice, sál, das Gemach, Zimmer, die Stube, der Saal. P. spací (ložnice), k jídlu (jídárna), ke čtení (čítárna), ku psaní (pí- sárna), pro knihy (knihovna, knihárna), pro přednášky (posluchárna), pro sněm (sněmov- na), soudní, radní, školní, besední, hostinský, taneční (tančírna), vysléchací, zimní, letní, přední, zadní, vedlejší n. postranní, p. veliký (haluzna), pro čeládku (čeledník), pro čeládku ve dvoře (ratejna, ratajna), světnička vedlé velké světnice; výstupek, přístěnek. Š. a Ž. (Walter). P. ženský, Plk., tajný (záchod). V. V jednom p-ji s někým býti. V. P. vytopiti. Žer. Do svých p-jů vešla. Troj. P. k učení. Kom. Z síně do p-jů vcházení jest. Kom. Přebývá v prostranném p-ji. Sych. P. o dvojích podlahách. Sych. Některú zbroji svú zamekl v jednom p-ji na Levnově. Půh. II. 97. Nesmí z p-je; leštitel p-jů. Dch. P. návštěvní, Rk., sedací, psací, dětský, pod střechou; p. za- říditi, nábytkem opatřiti; p-je v jednom po- řadí. Šm. — P. in böhm. UibeRsetzungen deutscher Rechtsquellen = dem deutschen ,Friede' (Umzäunung, ohrada). Nebo takoví na kraji sedící p. obecní mají učiniti na své peníze. Pr. měst. 135. — P. v kostelích, das Asylrecht der Kirchen. Gl. 245.