StřevícStřevíc (zastr. čřevíc), třevíc, e, stře- víček, třevíček, čku, m., ve Slez. třevík, na Slovensku črevíc, črevík, na Mor. střív, střívě. S., prípona -íc (icb). Mkl. B. 293. S., gt. pl. střevíců a střevíc, V., střevíc: Št. N. 97. Pár střevíc. Bž. 87., Hus III. 179., Dh., Ben. V. Der Schuh. S. = obuv nízká, která jen chodidlo, vrch a patu nohy při- krývá a nejvýše ke kotníkům sahá. S. ře- zaný, bodaný, dřevěný {dřevěnky, trepky, dřeváky, krpce), bez nártu, V., k tanci, plstěný, D., lehký, St. skl., mužský, ženský, taneční, balletní, svrchní {kaloše), plsťový {bačkora, bůfy), bez opatku: pantofle; pouhý podšev s řeménky: sandál, s. ku klouzání: brusle, kosle, kraple, Můstky, S. a Ž. (Valter); tu- recký, nízký, obrácený, kožený, lýkový (lapty), hubatý (Bundsch.), dětský, noční, s knoflíčky, s nožními stužkami, s oušky (kočárky), vojenský, myslivecký, s korko- vými podešvy, s rozparkem, Šp., gummový. hamtavý, Klumpschuh, Dch., na jehlu. Kh. S. kožený = koženek; selský = krabatiny; s. s řeménky = krpce; plstěný nebo kožený s chodidlem dřevěným, ku vrchu řemením připevněným =: bác, báce; valaský = jan- čarky, topanky, kratice; dětský — chrastor; starý a špatný= křampa, škrampál, křampál, šupka, šám, škarpál, šuchty, šokty, čucha, křáp, chlástora, střevíc křampavý; řezaný n. bodený = šut. Vrchní část! s-ce = ohlavek; j nárt, das Oberleder am Schuhe. Šm. Pár neb dvé střevíců. D. Přezka od s-e, řemí- nek od s-e, kartáč na s-e, D., okrasa stře- víc. Ben. V. S-e obouti, do s-ů obouti, obutý do s-ů. D. Zouti s., s-e; szutý ze střevíc. V. Nevzalas barevných střevíc? Dh. Hupnouti, sklouznouti do s-ů (dosti veli- kých). Dch. Kolik kroků uděláš jen v jed- nom s-ci (jen v jedné botě), za tolik let se nevdáš (neoženíš). Dch. Ani pod s. se mi nehodí (o nenáviděném chlapci). Němc. III. 300. Sukenné střevíčky tolarky koštuju, něhnedž ja, synečku, střevíčky obuju; Kup mi radši střevíce, půjděm spolem k muzice; Nedáme, nedáme, až sa jí namáme (nasy- tíme) až my jí červené střevíčky zjednáme; Ten jeden plakal nejvíce, co jí kupoval střevíce, a pěkné přasky s očima, aby se pěkně točila; S-ce bílé s přaskama; Má střevíčky klapy klap, a já za ňó taky tak; Kúpil jí z vola kože, byly s-ce malé. Sš. P. 326., 391., 427., 641., 710. (Tč.) U tvých střevíc křivé nosy, tyf to svědčí na tě, že pro pýchu to činíš. Hus III. 179. Není ho- den, aby mu s-e zul (aby mu vody podal). V. Švec s-e dělá. Kom. S. na kopyto nara- ziti. D. Dej si roztrhaným s-em po Hubě (ří- kají pomlouvačům). U Žamb. Dbv. Dětinské s-ce zouti (k létům jinošským dospěti). V. Ještě dětinské s-ce neroztrhal. Vz Nedo- spělý, Holobrádek. Č. Je Čas, abys se vyzul z dětinských střevíců. Stnk. Nevyšlapal ještě dětské střevíčky a již chce hrát na moudrého. V Litomš. Dř. S. hněte, tlačí (na Slov. ouoíná). D. Kamének ve s-ci tlačí. Kom. Sám jeden každý ví nejlépe, kde ho s. hněte. Št. Neví žádný, kde ho střevíc hněte, než ten, kdo v něm chodí. Č., Ctib. Každý nejlépe ví, kde ho s. hněte. Vz Šťastný. V. Vz Bota. — S. — míra, noha, lépe: stopa, der Fuss. Vz Stopa. Os. S. = míra čtyř dlaní. V. S. stavitelský, der Werk- schuh. Nz. Dva střevíce zvýší, zšíří. D., V. Na tři s-ce zvýší. Har. Zeď pět střevíc vy- soká. Aj já ležím hluboko v černej zemi na střevíc, už mia neuhlídáš víc. Sš. P. 177. — S. pumpy, der Pumpenschuh. — S. pod kolo (cubka, šupka), der Hemmschuh. — S. žabí, vz Střevce. — S. = obvazek na koňské kopyto. Db.
