Šat, šata, šátek, šatka
Šat, šata, šátek, šatka. Popis šátku vz Brt. I). II. 465. Šat lidí povržených (židů, katů, biřiců, nevěstek) v XV. stol., vz Wtr. Krj. I. 295. nn.; šat královský v XVI. stol., vz ih. 547. nn.; šat kněžský v XVI. st, vz ib. 549. nn.; š. akademický a cechovní v XVI. stol., vz ib. 569.; š. dětský v XVI. st., vz ib. 639. nn.: š. lokajský, poštovský, lázeňský a mumrajový v XVI. stol., vz ib. 644. nn.; š. židů v XVI. st. (vysoký klobouk, kroužek ze žlutého sukna a to na, levém prse atd.), vz ib. 648.; š. katův a nevěstek tehdáž, vz také ib. 650.; š. umrlčí v XVI. stol., ib. 650. Služte pánu za staré šaty, ani vám těch nedá. Her- špice. Rous. — Šata = šat, oděv, šátek (val.), Brt. I). II. 462.; na Slov. = (přední) zástěra. V Hontě. Phľd. 1894. 311., 614. — Šatečka = šátek na hlavu. Šátek na lilami: šatečka, šátek, šatka, ručník (uh.), zástěra. Brt. D. II. 465. — Šatka na hlavu jest ručníku po- dobný pruh z jemného plátna s konci pře- vráceně vyšitými a krajkami opatřenými. NZ. III. 427. Šatka v XVl a XVI. st. = zavití hlavy; posud na Mor. a na Slov. Wtr. Krj. I. 95. Podkladem jejím byla pantle, parta. Vz NZ. IV. 418. Nové šaty so starými die- rami (= staré šaty; iron.). Phľd. 1894. 550. Šat čím čistší jest, tím spíš makuli přijme; Šat čistý spíš vezme makuli nežli černý. Bl. Gr. 311-, 318.