Komparativ. Str
Komparativ. Str. 732. a. 20. ř. sh. za Jako přidej: Leč. Název k. je nevhodný, lépe by bylo nazývati tento stupeň praelativ. Gb. v List. filol. 1886. 417. O tvoření kom- parativu, o zmocňování ho příslovkami: mno- hem, daleko a dobře atd., o zmírňování ho přičiněním příslovcí: něco, trochu atd., o schodných (dříve, dřívější), o nepravidel- ných (dobře, lépe), o nadbytných kompara- tivech (čistší, čistější) atd. vz Bž. 134.—137. Cf. Brt. S. 3. vd. 29. 1. 2.; O k-vě ve slo- vanštině. Píše Fr. Prusík. 1882.; K-tiv ad- jektiv jako hezký v Km. 1887. 441. (Vm.); Listy filol. 1886. 416.; Zápor (ku konci): Syntaktická vazba k-vu: Předmět, nad nějž jiný v komparaci vyniká, vyjadřuje se a) ge- nitivem (vlastně jest ablativ), Listy filol. 1886. 419., b) gt. s předložkou od, 419., c) akkus. s předložkou nad, 419., d) gt. s předložkou kromě, 420., e) akkus. s před- ložkou mimo, 420., f) gt. s předložkami z, ze, g) instrum. s předložkou mezi, 420., h) lokal, s předložkou po, i) akkus. s před- ložkou přes, 420., k) připojuje se k dru- hému než, nežli, 420., 1) spojkou jako, 421., m) dativem. Své koleno nakloňuješ před nižším tobě (ale bezpochyby jest omylem napsáno tobě m.: tebe). Brig. 61. Míra, o kolik v komparaci vyniká A nad B, vy- jadřuje se a) instrumentalem, b) adverbiemi, c) akkus. s předložkou o, d) znásobením. Vz ib. 421.—422. K. mívá význam superla- tivu. Vz ib. 422. Vz tam příklady. Některé dodatkem: Mladý čas je drahší od čistého zlata. Ht. Sl. ml. 245. Čo je vyšší od ko- stola (střecha)? Mt. S. I. 139. Zima mi je, zima, horšiá od zimnice. Koll. Zp. I. 169. Lebo on mi milší bol od mých všetkých priatelov. Sl. sp. 9. Nejeď (nejez) pažravo, od stola odstup najprvnější, když vidíš, že sú pri stole od teba hodnější. Glč. II. 211. Tento muž jest nad ves svet najbohatější. Kat. 352. Múdrosť jest dražší než sbožie. Vz o než v List. filol. 1883. 273. Cf. Šrc. 164. až 365.