Ruka
Ruka, y, f., strsl. rqka (manus), koř. rek, sr. prus. sen-rinka (colligit), lit. renku, rinku (lego). Mkl. B. 38., 39. Pol. reka, prus. ranko, lett. roka. Sem patří i roučka, rqčhha, ur- ceus, vl. Gefäss mit, Handhabe. Koř. rek po- stihujeme v lit. renku, rinkti, autlesen, ranke, die Sammlung, aprenke, der Armring. Mkl. aL. 98., 93. — R, dual: nom., akkus. a vok. ruce, gt. a lok. rukou (v obec. mluvě: ru- kouch), dat. původně rukama (v obec. mluvě rukoum, nyní z pravidla klademe pl. rukám), instr. rukama; plurál: nom., akkus., vok. ruky, gt. ruk, dat. rukám, lok. rukách, instr. rukami. — Pozn. 1. Dualu užíváme i tam, kde by plural státi měl: Lidé spínali ruce (ne: ruky); pluralu se užívá jen tehdy, zna- mená-li ruka: ručičku na hodinách, na ce- stách ukazující směr míst a jejich vzdále- nost; výjimku činí dativ plur., vz nahoře. Plur. ruky klade se také zhusta místo dualu na Mor: Vzala ho za roke. Na Hané. (Šb.) — Pozn. 2. V Doudlebsku nemá ruka žádného dualu, tam užívají jen pl. ruky, ruk, rukám atd. Tak i u slova noha. (Kts.). — R. člo- věčí = celý úd od dříku až do prstův, die Hand. R-ky pro to nevztáhnouti; r. pravá (pravice), levá (krchá, krška, levice); chromý na ruku. V. Ruce založiti; rukama potřásati. D. Svou rukou zabiti, odkliditi. V. R-ku po něčem natáhnouti; ruce křížem složiti. Sych. Jako že r-u mám, so wahr ich eine Hand habe; r. brněná; r-ce v kříž míti; ruku o bok opříti; už jsou rukama v sobě; ruku vy- strčiti. Dch. Pojati za ruku někoho. NB. Té. Ty mně, milý, v rukách umřeš; Nosí dítě na ruce; Klečí synek sepňa ruky (skládá ruky); Ale sem se neučila rukama dělat. Sš. P. 182., 348., 365., 539. R-ce roztáhnouti; s rozpia- týma rukama; ruce n. rukou k nebi pozdvi- hnouti; rukama házeti; to ani nohou ani rukou nemá (to nemá smyslu, jest bez roz- umu děláno); dítě na rukou nositi. Us. Na rukou někoho nositi (také = sobě velmi vá- žiti). Us. Ujav mne za ruku. Br. Násilné vtažení ruky na někoho. J. tr. R. v sobě obsahuje svalovité rameno, loket, hrst. Vz následující odstavec. Lk. Ruka (v šermířství) vzklopená, sklopená; pohyb ruky: ruku klo- piti do vnitř, dolů. Tš. Vz Povel. Tedy král lev rukú kynu. Smil v. 33. Kdo boží meč chce v rukou míti, má jak svatý tak přísný býti. Ze Shakp. Tč. Ruce spínati; Hynutně klamají se, kteříž mnie, že jedné ti jsú vražedlníci, kteříž rukama zabíjejí; Viece škodí jazyk pochlebníka než nepřietele ruka ; Od Simeona na ruce vzetí, kterémuž dni Čechové říkají Hromnice; Kněz Jan, arcibiskup pražský, svú rukú založil jest tu kaplu Betlém a stvrdil; Kdyžby člověk rukú rád dal dar někomu, aby jemu z núze po- mohl a nemá, tehdy ruka jeho již nenie prázdna, to věz, nenie bez odplaty. Hus I., 73., 157., 260., 474., II. 113., 268. Po ruky podání pan posel se posadil. Vrat. 13. Ru- kama nad sebou lomiti; hořem rukama lo- miti. V. Žalostivo rukama lomichu. Rkk. Rukama lámala, smutně naříkala. Sš. P. 721. Zalomuje ruky za svoju hlavičku. Sš. P. 582. Stojí, stojí, lamentuje, bílé ručky zalamuje; ruce zalomuje. Sš. P. 379., 126. Která před pohřebeni ruky spíná, po pohřebě po druhým už hledí. Us. Tč. Tak žalovala (bědovala), že rukami přejímala (über einander schlagen). Na Ostrav. Tč. Ženské ruky spínajú, když muža nemajú a když ho majú, to naň sja- hajú. Ib. Tč. Sviežíce ruce jeho i nohy, rucě, jenž nechtěle sta chudým dávati, nohy, jenž sú nechtěly k nemocným choditi; Chtiechu kniežata kněžská a mistři na něho ztáhnouti rucě v tu hodinu, ale báli sú sě lidu; Protož poď, vlož ruku na ni a budeť živa; Při- jeli-li sme dobré věci z rukú boží, proč bychom i zlých nestrpěly? Hus II. 382, 397., 402., 421. Byly naň hotovy ruce; Ruce co srdce u zvonu. Dh. 77., 125. Ruky silné nohy tylné. Mt. S. Rukou člověk vtlouká do dětí devět nepravostí. U Rychn. Msk. Umí ruce natáhnouti (krásti). U Řenčova. Osukoval naň ruce. Č. Nepřišla s prázdnýma rukama do stavení (nevěsta); Dal mu na to ruku; Živí se r-kama; Nezakládej ruce do klínu, v klín. Kšá. Kam noha, tam ruka; kam ocas, tam hlava. Prov. Až mu ruce opadly (tak velmi se lekl. Vz Leknutí). Č. Pozdrav tě ruka Páně — co na basu hraje. Č. — R., v užším smyslu, část ruky od kotníků až po konce prstů. Okončina na- zývá se rukou, možno-li postaviti palec proti ostatním prstům; pakli toho učiniti nelze, zove se nohou. Schd. II. 384. Die Hand. R. má v zápěstí (Handwurzel) 8 hranatých kůstek, v záprstí (Handteller) 5 oblých, v prstech po 3 a v palcích po 2 kostech. Jhl. 256. R. zavřená: pist, otevřená: dlaň; u pro- střed je: hrsť, na kraji jest palec se čtyrmi prsty: ukazovatelem, prostředním, prstenním, (srdečním) a malíkem (lichníkem, ušníkem, vz Prst). Pt. Ruce převzdívkou paprče, vz toto slovo. Na Mor. Brt. R.: hřbet, dlaň, kostra (složená z 27 kostí); kostra se skládá ze 3 dílů: ze zápěstí, záprstí a prstů. Vz více v S. N., Končina. Pleteň v ruce, čára n. brázdečka na ruce. Hora n. prsy n. tuč- nost n. břich ruky, Ms. bibl., vršek ruky. Vus. Rukou hladiti někoho; r-kama pleskati; ruce za ňadry chovati; ruku pod pláštěm chovati, za ňadry ohřívati; v ruce, v rukou držeti; ruce na někoho vložiti, vztáhnouti; dna v rukou. V. Rukama makati, Us., ohle- dávati. Kom. Ruka pryč; vzíti za ruku; na- staviti ruku. D. Do ruky někomu něco dáti. Us. Kněz vze prapor v mocnú ruku; Hotovi všici nohu v krok i ruku v braň. Rkk. Sotva míti co z ruky (do huby). Bern. Dáti si z ruky do hlavy (opiti se). U Poličky. Sn. Ruce sepiati. Us. Vrat. Dání z rukou do rukou. T. Kresliti od ruky; výkres od ruky, kreslení od ruky (zde jsou slova od» ruky zbytečna, poněvadž stačí kresliti = freihandzeichnen, výkres = Freihandzeich- nung, neboť kresliti pomocí nástrojů slove: rýsovati). Nz. Někomu rukama tleskati na znamení pochvaly. J. tr. Hra na 4 ruce. Hd. Ruku z kloubů si vyvinouti, vyvrátiti, Lk., vymknouti, na Moravě vytknouti. Hý. Do- stati, dodati, něco do vlastních rukou; ku- povati z ruky; obchod z ruky do ruky, prodej z ruky. J. tr. Šp. Spial ruce v nebe. Bj. Netoliko se to mohlo spatřiti, ale téměř v ruce bráti. Zř. F. I. A. I. Ruce si mnouti (radostí); Živ býti z ruky do úst (výdělek hned snísti); z ruky vyklouznouti; vzali se za ruce; ruce si podati. Dch. Slib rukou dáním, Handgelöbniss, n.; znamení ruky. J. tr. Kaj svoju ruku strčí, všecko pokazí: Ona do všeckého (do všeho) svoju ruku strká; On všaj své ruky vtíró; Teplá r. (za živa): Nejlepší přátelé, když to ide z ruky do ruky. Us. na Mor. Tč. Dubového listu voda činí bílé ruce, aby se jí umýval a od sebe uschnouti dal (neutíraje). Čern. Nadělať ti na ruku a nepustiť tě k vodě (vyvede-li kdo co hloupě, říkají). V Kunv. Msk. Rukou vašich jí podejte. Dh. 13. Na kohož vložím ruce, vezme ducha svatého; Klásti ruce na lidi, aby pán Bóh jim dal ducha svatého; Nenie prázdna r. od daru, když skříně srdcě naplněna jest dobré vóle. Hus I. 342., II. 157., 268. Žere z ruky (je krotký); Dýchá si do rukou. Kšá. Vystírání rukou jest sym- bolem přivolování, pozývání, vítání, a za- mlouvání se všemi dary a milostmi. Sš. Má ruce dlouhé, lepké, lepkavé, smolné (zloděj); má ruce s přítruhlím (zloděj); netřeba mu na nohy hleděti, spíše na ruce; Ruce za pasem (stále založené nositi: O lenochu). Č. Čeho se dotkne, všecko mu z rukou letí (Vz Hloupý); Jednou rukou dává a druhou béře (sobec). C. Kněz nemá nikdy dosti, jednou rukou žehná a druhou bére. Lm. Podáš-li mu prstu, ujme tě za celou ruku.; Dáš-li se za prst ujíti, ujmeť za celou ruku; Ukážeš-li mu prst, sáhne po ruce; Dej la- komci prst, uchytí tě za ruku; Ukaž mu prst a on celú ruku chytí. Mt. S. Vyňma z cizie ruky trn, vsadiž v svú. Prov., Smil. Každému k sobě ruky (ruce) stojí = kaž- dému košile nejbližší. Na Slov. Bodejť to má na krku, co má v ruce. D. Kde milosť, tu oči; kde bolesť, tu ruce,. D. Vz Stroj na rámě. R. nedělá kluka (podání ruky). Lb. — R., vzhledem ku práci, die Hand, der Ann. Dílo rukou (řemeslo); rukama se s ně- čím obírati; v ruce něco vzíti (začíti); po- žehnejž Bůh toho, což máš mezi rukama; dosti ruky ( = práce) komu (nepřátelům) dáti. V. Ruku přiložiti (aby se pracovalo), Bern., ruce k práci přičiniti. Kram. Ostatní (po- slední) r-ku přiložiti. Bern. Přiložme ruce k votce tohoto pluhu. Sych. Boha vzývej a ruku přikládej. Č Prov. Ruku k ně- čemu přičiniti. J. tr. Před ruce, do ru- kou vzíti (pokusiti se). Bern., Sych. Mezi rukama (v rukou) něco míti = v práci. Us. Mám plné ruce práce. Us. Jednou rukou staví, druhou sráží (dobře začíná, zle končí). Bern. Ruce založiti, Us.; založe ruce seděti (zaháleti). V. S založenýma rukama choditi. Us. To mu jde od ruky. Us. Oběma rukama něco dělati (bedlivě); rukama i nohama. V. Měli plné ruce práce; díla plné ruce; ani rukou nehne. Dch. On jest na své ruky živ. Us. na Třeboňsku. To z jeho ruky nepošlo ( to neudělal). Na Ostrav. Tč. Ty nemáš ruk, ty máš vidly ( = tys nešikovný); Tvoje ruky sú jako tluky ( = tys nešikovný); Kdo má své ruky, polárná buky (kdo pracuje, pře- může vše); Kde tvá ruka sahá, tam i Bůh pomáhá; Má ruce založené (nic nedělá); Pra- cuje, jak by neměl ruk (neobratné). Na Ostrav. Tč. Ruce u práce a srdce u Boha. Us. Dch. Čisté ruky na poli nenaplní stodoly. Tč. Robte, aby to šlo od ruky. Ostrav. Tč. To je na jedny ruce mnoho. Us. Ruky složiti. Kld. Cožkoli móž r. tvá, bez přtrži dělaj; Skrze rucě v písmě znamená se skutek. Hus I. 127., II. 147. Vzadu zůstává a všecko mu z ruky leze. Dl. Dones ruku, kde se máslo tluče a naviaž si ji (vzdělej se). Shakesp. Tč. Ruky když nepřičiníš, samo se neudělá. Vz Pracovitosť. Lb. Oči se dívají a ruce dělají; Boha vzývej a ruk přikládej. Pk. Roste mu práce pod rukama, v rukou (nemůže s ní býti hotov); Vše se mu daří, nač ruku po- loží ; Štěstí mu kvete pod rukou; Všecko aby mu do ruky strčil; Práce mi padá z rukou. Kšá. Na svou ruku se živiti. Bern. Jest na ruce živ. Us. Živ býti nebo žíti od ruky k ústům. Dch. Líná ruka, holé neštěstí. Č. Nechtěl bych pro to ruky vztáhnouti. Vz Nepotřebný. Č. Ponoukej ruce k dílu a ne hubu k jídlu. Pk. Aby ti ruku (prsty) po- zlatil (po práci špatně vykonané), Č. — R., vzhledem k moci, síle, vládě, der Arm, die Hand, Macht, Gewalt, Kraft. Světská ruka. Us. Vzíti město brannou rukou; na vás mocnou ruku vztáhne; na ruce přijíti (bo- jovati); byl silný a své ruky muž a snažný; do rukou vydati, dodati (komu koho); z ru- kou někomu vyniknouti, uběhnouti ; v ruce něčí uvésti. V. Veta po vás, vztáhnete-li ruku na mne. Sych. Na pomazané ruky nevztahuj. Sych. Ruku na sebe vložiti, klásti. Ü. Společně n. nerozdílnou rukou. Ms. pr. kut. Práv býti z něčeho rukou společnou a nerozdílnou. NB. Tč., J. tr., Půh. II. 51., 118., Sš. Spraviti n. odpřísahati sám svú rukú, sich von der Schuld durch seinen eingenen Eid, ohne dass Eideshelfer nöthig wären, reinigen. Z rady právo se otepříti samému svú rukú. Kn. rož. čl. 72. Vésti, odpírati, dovésti atd. svú rukú, seine Unschuld durch den Zweikampf beweisen. Ješto původ i pohnaný to, co jim na svědcích scházelo, rukou svou dovésti chtěli, vynesli páni nález tento: ... že to chce na Roz- hona rukú vésti, že jest toho nemluvil a že též chce p. Stosovi rukú otpírati . . . páni toho při tom nechávají a p. hejtman aby jim cedule k bitvě vydal; když se cti do- týče neb hanění velikých, muož rukú odvésti aneb přísahú odbyti. Kn. tov. k. 118. Pro takovú urážku i hned na ruku ho vybídl (na souboj, zum Duell). Ms. (Č. exc). Dal mi ho Bůh v ruce (v moc . L. Nepřátelům v ruce lézti Plk. Z rukou nepřítele pustiti. Bern. V něčem ruku míti, Einfluss haben. Dch. Někoho v rukou (v ruce) míti. Ruce někomu svázati. Mám ruce zavázané (ne- smím toho činiti). Bern., Tě. Správu ve svých rukou držeti. Plác. Dotkla se ho ruka Páně. Sych. Čiň, jazyku, co chceš, jen rukám vůle nedávej. Pk. Země byla ve třech dnech v rukou nepřátelských. Ml. Začal to na svou ruku (samostatně). Us. Kšá. Padnouti do zlých rukou. Us. Máslo mi zrovna bran- nou rukou brali z koše. U Bych. Nabyti volné ruky. Dch. Kaj (kde) se r. nevloží, slovo nepomóže; Vždyťs ho měl v rukách, proč si ho pustil?; Dybych jen z jeho ruk vyšel; On je pod jeho rukú. Ostrav. Tč. Václavovi jistce jeho dlužníka z rukú vybil. NB. Tč. Od nižádného jiného rukú nescházím než od Matěje Dvorského. Ib. Zachovati si ruce volné. Dch. Lehčejeť tepe dievčie ruka. Dal. 10. Sám o své ruce něco dělati. Tejř. Smrť a život v rukú jazyka t. j. v moci ja- zyka; Ten, kterýž pod rukú pastýře jest, svázán býti boj se. Hus I. 232., II. 206. Skrze tvé ruce to šlo (tvou mocí). Bl. Aug. ž. 24. Velká ruka daleko dosáhne. Vz Moc. Lb. Ten má dlouhé ruce (velikou moc) Us. Msk. Má v tom ruku, prst; Má jeho štěstí v rukou Kšá. Všichni jej v rukou svých mají. Štr. — R , vzhledem k jmění, k držení. D<> rukou (někomu něco) dáti, uvésti, odvésti, podati, dostaviti; v rukou býti, knihy z ru- kou nepouštěti (ustavičně čísti); do cizího statku ruce vpeřiti; pod ruku někomu jíti (krotkým býti; 2. říditi se někým). V. V ruceněco míti, z ruky pustiti. D. To mi do rukounáhodou přišlo. Byl. Kniha, příležitosť v ru-kou jest; časem rozum do rukou přijde (zku-šením zmoudří); z ruk (z rukou) vypadnouti,ztratiti se, mezi rukama se ztratiti; má lep-kavé ruce (vz Ruka v užším smyslu, odkotníků až do konce prstů). Bern. Kdyžbyvinnú dědinu v jinú ruku otlúčil (etwasweiter begeben) a ten v druhé ruce létazemská podržel. O. z D. Jestliže by dětilet neměly a kdo jim statek odkázal, dalaneb nápadem na ně přišel, kterého v drženínebyly, aby otec od dětí z toho statku mohljim k ruce poháněti. Zř. F. I. D. 11. K si-rotčí ruce. Vl. Zř. 463. Což mu koliv otecza teplé ruky (za živa, bei Lebzeiten) bylodevzdal, nemá v to pojato býti. Us. Pří-ležitost' z ruky pustiti. Us. To se k rucekněžím prodávalo. Br. Ty krajiny k rucekráli českému podmanil. Háj. Co oko vidí.ruka vezme. Us. K ruce dědiců prodán byístatek veřejnou dražbou. Ml. K ruce někohon. někomu. J. tr. Dáti něco (listinu) z rukou.J. tr. Někomu v ruce dobývati čeho. Er.List k věrné ruce schovati. Er. Desátkyk ruce gruntovního pána vybrati. Řd. Odnich přijal k ruce královské. Bart. 263.V město k ruce královské se uvázali. Bart.264. 2. Aby táž práva a zřízení zemská soběk ruce tisknouti i prodávati mohl. Zř. F. I. A.II. K vlastním jeho rukoum to odevzdal. J.tr. Mrtvá r., todte Hand, die Kirchengüter.Tč. Aby žádný řemesla sobě k ruce (nasvůj vrub) nedělal, leč by se prve oženil.Sedl. Rychn. 40. To jest tím základem k mýmrukám sliboval. Půh. II. 282. Do vlastníchrukou dodati. Řd. Lepší vrabec v rukou,nežli orel v povětří (nežli holub na střeše).Lepší holub v ruce, nežli jeřábek na střeše.Prov. S ptákem dítě, kmet s mladicí, Němecs malvazím v láhvici, cožť nekřesťansky za-chází, když jim do rukou přichází. Prov. — R., vzhledem k pomoci, ochraně. Ruky po- dati (někomu); na ruku mu jest a jemu po- máhá; ruku držeti (chrániti, brániti), nad pravdou ruku držeti; samému Bohu se na ruce klásti (naň spoléhati); dvě ruce více udělají než jedna. V. Ruku nad nimi držel. Čr. Král nad nimi chce milostivou ruku držeti. Čr. Všecky měl na ruku; nad tím (nad spravedlností) vrchnosť ruku držeti má. Br. Ruku druhému držeti, ruky nadržovati; z dobrých to rukou (z dobré, jisté ruky) to mám (od jistého člověka). Ros. On mi nic není k ruce; někomu při ruce býti. Dch. Jíti komu na ruku. Dch. Učí tedy svým příkladem tomu, abychom i my rozum svůj Bohu podávajíce ve všem jemu povolni byli a na ruce se jemu pokládali. Zk. exc. Pomocné ruky někomu podati. J. tr. Aniž odtáhl milostivé ruky své od nich. Sš. Viděť, že tam jeho r. byla (že tam pomáhal); Ne- hledej peněz, hledej rači ruky; Myslíš, že sem vždy přicházím s plnýma rukama, že mám vždy plné ruky, bych dycky platil; On mi idé pod ruku (pomáhá mi); Jest mi po ruce, k ruce; On je moje pravá ruka, bez něho se nemohu obejít. Us. Tč. Ten by mi byl k ruce. Us. Otče, v ruce tvoje po- rúčím duch muoj. Hus III. 167. Práva velejí poslední vůle kšaftujicích šetřiti a nad ní, pokudž nejvyšší možnosť jest, ochrannou ruku držeti. Bdž. 79. Je jeho pravá ruka; Pracuje mu do rukou. Kšá. Někomu ruce přejati (v práci mu pomáhati). Na Mor. Šd. Lakomství měšci ruku nadržuje. Lom. Držte nad námi ochrannou ruku. Sych. Ruku nad» řády držeti. Har. Společnou rukou; ruku od někoho odtáhnouti, odtahovati (opustiti ho); někomu do rukou (na ruce) hleděti; štědrou ruku svou otevříti. Bern. S holýma rukama do ciziny se vypraviti (bez peněz). Žer. Žena byla muži v řemesle na ruku. Ml. Pomocné ruky někomu podati; ruku nad zákony držeti. J. tr. Na ruku někomu býti, nebyti. J. tr. Vzal to do ruky (zastal se toho). Kšá. Společné ruky někomu ode- příti Us., Pk. Křivé straně na ruku byl; proti nám stál na ruku nepříteli. Er. K ruce své sobě někoho slibem zavázati. Z mnoha ruk větší pomoc. Rb., Č. Nastlati, namazati někomu ruce (vz Porušený i. e. soudce); Každému ruce k, sobě stojí (pracujeme sobě každý); Ruka ruku mývá; Když ruka ruku myje, obě bývají bílé; Jedna ruka druhou myje a obě spolu tvář (i e. myjí). Č. Ruka ruku umývá a obě sú biele. Mt. S. Ruka ruku myje, obě budou bílé. Lb. Ruka ruku utírá, noha nohu podpírá. Lb. Utrhla se mu ruka (dal mnoho). Vz Skoupý. Lb., Š. a Ž. K sobě ruce skloně, sobě ruce krče. Vz Osud. Flaška. — R., vzhle- dem ku přátelství, smlouvě, manželství, víře. Ruky podati, ruku dáti (pravici dáti); dali si na to ruce; dáním ruky někomu něco slíbiti, připověděti. V. Podati věrnú ruku. Rkk. Rukou dáním i přísahou se zavázati. Sych. Do dobré ruky se dostati. Dch. Na rukou by ho nosil (má ho rád). Us. Ti mají spolu šmejdy, teď jsou jedna ruka. Us. Podali si ruky, aby byl pokoj; Dal mi na to ruku, že jistě přijde; Dal mi ruku (smířil se); on si ji vzal na levú ruku (žije s ní nemanželsky). Us. Tč. Je s nim jedna ruka. Čr. R-kou společnou a nerozdílnou ten dluh zaplatiti slibujeme. Faukn. Podejme si ruky (oba dva jsme hříšní). Bern. Vz Stej- nosť. Č. Tamo si podámy ruce. Rkk. Ruku dáti = ženiti se, vdávati se. Ruku zadati. D. Již jest ruka v ruce. Vz Ruku dáti 2. = na vojnu se dáti. Bern. Smířili se a podali si ruku (ruce). Us. Závaznosť (závazek) rukou společnou a nerozdílnou (in solidům, ungetheilte Hand in Bürgschaftsbriefen). J. tr. Beze lsti slibujeme všichni jednostejně rukou společnou a nerozdílnou, tak aby žádný z nás rukojmí v tom slibu a dluhu jeden od druhého se nedělil. Zř. F. I., Arch. I. 145. Kdo prodávajícímu ruku dal, zavázal se; Ruky dáním kdo co připovíš, tomu za dosť čiň; Věrná ruka nic netratí (ztráta věci svěřené schovávače nevymlouvá). Rb. Slib rukou dáním. J. tr. Ruka v ruku a psu kosť (žertovně o přípovědi manželské. Vz Ruku dáti); Už je ruka v rukávě Vz Manželství. Č. Slovo s to a r. v rukávě. Pk. Jednou rukou slibovati, druhou sázeti. Prov. Ne- dávej hned každému ruky (nedávej se v oby- čej). Č. Bída bídě ruku dává. Prov. Studené ruce teplé (= věrné) srdce. Studené ruce upřímné srdce. Č. — Pod ruku, k rukám, od ruky jíti = štastně se dařiti, gedeihen, glüc- ken. Ty, jestližeť statek hojně k rukám jde (máš-li mnoho zboží), potřebným poskytuj. Kom. Když všecko šťastně pod ruku jde. V. Jde mu pod ruku, pod vítr. Prov. Ně- komu něco pod ruku dáti (nahelegen). Dch. Králi Václavovi, oč se kolivěk pokusil u vál- kách, vše mu pod ruku šlo. Let. 24. Šlo mu všecko od ruky, jak by hrál. Sá. To dílo jde mu dobře od ruky. Br., D., Ros., Tč. To zboží jde mu dobře od ruky (má odbyt). Ros. — R. věrná slove ten, komu co svěřeno jest, getreue Hand. K věrné ruce něco dáti, poručiti. V. K věrné ruce něco schovati dáti. Trip., J. tr., NB. Tč. K věrné ruce něco svěřiti. Br. Má s tím činiti jako věrná ruka. Půh. I. 309. Že jej otec náš věrnú rukú v listě učinil, aby nám věrně učinil. Půh. I.253. Vz dřívější. — S předložkami: do ruky, do rukou, v ruce, v ruku dáti, od- vésti; do rukou, k rukám podati, einhändi gen. V. — K ruce, na ruku, po ruce, při ruce = pohodlno, bequem, bei der Hand, zur Hand, gelegen. Otčím prodal dům k cizí ruce (nikomu z rodiny). Ms. pr. kut. Něco k své ruce obrátiti. — Na ruku dáti = napřed dáti, zavdati, 2. hotovými platiti, ne na účet atd., in die Hand geben, bekommen; na ruku do- stati = napřed dostati, 2. hotové peníze, ne na účet pracovati. — Od ruky něco dělati = 1. lehce, nedbale, čerstvě, obenhin, schnell. — Od ruky prodávati (bez váhy), von der Hand). Ros. Jen od ruky a ne právně sou- diti. 1684. — 2. Bez přístrojů, pouhou rukou, von der Hand. Od ruky kresliti, vz Ruka, 2. — Po ruce = k ruce, zur Hand. Jest mi to po ruce (pohodmo). Us. Utěradlo po ruce buď. Kom. Nejsou o tom zprávy po ruce. Dch. - Pod rukou = tajně, unter der Hand, geheim. Pod r. něco prodávati. Udělal to pod rukou. Kšá. Přeptal se pod rukou. Kšá. — Před rukama = zde po ruce, blízko, po hotově, vor der Hand, vorhanden. Přestávati na tom, což jest před rukama. Nemá před rukama jiných potahův; Příkladové jsou před rukama; Nebyti před rukama, čehož potřebí (nedostávati se). V. Jsou nyní před rukama mnohem pilnější věci jednati. Čr. Plnomocenství před rukama jest. Žer. Sn. 5. Otázka učiněna, má-li ta psaní před rukama. Žer. Záp. II. 25. Poněvadž týž soud již týměř před rukama jest, za dobré by bylo,, aby se časně s tou věcí něco předsevzalo. Žer. 341. Vz Před (II. 918. b.). Něco mi chodí před rukama (mám na pilno, mám práci). V By- stersku..Sn. Důvody jsou před rukama; před rukama ležeti. J. tr. Co před rukama jest (co tu právě jest). Nz. Už jest před rukama (o přítomné věci. Vz Čas). Č. — Přes ruku dáti někomu — uhoditi na ruku, aby nedělal, čehož nemá. Br. Byl by konečně měl přes ruce a nebyl by se s celou hlavou do Nie- derlantu vrátil, za to mu slibuji, leč by by! utíkal. Žer. 17. — Při ruce, u ruky býti — zde, pohotově, bei der Hand. Us. — Z ruky do ruky, z rukou do rukou, z ručky do ručky = samému, od jednoho k druhému, hotové za hotové, aus einer Hand in die andere, gegen bare Bezahlung. Z r-ky do r-ky dáti, ode- vzdati, podávati, prodávati; z r-ky, z volné ruky na prodej, aus freier Hand. D., Har., Bern. Dostal jsem to z první ruky (přímo), aus erster Quelle. Us. Tč., Kšá. — R. = psání, způsob psání, též samo písmo, die Hand, Handschrift. Něčí ruku vytvořiti, D., napo- dobovati. Někoho ruky následovati. Bern. Vlastní r. = písmo, zápis, podpis vlastní ruky. Jistota vlastní rukou psaná. V. Má pěknou ruku. Us., Nz. Znám jeho r-ku. Us. Až mu to pod rukama (pod pérem, v psáni) v 8 knih zrostlo. Kom. List rozličnou, touž rukou psaný; písmo něčí r-ky; list něčí rukou psaný; vlastní rukou v něčem se (něco) podepsati; podpis vlastní ruky. J. tr., Řd. - R., strana, die Hand, Seite. Pravou ruku někomu dáti. D. V té ulici je to příliš z ruky, já musím míti krám na ráně. Us. Na pravou ruku zátoky sme se odebrali. Ler. Kůň od ruky (na pravé straně). Na Ostrav. Tč. — R. ve hře, Vorhand, Vorsitz im Spiele. Kdo má před rukou ? Snad german. m.: kdo vyhazuje, vydává, vynáší, kdo je na povinnosti (mor. Mřk.), kdo má přídu? Vz Přída. — R., co ruce se podobá: lopatka u řezačky (která slámu postrkuje), Us ; zdvi- hací čep, patka, hejble, die Hebelatte. Techn. R. u hodin (rafika, der Zeiger). Ruka na kolu ukazující směr míst a jejich vzdálenosť, der Zeiger. — R. boží = mrtvice, die Hand, der Schlag Gottes. V. R. boží ho zasáhla. Us. Hý. — R., při kruhu hrnčířském hůlka železná na jednom konci k lavici přibitá, na druhém opatřená petlicí pod nadkružím zavřenou, která slouží k tomu, aby kruh rovnopádně stál, aniž se z pánvičky vymy- kal. U Petrovic. Dch.