Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:3   Strana:0286


    Seděti
    Seděti, 3. pl.-dí, seď,-dě (íc; v již. Čech. seďa, masc; zastr. seděc, seděci), děl, děn, dění a sezení; sedívati, na mor. Zlínsku: sedévat. Brt. S., e vzniklo z a: saditi. Schl. S., na zadku odpočívati, sitzen; k jistému účelu seděti, sitzen; s vedlejším vyzname- náním nečinnosti, odpočívání, sitzen, still sitzen, unthätig sitzen, ruhen; s vyzname- náním činnosti, sitzen, beharrlich thätig sein; s vyznamenáním trestu, sitzen; s vyzname- náním bydlení, bytu, držení, vlády, sitzen, Wohnsitz haben, schalten, walten, residiren; v držení míti, besitzen. Jg. — Strsl. seděti, koř. s?d. Sr. lit. s?dus, s?stis; sedmi, sédžu, s?deti, lett. s?st, prus. sindats, syndens, sitzend, got. sit, stind. sad, sidati. In sedlo ist der Wurzel vokal erhalten. Mkl. aL. 59. Vz Sedati. — abs. Já nyní tu sedím, jindy tamto sedám. Ros. Nemůže seděti. Sedíme všichni. Zůstaňte s. Sedě spáti. V. Jiného úmyslu stoje, jiného sedě. V. Pes, kočka, veverka sedí (na zadku spoléhá); ptáci sedí (na nohou stojí a odpočívají jsouce skrčeni; 2. tělem vejce zahřívají). Jg. Seděti a pro- dávati. D. Již nesedí (nemá vyloženo) krám- ská. Us. Seď a dej pokoj. Us. Když po- honie komorníci, právo jim sehnati, kdež žena jeho sedí — (bydlí), trhy. Kn. rož. 23. Nechal jeho dceru seděti (nevzal ji za ženu namlouvav si ji). D. Za našimi humny zelená se, sedí tam zezulka, švitorá se; Dybys byla seděla, byla bys vyseděla husátka, kačátka. Sš P. 370., 730. (Tč.). Ta rána sedí pevně; Sedí tam jako buchta (nehybný a nemluvný). Dch. Dokudž páni sedí; Dokudž právo sedí; Půh. I. 201.. 257. Sedí tu jak kvaka, jak pěra, jak hokyňa, jak škrošňa (ženská = na široko). Na mor. Zlínsku. Brt. Sedí jako zlámaný Ježíšek. U Náchoda. Dr. Sedí jako pekáč upstřený (nemotorně); Sedí jako datel na dubě (nemotorně). Lb. Kdo rád sedí, málo ujde. Vz Lenosť. Lb. Sedě (sedíc) nohama klátí. Us. Dch. Když sedí husy, jaro nám nastává. Shaks. Tě. Sedí co umoklá káně. Pk. — co v držení míti, besitzen. I otázal jsem se ho, sedí-li to zbožie? Tu mi řekl, že sedí úplně všecko kromě jed- noho člověka . . .; kdyby byl pověděl, že nesedí, nebyl bych já toho zboží vyplatil. Pňh. brn. 1406. (Gl. 309.) Věřte mu, že to zbožie sedí úplně. Půh. II. 87. — kde (s kým, na čem, mezi čím, v čem, vedlé n. podlé čeho, u čeho, po čem, při čem, za čím, pod čím, nad čím, před čím, o čem). S. na zemi, na koni, na lavici, na vejcích (o ptácích), na právě, na soudě (souditi), na soudné stolici, na království (kralovati). V. Sedí máti na roh stola, dcera podlé ní. Sš. P. 330. Aby po- řád na mně neseděl (mne netýral). Dch. Čert na tom sedí (říkají, když kdo marně něco hledá). Us. Vrů. Sedí na mně jak na řepě s motykou (týrá mne). Mor. Brt. Císař sám na té při seděl. Jg. Na almužnách se- dával. Jg. S. na stolci. Dch. Sedí jako na vejcích (tiše). Us. Dhn. S. na místě prvním n. předním. J. tr. S. na cizí lavici — býti podruhem. Chodím do práce a sedím na cizí lavici. U Král. městce. Psčk. Když já sedět budu na soudné stolici, budeš ty ma- tičko sedět na pravici; Ona na truhle se- děla, malé děťátko držela; A pod tém vrškem široké kámen, sedí synáček s pa- nenko na něm; Ten hodonský mýtný na roh stola sedí, na roh stola sedí, do cedulky hledí. Sš. P. 18., 90., 120., 146. Sedí na mém základě a drží; Ješto sedí na Světlově; Dokadž páni na súdě sedí; Ty ubrmany mají vésti na pány, dokudž na právě sedí; Sedí na mém dědictví; Že mi sedí na le- sích ; Ješto na mém věně sedí; Na jednom lánu sedí; Sedí mi na mém dvoře v Leso- nicích nemající k tomu žádného práva. Pňh. I. 181., 233., 258., 264., 282., 293., II. 110., 235., 273. Toho času na soudu sedíno ne- bylo. Bdž. 147. Sedě na stolici tázal se, kaký hřmot jest v městě; Na stolici Moj- žiešově seděli jsú mistři a zákonníci; On sedě na hynstu směje se tomu, že tak u veliké chvále jest; Nemohú všichni seděti na posledniem miestě; Seď na pravicích mých, ažť položím nepřátely tvé podnož noh tvých. (Mat. 22. 44.) Hus. I. 245., 453., II. 127., 363., 366. S. na soudě. Chč. 444., Dal. 59. Páni tři hodiny na té věci seděli. Žer. Záp. II. 23. Seděli jsú na kázánie. Chron. 470. S. na skálě. Rkk. 27. Seděli na súdě v mém domě. Arch. Matko sediž na svém věně. Dal. 55. Kdo nejdřív viděl, ten na tom seděl. Pk. Sedí na holičkách. Vz Nešťastný. Lb. Sedí jako vrána na úhoře (v bídě, vrána totiž na tvrdém úhoře moc nenazobe). Brt. Sedí jako na žhavém uhlí. Šd. S. na kvasu, Jel., na odpočinutí, D., na soudě s vládyky, Háj., na nebesích s Je- žíšem, St. skl., na předním místě, Us., na něčí pravici, Ms. Bel., na obrtlíku (nepo- kojné), Troj., na měkkých poduškách (v blahobytu), na raku (neštěstí míti), Prov., na dvoru (jej v držení míti). Dal., na zámku (bydleti). Us. S. na úřadích a berních. Sob. 75. Konšelé, kteříž na radě sedí. Sob. 18. A na tom soudu aby seděl na místě našem nejvyšší sudí. Zř. F. I. A. 8. Na takovém zřízení a práv zemských napravování na hradě pražském seděli. Zř. F. I. A. III. Tážeť slavně od přísežných, může-li ten den slušně na soudě seděti. CJB. 381. Dítě na ruce sedí. Us. Co káně na mrše, tak nám na hrdle sedí. Sych. Nechť sedí na čáře (nechť zná své místo). Prov. Hřeblem k Čápu na stole sedícímu stříleti. Prov. Na dně sedí (špatně se mu daří). Prov. Hledá koně a sedí na něm. Na zajíci sedí (kdo se zadkem vrtí). Smil. Sedí jako na hniezdě sova. Mt. S. Ten zámek sedí na skále nad vodou. Bl. Štěstí sedá na rozcestí. Č. Kdo na zemi sedí, pádu se nebojí. C. Sedí jak na trní (jak hořká houba). Br., Pk. S. na ka- hánku (po hotově), Č., na sukni. Us. Pořád mu sedí na krku. Vz Krk, Hřbet. S. mezi žáky, Us., mezi diváky. T. Nalezli sú ho v chrámě sedícieho mezi učiteli. (Luk. 2.). Hus II. 27. Byl by div, aby sedíce y statku neměli sobě něčím stolu opatřiti. Žer. 349. V chrámě mezi kněžími s., Us., s někým v radě. Háj. A s nimi aby seděli čtyři z vládyk v témž soudě. Zř. F. I. X. 3. Když páni v plném súdě sedí ve čtyrech lavicích. O. z D. Chrám ten Minervě posvěcený v hu- stém lese seděl. Biancf. 99. S. ve vysokém sedle (hoch zu Rosse sitzen); S. ve chládku (1. ve stínu, 2. ve vězení). Dch. Sedí tam jako dudek v kobylinci. Us. na Mor. Brt. Sedí jako hříbek v mechu. Sk. S. u těž- kém vězení. Zb. Seděla královna ve vrch- ním okenečku, přirovnávala se jasnému slu- nečku. Sš. P. 40. Vlk tam sedí v cestě. Er. P. 273. Někdy v Svinech seděl (bydlel). Pč. 9. Sedí mi v mém dědictví; Sedí v Michovém; Má jí zase všechno vrátiti a to těmi lidmi, ješto tu ve vsi sedí; Ten má túž moc míti, jako by v stolicích sediece jej učinili. Půh. I. 193., 299., II. 66., 225. Sedě v domu svém i chodě po cestě; By v prachu sedíce káli se; S. ve školách. Hus I. 53., 204., 454. Má to právo tak před se jíti, jakoby páni sedíce v stolicích od- súdili. Půh. II. 225. S. na tróně. Kat. 995. S. v stienu, na stolici, BO., pod jalovcem, Bj., na trhu, M., na vozi, GR., na rathouze, Čr., na něčí pravici, na mýtě. Z. N. Na pravom pleci mu sedel sokol. Ht. Sl. 207. Sedí nad tím, jako hus na vejcích. Reš. Při něm seděl Pavel. NB. Tč. K tomu znal se před pánem mým, pod kterýmž sedím; Ne- byl bych hoden seděti mezi vámi. NB. Tč. 152., 186. Na tom purkrechtě seděl, až mužena umřela; Když seděl v jistebce namostě ; Pristúpil před konšely, jenž na právěseděli. NB. Tč. 156., 199., 244. Vtom městěsedí na spravedlivém právě; s. v radě.v úřadě ; Matúš jest seděl v městečku našemv kázni; Seděl jsem u vězení u Fojta vjejich kázni; A tak i podnes v tom statkusedie; Proč tu sedíš v mém? NB. Tč. 53.,70., 96.., 149., 200., 243. Aby tím snáze ta-kovú živnosti jsúce opatřeni pod námi abudoucími seděti a sebe opatrovati mohli.Bck. II. 2. 125. S. ve slávě, V., až po krkve dluzích, Reš., v rákosí (dobře se míti), D.,ve vězení, v poutech. Us. Ďábel v tom sedí(vězí). Jg. Desátky, v nichž kto sedí, dá-vati. Št. N. 223. Sedíme v Cechách a vMoravě. Výb. II. 382. S. v zpovědlnici(zpovídati), Us., v čáře (čarovati). V. Zubyv dásních sedí. Us. Ve vězení přes rokseděl. J. tr., V. II stolu vedlé někoho s.Ml. Slepý jeden sedieše vedlé cesty žebře.Hus II. 77. Sedí podlé Matěje Vladyky.Půh. II. 239. Ty holubice podlé potokóvsedie. Hus III. 66. U dvora bydlem sedí.Arch. I. 456. S. u dveří. Svěd. S. s Kri-stem u oběda. Hus II. 56. Nemohu u ko-stela seděti, musím u druhého obroka býti.Hus I. 445. Každý den u vás seděl semuče v chrámu a nejeli jste mne. (Mat, 16.).Hus I. 185. Kteří podlé sebe sedí, málokdy o přízni vědí. Us. Nad někým podlé letseděti. Er. Po něčí straně s. V. Po koních(ve voze) s. (zády obrácen jsa ke koníma tváří v zad vozu). Sych. Po koních ne-mohu s. Ml. Seděl v úřadě po otci. Plk. Beze vší překážky na tom dvoře seděl (v držení jej měl). Us. Při boku něčím. V. Při stole seděti. Us. Kto při peci sedá, tam druhého hledá. Mt. S. V takovém soudu aby byli napřed posazeni úředníci, kteříž z práva při soudu zemském sedati mají; Při té při prokurator s. nemá. Zř. F. I. A. X., XI. S. za kamny. Us. Jakoby s pánem Bohem za stolem seděl (předevčírem byl rozprávěl). Č. Za humny seděla, zlatem vyšívala. Sš. P. 146. S. za stolem. V., Chč. 381., Žk. 145., Dal. 143. S. pod stromem, Us., pod právem (pod jeho ochranou býti; jemu podrobenu býti). Jg., L. Pod ochra- nou cizích králů s. Us. Pod jedním právem s., derselben Gerichtsbarkeit unterliegen. T. Sedí bubák pod komínem. Er. P. 5. Seděla děvečka pod hájem. Sš. P. 584. Areopagité sedali na kamenných stolicech pod širým nebem. Sš, Sk. 205. U kamen, Jg., u nohou něčích s. Br., V. Ten zámek sedí na skále nad vodou. Bl. Sedě (spasitel) nad studnicí učil pohanku vieře o modlení. Hus I. 305. S. před někým, Alx. 1100., před vraty. Us. Na velikém soudu přede všemi a nade všemi sedí král. T. S. s někým před domem. Když tak ten biskup v bludném myšlení za stolem sedieše. Pass. 29. Daj mi bože vědět, ej s kým já budu sedět za stolem červeným pod vínkem zeleným; Všeci mí přátelé za stolem sedijó a žádného slova ke mně ue- mluvijó; Seďa (sedějí) sobe za stolem, kulu (koulejí) sobě tolarem. Sš. P. 467., 480., 746. (Tč.) Podlé mňa sedělo, podlé mňa sa- múrikej. Sš. P. 552. Sedělo děvča v trávě zelenej, vilo perečko z růže červenej; Sedí káčer v okně, ocásek mu mokne; kač, kač, káčerku, kač, kač, a ty dcérečko neplač; Koteček sedí v okně a ocásek mu mokne; Komu je najlepši, jako pánom v pekle, tam si připíjajú a sedijú v teple; Plakaly děv- čátka seďa u kravárně. až se rozlíhaly brněn- ský kasárně; Moje drobné děti u potůčka seďá, kalnú vodu pijú, tvrdý písek jeďá; A jak přinde nedělička, už si sedí u žedlička; Ona sedí na okenku, vyšívá si košulenku; Na košatej jedli dva holubi seďá, ludé jim záviďá, že sa rádi viďá ; Seděla na vršku na jedli, všecku ju bravenci objedli; oj nenech se sjesti bravencům, dochovaj sa radši mlá- dencům; Stojí stoléček prostřed nebi. na něm náš Pámbuček sedí; Seďa sobě na stolku, piju sobě rozolku; Dyž sem já k ní přišel, na mňa nehleděla, s ledva jakým synkem po straně seděla; Pod jeho ja- zykem černý ďábel seděl. Sš. P. 330., 478.. 618., 649., 236., 531., 714.. 276., 282., 712., 741., 746., 414., 656. (Tč.). — o čem. Nébrž sedě o pravici boží. Sš. Sk. 27. (Hý.). — s kým kde. S ním sedí a pije. Us. Sedí s kmety zemskými. BO. A s jinó seděl, už se smáli, by moje srdečko zarmótili; Už sa ta lavečka před naší zlá- mala, co sem se šohajkem na ní sedávala. Sš. P. 204., 353. S kým som sedela, s tým som sedela (ať jsem seděla s kým jsem se- děla). Sl. ps. 227. Vz výši na pavlači sedieše Ludiše s děvicemi. Rkk. 41. Seděti s někým v tajné radě. Kat. 2921. Se starci přec sedět na radě duše jeho žádá nedoplechá. Sš. Bs. 176. Ta žena s mužem svým u něho v domě seděli; Kterážto vdova s dětmi svými se- děvše na tom purkrechtu nemnoho mimo rok umřela. NB. Tč. 59., 159. Vz dřívější vazby. — v čem. Cf. S. kde. Seděl tu pěkný mládenec v modrém kloboučku pod kohou- tím pérem. Kn. poh. II. 225. Císařova mi- lost seděl v svém majestatu pod korunou. Dač. I. 27. Protož třeba jest pevně v naději boží seděti. Hus II. 50. Ale v biedném oděvci sedě na oslíku nebeský pán jedieše v prachu. Hus II. 126. By v žíni sediece káli se. Hus I. 204. — kde kdy. Pod tiem ciesařem jeden král sedieše v jednom ostrově. Kat. 19. Seděli jsme času jednoho v domu obžalovaného; Rybář provozuje radú, jenž v ty chvíle seděla. NB. Tč. 64., 262. A už včerá večír s jinó seděl. Sš. P. 204. — oč. O hrdlo s. (o odsouzeném k smrti). V. — kde proč. Jenž pro almužnu sedal u Krásné brány. Sš. Sk. 35. Strachem sedává večer za pecí. Sš. P. 666. Pro něco v kládě s. Chč. 445. — (kde) jak. S. na bobečku (u Olom.: s. na kotánku, na kotku. Hý., Sd.). Er. P. 268. Sedělo jich o plný stůl, o pět stolů. U Dobrušky. Vk. Holomek je všady domem, kde jezdí, ač i dvorem na jednom zboží sedí hospodářem (dva instr.). Arch. I. 458., Kn. rož. Cl. 51. Vz Brt. Instr. 90., Slovn. I. 586. a. Proč (tu) sedíš na mém bez mé vuole? NB. Tč. 243. Dvorem sedí; Měla na tom dvoře s. bez příkazy. Půh. I. 207., II. 172. V Liubici dvorem sedieše (tam zůstá- val, se zdržoval). Dal. 55. Kdež nás kdo kde domovem sedí. Leg. Na hrdlo ( = o hrdlo) s. Us. Nalezla dievku sedící na loži bez ďábla, neb z nie již byl vystúpil; Sedíc v světle bez lucerny, jíž nebudú potřební, neb Buoh, věčné světlo, je osvítí; Sedíce bez noci v světle, neb víc noc tam nebude. Hus II. 99., III. 168. Seďa při večeři hlavú k oke- nečku. Sš. P. 231. Nebo Kristus oslaveným tělem, sedí v nebi po pravici boží. Sš. II. 89. Nohama křížem složenýma s. Har. II. 51. Na koni skrčenýma nohama s. Hos. 86. Kteříž na tom z poručení seděli. Bl. Ne- budu seděti vdovú. BO. — si. Sedí se ( = si), jako tluček v másle = má se dobře. U Opav. Klš. — si, behäbig sitzen. Na jelínku podkasaná sedí sobě lesní panna. Č. — jak dlouho. Celou noc s. Us. Seděl 5 let v ža- láři. Us. Dlouho na noc s. a píti. V. Seděl jeden vězeň sedumdesát neděl. Sš. P. 144. V kázni seděti mají 6 nedělí ; Seděli jsme v rathausi až blíž k nešporám. NB. Tč. 20., 175. Seděl ve vězení přes dva roky. Us. Do kuropěnie s. Rkk. 58. — komu: malíři (dáti se mu malovati). Us. Neví, kde mu řiť sedí (o nemravných). Prov. — komu kde. Sedí mi na mého otce zboží. Půh. II. 601. Sedí mu na kobylce (am Nacken). Us. Dch. — jak daleko od čeho. S. od oken na čtyři lokte. Bl. — adv. S. dlouho někde, Us.. tiše, pokojně, dobře, pevně (bohatým býti); na něčem pilně s. V. Kdo dobře sedí, seď. Us. Nejblíže sedí (soused). V. Jerusalem výše seděl než Nazaret (položen byl). Plk. Čepel dobře sedí. Šp. Co smutno sedíte, do země hledíte? Sš. P. 145. Co krásná panno, co ty tady sedíš a tak truchle, smutně do jezera hledíš ? Sš. P. 40.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011