Pochod
Pochod, u, m., der Hingang, Marsch. P., pravidelné pohybování se zástupu (vojen- ského) k nějakému místu. Vz S.N. P. spěšný, kvapný, Eil-, rychlý, zpáteční, Šm., obyčejný, poklus, Rf., čelní, příční. Tš. Vz KP. I. 573. P. ve dne, jednodenní, rovnoběžný, Parallel- marsch, úsilný, generalní, General-, válečný, Kriegs-, Čsk., rozestavný, postavní, der Auf- marsch, p. ku předu n. postup, der Vormarsch, boční, Flanken-, denní, Tag-, cvičný, Uibungs-, pěšky, Fuss-, kříž křížem, Kreuz- und Quer-, noční, Nacht-, další, Weiter-, husí (kráčí-li muž za mužem), Gänsemarsch. Deh. Výkaz k p-du, die Marschroute, rozkaz k p-du, Marschbefehl, m., plán k p-du, Marschplan, m., rozvrh o p-du, -disposition, f., pořad p-du, -ordnung,kázeň na p-du, byt na p-du, -quar- tier, n. Čsk. P. zastaviti, býti na p-du, ku p-du vojskem hnouti, p-dem se bráti, p-dem táhnouti, marschiren, p-dem se vrátiti, wieder einmaschiren. Dch. Pochodem jíti. J. tr. Po- chodem! Pochod— jedna! — dvě! po-chod! Vz Povel. Rf. P. vojska. L., Us. V p. se vy- praviti, vystoupiti. Mus. K pochodu, na p., p. do pole. Šm. Vojsko na p-du; dáti se na p. Nt., Dch. — Rozklad a kvašení jsou to- tožné p-dy, lépe: zjevy, postupy; p. rozkladu, lépe: postup. Brt. — P., na Slov. = záchod, der Abtritt. Na p. jíti. Bern. — P., původ, der Ursprung. Duch sv. divným p-dem od Boha otce i od syna božího pochodí. Št.