Střevo, třevo, a, střívko
Střevo, třevo, a, střívko, a, n., ve Slez. čevo, Klš., Šd., der Darm. Srovn. rus. čerevo, črevo. Mkl. L. 30. Střeva, das Ein- geweide, Gedärm. S-va činí u živočichů,za- žívací roura od úst až do konečníku. Ústa činí vchodiště k zažívací rouře, přechod z úst do požeráku činí hltán. Požerák či jícen táhne se podél páteře poněkud v levo od průdušnice až k bránici, kterou pro- chází nálevkovitě v žaludek. Žaludek sám není nic jiného než rozšířená čásť střev- ního traktu. Tato krajina břicha slove nad- bříškem. Žaludek má v pravé slabizně po- ložená ústa vrchní Čili vchodiště (cardia) a v levé slabizně východiště čili ústa ža- ludková spodní, vrátník (pylorus), kdež jest chlopeň žaludková. Odtud počínají v užším smyslu slova střeva, jsouce v četné kličky svinuta a končíce pastelínem či ko- nečníkem. U člověka jsou 5—6krát tak dlouhá jako tělo. Rozdělena jsou na tenké a tlusté střevo. Tenké střevo činí mnoho kliček a závitků a přechází v pravé kra- jině kyčelní v tlusté s., které kratší ale širší jest prvnějšího, tenké s. obkličuje a řití končí. Tenké s. dělí se na dvě části a to 1) na dvanáctník (dvanáctipalcové s., intestinum duodenum, der Zwölffingerdarm), první to oddíl tenkého s-va, majíc jméno odtud, že jest asi tak dlouhé jako 12 prstů vedlé sebe položených. Do něho vylévá se žluč. — 2. Na s. křivé slabiznové či kyčelník (der Dünndarm, intestinum ileum), jenž jest kolem pupku a vyplňuje velikou čásť břicha a dutiny pánviční. Blíže pravé ky- čelní kosti přechází v tlusté s. Toto (intes- tinum crassum, der Dickdarm) dělíme obyč. na 3 díly: a) na slepé s. (intestinum coecum, der Blinddarm), b) tračník či denník (colon) a c) konečník či pastelín (intestinum rectum) a jeho konec jest řiť. S. N. Vz Schd. II. 531. a násl. S. lačné (hladové, hladovíté, prázdné, churavé, postní). Jg. Tlustá střeva jsou: slepé (jednooké, pytlík), velké (hrbo- vaté, denní, denník), zadní (spodní, přímé, rovné, řitní, konečník, pastelín). V. S. bra- niční. V. Učík, der Dickdarm, u žaludku. Na Moravě. Vnitřní plocha střev jest poseta útlými cípečky (kosminami, Darmzotten); ty jsou konečky zvláštních cívek (miznic, Saug- adern). Pž. Skrze s. Ž. wit. Zachar. 78. Hryzení ve střevech. S-a masem nadívaje klobásy dělá řezník. Kom. S-a z sebe točiti.Dal. Střevní dna běduje s-a. Kom. Zauzlenís-a do sebe. Ja. Vycházeni s-a. Ja. Mítizření v s-ách. Sych. Postonává na dnuv s-ách. Sych. S-a vykuchati. Aqu. Obchodse střevy, die Darmhandlung. Dch. Odměšektenkého s-a, das Dünndarmsekret. Nz. lk.Vlastní chvála smrdí jako střeva porušená.Slov. Tč. Ze spatření a ohledání střev ho-vadských hádati. V. S. se vypnulo, vypu-čilo; s. vystouplo, vykynulo, vyšlo, vyply-nulo. Lk. — S. — vnitřnost, zvl. žaludek,der Bauch, Magen, Kragen, das Innere.S. naprati. Nesyté, nenasycené, vlčí s. =žrout. V. Pravé vlčí s. č. Má vlčí s-a(= žrout). Lom. Dá-li se do žvastání, střevase mi kormoutí. Sych. S-a ve mně hlademkřehotají (mám hlad). Sych. Vz Žrout. — S. = vnitřnost, útroba, srdce, mysl, das Innere. Skrze s-a milosrdenství. V. Pohnuta jsem s-y smilování. Troj. S-a svá otvírati. Záv. Sv. sbor (sněm basilejský) s-va ma- teřské lásky Cechům a Moravanům okázati míní. 1433. Ktož by měl statek tohoto světa a vidělby bratra svého, an núzi trpí, a za- vřel by s-a svá od něho, kterak láska božie v něm přebývá ? Hus I. 141, 452. — S. = hadice (u stříkačky). Us. Hk. — S. = troup, hlupák (v obec. mluvě), der Tölpel. Ty střevo! Us.