Vyraziti
Vyraziti, vyraz, il, žen, ení; vyrážeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení, (zastr. vyražo- vati) = udeřením vyndati, aus-, heraus-, einschlagen, aus-, einstossen, auf-, einbre- chen; vytknouti, ausrenken; odděliti, odmí- siti, vybrati, vymíniti, ausnehmen, absondern, ausschiessen; vytisknouti, abdrücken, aus- prägen; pronésti, aussprechen, ausdrücken; obveseliti, potěšiti, ergötzen, unterhalten, zer- streuen, vergnügen, belustigen; vyskočiti, mocně vyjíti, hervorbrechen, hervorsprengen; převažovati, ausschlagen (von der Wage); růsti, pučiti se, hervorbrechen, ausschlagen, aufkeimen, aufgehen, aufsprossen, wachsen, ausschiessen; se = vytlouci se, sich heraus- schlagen; vyjeti, vyjíti odkud, vyskočiti, vy- niknouti, odděliti se, sich absondern, sich seit- wärts schlagen, vortreten, hervorsprengen; náhlé na jevo vyjíti, ukázati se, zum Vor- schein kommen, aufschlagen, hervorbrechen; osypati se, obveseliti se, kratochvíliti, baviti se, sich unterhalten, zerstreuen, sich ergötzen. Jg. — abs. Vyráží plamen, strom, zima, Us., váha (převažuje), Ros., pupen, květ, nešto- vice. D. Jelen vyrazil (rychle vyběhl). Us. Pes v-zil. Což mi jest dlužen, k tomu se zná, že jest ode mne bral na ten dluh, ale v. ne- chce (abrechnen). NB. Tč. 25. — co, koho: Lékařství pot vyrážející. Kom. V. hřebík, Jel., homole (cukru, die Brode stürzen, aus- schlagen), Šp., slova, notu, měchy (nechati je dmýchati), dvéře, Us., zprávu, Jel., zkor- mouceného. D. Síla piva vyrazila zátku láhve. Dch. Dvanást kotóčků vyrazil, tři- nástý narazil. Sš. P. 153. Slzy jej padaly na mramor, na kameň, jamky vyrážely. Cf., Vybíjati. Sl. ps. 93. Mlat dušu vyrazi. Rkk. 13. Mnohomluvný, když se mu nedostane, o čem by mluvil, vyrazí lež. Tú prosbú: , Buď vole tvá' hněv vyrazíme; neb bez hněvu, držiece jeho prikázanie, volně se jeho vóli ve všem poručíme. Hus I 271., 327. (Tč). — co komu: slzy, V., naději. Jel., oko, zub, okno, dvéře, zeď, D., si rameno, nohu, ruku. Ros. Čo si raz do hlavy vzali, to si nedali vyraziť. Dbš. Sl. pov. I. 1. Čer- venou (marjánku) sem sila, žlutá mně vy- ráží (treibt). Čes. mor. ps. 126. Summu na tom zbožie zápisnú nahoře psanú sobě vyraziti chtěl (in Abschlag bringen). List z r. 1550. Tč. — (co) čím. Kamenem oheň v. Kom. Kyjem by z něho slova nevyrazil. Kom. D. 224. Palcátem duši z něho v-zil. Pal. Děj. II. 1. 174. Všecko čelem v. a s ko- řenem vyvrátiti chtěli. Bart. Kdo dluh dlu- hem platí, ten klín klínem vyráží. Kom. Jinak: Klín klínem vyrážeti (moc mocí od- háněti). Kulkou cvok v. (das Centrum). Čelem zdi nevyrážej (nebývej proti moc- nějšímu). Prov. Padnutím ruku si v. D. Něco slovy v. = vyjádřiti. Jg. Někoho hudbou vyrážeti (baviti) D. To se tímto znamením vyráží. Kom. — co, koho, se (komu) odkud. Strach vrahóm vyrazi z hrdl skřeky. Rkk. 13. Někoho z rozumu, ze smyslu, z mysli v. (= rozumu zbaviti); někoho ze spaní v.; někomu něco z paměti v. V. Oheň z kamene; se ze sna v Br. Ze sudu čep, Jg., někomu peníze z hrsti. Ros., něco z ruky, se z cesty (uchýliti se) v. D. Někteří se z řádu vyráželi a prchali pryč. Kom. Spíše by z tebe jiskry vyrazil, nežli by z tebe smích vyvábil. Prov. D. Vyrazi z junoše dušu. Rkk. 26. V. někoho z do- mnění. Br. Lenosť z sebe v. Jel. To ho ze zdravého rozumu vyráží. V. V. někoho ze zármutku, Us, z pokojné mysli, Kom.; ně- koho z brku v. Vz Brk. V. koho z houfu (odděliti). Ros. V. daň z lidí pohořelých (odepsati ji). Zlob. V. koho z trudných myšlének. Ml. Vyrážeti z gleichu (příliš daleko se pouštěti). Reš. Někoho z koleje v. (aus dem Geleise werfen); Teplo z kamen vyrazilo; Kouř z peci v-zil. Us. Dch. Zděsil se tak, až se z něho pot vyrazil. Us. Tč. V-zil mu zbraň z ruky. Us. Šd. Žarty a líbezná slova ze sebe vyrážá. Na Slov. Tč. Jakoby jej z brku vyrazil (o švižném člo- věku). Z proužků kovu průražcem kotoučky vyrážeti. NA. IV. 55. Div z něho duši ne- vyrazili. Us. V-zil si z kopýtka. Vz Opilý. Sn. Žádal, aby mu posláno bylo 300 kop gr. č. a summu tu aby města z budoucí berně vyrazila (= odrazila, strhla, odečtla) sobě. Pal. Děj. V. 2. 421. A oni z města hustě se vyrazivše.... Let. 200. Mlčím o trápení duše a úzkosti mysli, kteráž všecku pamět z něho v. mohla. Arch. III. 202. S niem ze stienóv lesniech vyrazi. Třas. Rkk. 22. Vyrazichu jako oheň z země tamo k chlumku iz (= z) Tatar přemnosvie. Ib. 50. Vlasta sě z svých nemúdře vyrazi. Dal. 28. Vyrazi sě z své chyše. Dal. 78. Jedny práce za druhými jdoucí vyráželi mi je (listy) ne tak z mysli jako z příležitosti. Žer. 329, Ze strachu se v. Ler. Vyrazil plamen ohnivý z peci. BO. Z těla jeho i na roucho paprs- kové té slávy se vyrazili; Všecky výmluvy jejich jako braň jim z ruky vyrážejíce; Obyčej měli židé po trápení zločinci víno s mirrou neb s kadidlem strojené dávati, aby se opojil a z mysli vyražen byl; Aby ne- došli pravé víry, vyráží ďábel slovo z jejich srdcí; Krista a odplaty, k níž běžíte, z mysli nevyrážej; Čehož ste z učení apoštolského nabyli, toho sobě ničímž z srdce vyraziti nedejte. BR. II. 75. b., 86. b., 128. b., 229. a., 683. a., 848. b. (Šd. ). V-zil z vás slovo božie; Kristus, chtě z nich ten blud v. a naučiti je; To domněnie Kristus z nich vyrazuje i die takto; Protož chtě ten neřád v. z lidí i die sv. Pavel tudiež. Hus III. 271., 172., 174., 199. (Tč. ). Vyraziť si něco z hlavy do paty (nedbati toho). Mor. Šd. V. se od předsevzaté řeči (odchýliti se), V.; v. se od svého předsevzetí. Jg. Tento prut vyráží od kořene. Šp. — (se) kam. V. k chlumu (mocně vyjíti). Rkk. 50. V-zi Čmír proti Vlaslavu. Rkk. Aj, prudkosť vyrazi Luděkem z četných vrahóv protiv Zaboju. Rkk. 11. Pot se mu na čelo vyra- zil. Us. Šd. V. před čelní čáru, über die Frontlinie vorprellen. Čsk. Plamen z peci vyrazi nad vše lidi. Kat. 2912. Třetie den mořské tváři (živočichové) vyraziec se na moře řváti budú. Pass. 14. Vsi vyrazichu vz vrahy. Rkk. 9. V. v lutú seč. Rkk. 23. Květ v bujná poupata vyrážel; V. někoho na mělčinu (vystrnaditi ho). Us. Dch. I vy- razi Záboj v před, i vyrazi Slavoj v bok jim. Rkk. Vz V. co odkud. Tateré luto na křesťany vyrazichu. Rkk. 48. Na někoho dvéře v. Ros. Nesluší na žádnou stranu vy- rážeti (se kloniti). Reš. V. se na koho (vy- skočiti). Troj. — co, se kde. Obraz na penízi v. Us. Káry, vozy a jiná znamení na své minci vyráželi. V. Botu na kopytě v. Mrazina se vyráží na zdech. Ros. Po něm bolaví nežitové se vyrazili. Ros. Dítě po celém těle se vyráží. D. Poněvadž po vodě jeden sáh se vyrazil (v horn. ). Vys. Pot krvavý bez všeho porušení na ní se vyrazil. Lk. Každá vyráží v písni svůj cit. Gníd. Něco v smlouvě v. L. Díru v klenbě v. Vrch. Na žádné básni nemá býti viděti krůpěje potu, byť i byly vyrážely na hor- kém čele rozpáleného básníka. Dk. Jméno patrona země, sv. Václava, povždy vyra- ženo jest na kraji mince. Dk. IV. 173. Vy- razí na ní rosička, jako makové zrníčka. Sš. P. 374., Er. P. 154. Pacholíci šindel ve střeše vyrazivše máj ten na střeše vystr- kuji. Sš. P. 772. Na hostinách, besedách a ve schůzích nevyrážejte se šaškováním, šibřinkami, kančinami a ožahavostmi. Sš. II. 126. (Hý). — co zač. Každý knap má svú vlastní stranu držeti sobě a na každý týden má jemu súkeník za stravu vyrážeti (= odčítati)... Sl. let. V. 57. Potom udělal pánu mému fůru do Olomouce a jednu fůru do Teplice a za ty fůry vyrazil jsem já 9 gr. Svěd 1569. Nižádný koupě sirotčí grunt za zbroj nevyrážej (in Abschlag brin- gen). Zř. selské. Šd. Zub za dub vyrážeti dali. BR. II. 24. a. — co nač. Že mi to vyrazil na muoj dluh spravedlivý (abschrei- ben); Proto se žida právem nespustiem, neb na muoj dluh nevyrazil mi nic. NB. Té. 291. A na mlýně předměstském což jsme jemu povinovati byli, sobě na tu lúku vyrazil. List z roku 1587. Tč. — s kým (kam, odkud). Se svými na picování vy- razil. Plác. Vyrazi Čstmír se zástupem. Rkk. 22. S ním (zástupem) ze stienóv lesních vy- razi Třas. Rkk. — kudy (kam). Vztek okem vyráží. Ráj. Sebral také mnoho ko- řisti, ale nestačil v. k císaři skrze Moravu. Ddk. II. 81. Plamen na střeše otvory do výšky vyrážel. Ml. Vz Přeraziti. — si co na kom, kompendiren. J. tr. — jak. On s tím hloupě vyrazil; Přilož, aby teplo hodně vyrazilo. Us. Dch. Když ho do hradu pustiti nechtěli, dál násilím v. bránu. Pal. Děj. V. 2. 345. S válečným křikem vyra- zivše vrhli se na vrata. Ddk. — (se) jak kam, komu kam. I vyrazi Slavoj v bok jim jako krupobitie. Rkk. 11. Na znamení jejich na ně v-li. Us. I vyrazi Záboj hořiu- ciema očima v Ludiek. Rkk. Nepříteli v bok v. Rkk. Vyráží se podlé tvého soudu (daří se, jak si přeješ). Kom. — se. Vyráží se pot, nepřízeň, Us., neštovice. D. Ale snad se vyrazie někteří brániece odvázati té hřiešné oslice. Hus II. 130. Ale již jsem se daleko vyrazil. Vrat. — se o čem jak proč. O tom záměru Pavel záhadně a s po- chybenstvím se vyráží ne pro pochybnosť, nýbrž z pokory. Sš. II. 176. (Hý. ). — se čím, s kým = baviti se. Us.