Zeď
Zeď, zdi; zédka, zídka, y, f., die Mauer, das Mauerwerk. Z. skloňuje se podlé Kosť. V pl.: zdi, zdech, zdmi lépe než: zdě, zdích, zděmi. Jg. Vz E, -emi. Zdi, Kom.; zdem, V., Kom.; zdech, V., Troj., Flav.; zdích, St. skl.; zdmi. V., Kom. Cf. Bž. 101. Z. = stěna z kamene n. cihel a vápna n. hlíny, die Mauer, das Mauerwerk, die Wand. Jg. Z. příční, prostřední (mezizeď), hradební, Schanz-, městská, V., na hlínu, přední, proti ohni (lépe než: ohnivá, Jg), D., ohnivá (lépe: štít, Brt.), Br., Kom., hlavní, Us., prů- čelná, Stirnm., břehová, pobřežní, Strandm., převěšená, ausgekragte M., ohradná n. ob- hradná, Futterm., poprsná, die Brüstung, das Fensterparapet, podkrovná n. podkrov- nice, unter dem Dachstuhl, smíšená, gemischt, z tesaného kamene, z kvádrů (v obec. ml. zeď štuková), Quader-, hrázděná, Riegelm., Nz., čelní, die Stirnwand, požární, die Feuer- mauer, průčelná, die Stirnmauer, obvodná, die Umfassungsmauer, z režných cihel, Dch., zevnější (kterou parní kotel atd. jest obe- zděn), Š im., dělící, die Theilungsmauer, Zpr. arch., tarasová, svobodně či o samotě sto- jící, Pcl. 112.—115., opěrná, Pek. 161., spo- lečná, vz Rb. 274., suchá (bez vápna nebo malty), Vys., soumezní; kleště do zdí; žlá- bek na zdi. Šp. Zdi lité. Vz KP. I. 202. Z. štítní, sklepová, hraniční, základní, Us.; nezrušené zdi, Št. Kn. š. 23. Zeď hladová v Praze okolo Petřína postavená nákladem cis. Karla IV. 1. 1360., aby lidu chudobnému se umírnilo tenkráte hladu. Pal. Děj. II. 2. 166. Z. rovná, gerade o. Scheibenmauer, 317 klenbovitá, gewölbartige, obloukovitá, ge- bogene M., z. sklonitá, schiefstehende M. Bc. Zdi hradební města Prahy. Vz Tk. II. 553. Z. městské římské, vz Vlšk. 43., ky- klopské, 65., 68., mykenské, 65., tyrintské, 65., v Argu, 65., v divadle, 29., v Platejích, 65., v Pompejích, 66., z. Aurelianova, 4L, příčná v chrámech, 8., 13., 21. Vývěšek, nálepek na zdi. J. tr. Průčelí zdi. Nz. Zeď dělati, zdíti, vésti, hnáti, stavěti, pro-, roz- bořiti, Us., obmítati, obvrhovati, D., pora- ziti, Flav., oškrábati, odrabati, prostrkati, vyšibrovati, vycvekovati (auschiefern), sbou- rati, sbořiti, rozvaliti, strhnouti, shroutiti, pobourati, zvýstupkovati, navrhnouti, pro- lomiti; zeď puká. Šp. Zdí, zdmi obehnati, ohraditi místo. Zdí zavříti. V. Po zřícenině na zdi se drápali. Skl. 329. Opři to o zeď. Us. Dch. Zahradu zdí obehnati. Na zeď se drápati (krachseln). Dch. Stabilita, střed či centrum, tloušťka, grafické vyšetření zdi. Pek. 175., 176., 180., 184. Nesedejte blízko u zdi, máme málo křehčené (říká hospo- dyně hosti podávajíc mu koláče, aby si nerozbil loket trhaje pečivo). U Kr. Hradce. Kšť. Je za zídkou = na hřbitově. Us. Město ohražují městské zdi. Kom. Město zdmi ohražené. V. Díru ve zdi lámati. Har. Bera- nem zdi porážejí. Flav. Zeď do rovnosti vyhnati; Zeď do výšky nábřeží vyzdvih- nouti. Stat. př. kn. 1877. 96. A jižť sú drahně zdi povrhli děly okolo města. Arch. III. 304. Ke zdem města Normberka. V. Vychvaluje zdi a na zdech strážné. BR. II. 886. Ohrazena zedmi. BO. Mezi ni- miž není muže, který by se zdí (jako zeď) postavil pro pravdu proti tém, kteří mluví lež. Hus III. 314. Pokora všudy projde, i zeď proráží. Šd. exc. Jde (má) ode zdi ke zdi (opilý). Vrů. Půjde za bílou zeď (umře). Tkč. Mluví, že by zeď pohnul (do- vedně). U Žamb. Dbv. Je to jako zeď (husté). Us. Dhn. Je jako zeď (bledý). Us. Kšť. Marné napomínání, jako když hrách na zeď hází. Dch. exc., Vlč. Nepřiléhá ke zdi (je hrbatý, shrbený). Bdl. exc. Chtěl hlavou zeď pro- raziti, die Mauer mit dem Kopf einrennen. Dch. Čelem zdi neprorazíš. Bž. exc. Pevný jako zeď. D. Hlavu tlouci o zeď. D. Tluc hlavu o zeď, hlavou zdi neprorazíš. Sych. Tluc hlavu o zeď, co si vytlučeš? Prov. Zdi hlavou neprorazíš. Kom. D. 241. Zeď společná ze spolku opatrovati se má. Pr. — Z. rohová, u kopyta koňského, stěna, die Wand. Ja. — Z. = místní jm. Ze Zdi Ma- těj. Tk. V. 86.