Černý
Černý; čern, a, o; komp. černější; črný; čerňounký, černínký, černíčký, černoučký, schwarz. Drahy černé barvy jsou: uhlová, vraná, smolná, modravě černá, černavá. Jg. Č. barva, křída. V. Aby to, což bílého, černým, což tvrdého, měkkým jmenoval. V. Bílé od černého rozeznati. D. Černý jako uhel, jako havran, kavka, vrána, jako smola, jako čert, jako mouřenín. Us. Hrnec hrnci káže, oba černí jako saze. Hrnec kotel kárá, černa sta oba (dual). Potmě každá kráva černá. Kavka, kamkoliž letí, černá vždy býti chce. Jg. Č. in- koust, Šp., oči, vlasy, uhlí. Rk. Chodí v černém oděvu (černý, černá = ve smutku). Jg. Černý kůň = vraný; černá kráva: 1. černucha; 2. bez mléka, bez smetany. Černá labuť = řídká věc. Srovnej: Černé jako labuť, bílé jako vrána, rovné jako motovidlo, křivé jako vřeteno. Jg. Černá půda bílé žito rodí; Ač je černý, přece není ďábel. Pk. Co černé, to věrné. Vz Zevnějšek. Lb. Čert jako ďábel, jsou oba černí. Černý anděl n. duch = čert. Vz Čert. — Černý kde: na čele, po čele. Ros. — čím. Acheron trudem černý. Ráj. — Černé, ého, n., subst. Das Schwarze. Černé v oku (opak: bílé, bělmo). Černé v terči. Do černého střeliti, trefiti. D. Od černého daleko nechybil. Vz Uhodnouti. Č. Barva padá do černého. Udělá z lejna muškát, z ničehož svádu, z černého bílé a z bílého černé. Prov. Vz Lhář. Jg., Lb. Bílé za černé a černé za bílé udávati. Černé v bílé obraceti (zlé v dobré). Jg. Míti černé na bílém (psané, úpis). Jg. Černé je věrné. Sk. — Napsati někoho na černou tabuli (ve škole, špatné chování jeho tam zaznamenati), do černé knihy (do které se nemravní žáci zapisují). Jg. — Černé knihy n. rychtářské (do nichž se odsouzenci zapi- sovali). Richterbuch. V. Černé knihy (také knihy černokněžníkův). Štelc. — Udělati někoho černého (lépe: očerniti někoho) = osočiti. Jg. — Černá věž na hradě pražském (mučírna). Gl. — Č. noty, s černou hlavičkou. Us. — Černé = do černého padající, schwärz- lich, schwarz. Č. oblak. Jak mrak černý. Rkk. Č. noc ----- temná. Č. zuby, tvář, kůže, krev (temně červená), zvěř (divoké svině, též medvědi a jezevci), dobytek (vepřový), zvě- řina, kus (divoká svině), les (temný; Černý les, Schwarzwald v Německu, Silva Hercynia; u myslivcův černý les — který má jehličí, opak: les listový), moře (vz S. N. II. 508.), mouka (kruchová, chlebová), víno (vz Víno), chléb (režný, opak: bílý), nemoc (padoucí), Jg., smrť (mor), Us., hora (vz Černá hora), měď (s železem ještě smíšená). Jg. — černý = smutný, nešťastný, schwarz, traurig, č. den, neděle (smrtedlná, smrtná). Jg. — Č. s po- nětím strachu n. zloby. Č. duše, myšlénka, účinek (That). Jg. I on je černý (vinný). Ros. — Černé umění = kouzedlnické, čaro- dějnické. Vz Černokněžník. S černým uměním se obírati (čarovati). V. — V botanice. Č. strom, žito, koření, kořen, jahoda, kmín, ma- lina, děvky (hrušky), zelina. Jg.