Trnka, trnečkaTrnka, trnečka, y, f. = ovoce kře pod jménem trn n. trní známého, die Schlehe. Jg., V., Kom. Trpké jako t. Us. Má oči jako trnky (č
erné). Jg., Rk. Měla sem včera sy- nečka, měl oči jako trnečka; dneska už ho nechco, slyšela sem něco, láli mo jeho ma- tička; Budu čekat na jiného, na takého jak su (sem) sama, čiprného jako lana, červe- ného jako růžička, co má oči jak trnečka; Dybys mně zaplatil (dukáty), jak na trnce trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek; Č
erné oči jako trnka, z tebe bude hospo- dyňka. Sš. P. 274., 325., 377., 611. Měla sem galánů jak na trne trnek, včil by sa mi zešel ledajaký synek. Sš. P. 235. Oči č
erné oči — jak č
erná trnečka: dala bych vás vařit na noc do hrnečka. Na noc do hrnečka — do vlažné vodičky, aby nešidily chudobné děvečky. Er. P. 160. Či
erné oči, či
erné, ako ta trnoučka, veť sa mi vrezaly do mojho srdečka. Koll. I. 72. Č
erné oči, č
erné, jako ta trnečka, jak ste sa vřezaly do mojho srdečka. Sš. P. 219. Jestli na podzim mnoho trnek, bude příštího roku mnoho žita. Er. P. 88. V trnky rok (= dávno). Mor. Brt., Km., Šd. Nebyl u nás v trnky rok. Tr. — T. = sám keř, na němž trnky rostou, trní č
erné, slivoň trn, prunus spinosa, der Schwarz-, Schlehendorn. V., Rstp. 477. Cf. Čl. Kv. 375., Kk. 253., FB. 101., Slb. 514., Schd. II. 308. Pod trnkú. BO. — T., na Mor. = švestka, místy karlata, die Pflaume, der Pflaumbaum. U Zábřehu, u Přerova, u Kroměříže, na Zlínsku, u Nové vsi atd. Kčk., Kd., Nl. Do humna (do za- hrady) běžela, trnky (Zwetschkenbaum) se chytila. Sš. P. 150. Vařím trnky (= švestky; ovoce). Sš. P. 549. Vz Švestka. — Trnky vařené = povidla. Mor. Brt., Sd., Nl., Kčr., Bka. Kde říkají povidlům trnky, tam říkají švestkám kadlátka. U Přer. a j. Kd. Buchty s trnkama. Sš. P. 682. — T. bílá = slíva, špendlíky. Na Valaš. Nl. Vz Vojtěch. — T., y, m. T. Ant. 1826. Jg. H. 1. 643. — T. Frant. 1804. Jg. H. 1. 643., Šb. H. 1. 300. — T. Jan, nar. 1797., spis. Jg. H. 1. 643. Cf. S. N.