ObrokObrok, u, m. O., co se ob rok (jistým časem) dává, plat, pokrm, potrava, píce, lidem i do- bytku, zvl.pak oves a jiné zrno koňům dávané, Kost, Speise, Nahrung, Fütterung. V, Jg. O. koňský. Šp. O., krmení. O. č
erstvý (zelený), suchý, mletý (tluč), žvýkaný (žvanec, žvínek), spařený. Šp. Na obroku chovati (pásiti, krmiti); V. O. jísti. V. O. oslům dávala. Štele. Koni o. dáti, obroku namíchati. D., Šp. Jest z do- brého obroku. Vz Blahobyt. Č. Obroku někomu ujíti. Jg. Ujali mu obroku, aby tak neskákal. Vz Nepřátelství, Skrocení. Č., Lb. Kázal koním obroku. Us. a Rychn. Prši-li na nebe- vstoupení Páně, chybí jeden obrok (buď lidem nebo dobytku). Hš. — O., s jedno pojedení ovsa, eine Fütterung. Dáti koni obrok (pojísti). Ros. — O., příjmy roční. Das Jahrgeld, die Revenuen, die Pfründe. O. duchovenský (pe- culium clericorum) jest veškerý příjem a ma- jetek, které se služebníkům církve (osobám duchovním) za jich úřadování dostávají; jme- noval se: benefícium, oblationes,, annona, annata, štola atd. Vz více v S. N. O. komu dáti (praebendu). Dal. 129. Tomu se úředníci královi s purkrabí mají v jeho o. a, zbožie uvázati. O. z I). Prodávajíce biskupství a jiné obroky. Hus. — O. u horníků = záloha. V obroku na hotově míti. Vys. — O., a, m., ves u Ústí v Litoměř. PL.