Silný
Silný; silen, lna, o. S. = sílu mající n. jevící ku přemožení odporu, udatný, stark, kraftvoll, kräftig, tapfer. V. S. Záboj. Po- staví se silných muž k mužu; Přesilné ruce. Rkk. Silnou silou. Km. Silnější oděnec, Kristus, přišed na ďábla, otjal jemu moc a oděnie jeho i sieň. Hus II. 103. S., fortis. Ž. wit. 7. 12.; 58. 4. S. chlap. Us. Silný přemůže slabého. Us. Muž jest silnější než žena. Št. Budeš-li bohat, krásen, silen. V. Nebyl života silného. Dal. Silný, že by mohl skály lámati. Vz Chlap. Č. Silný jako buk. Pk. Není ten silen, kdo popral, ale kdo se vymknul. Pk. Se silným nechoď v zápas a s bohatým před soud. Č. — na co: na nohy. Ros. — s inft. Jsem silen vás po- zvati ku pokání. Jg. — v co: v ruce. Št. — k čemu. Jenž jest silen k pití a mdel k náboženství. Hus III. 140. Skládám to na ramena boží silná k snášení toho břemene. Žer. 318. — Silný žaludek (dobře trávící). S. pevnosť, tvrz, město, hrad (pevný), V., stavení (trvanlivé), duše, duch (panující vášněm), Us., mysl, Leg., důvod (mnoho dokazující), nápoj, Us., víno. V. Pivo silné jako ležák. Us. S. ocet (ostrý), lék. Us. Mlýn na silné vodě; s. spojba; lihovina s., až v ústech pálí; s. jedlík. Dch. Žito je dosud silné n. při síle (nezralé). U Kostelce. Msk. — v čem. Silný a čerstvý v duchu, mdlý v těle. Kram. U vieře jsa člověk silen odoláť ďáblu. Št. N. 190. — S. = mnoho vnitřní síly n. moci mající, stark, mächtig, gewaltig, lebhaft. Jg. S. rozum, paměť, vášeň, náruživosť, hněv (prudký), milovník, víra, naděje, hlas (pronikavý), rána, hřmot, nemoc, vůně, zim- nice, oheň, hlad, mor, horko, spaní (tuhé, pevné, tvrdé), vítr, déšť, kouř, hnutí, ob- chod. Lid ten silněji nás jest. BO. — komu. Nepřátelóm budeš silen. Smil v. 1494., Arch. I. 33. Jemu silni biechu. BO. — v čem: v nějakém umění (zběhlý). Bern. V poku- šení ctnosť silnější a s větší odplatou bývá. Hus I. 310. — čím. Byl silný životem i myslí. Výb. I. 464. S. udatenstvím. Ctib. Hád. 5. — Š.. = mnoho částek mající a tudyž veliký, mocný, stark, mächtig, viele Theile habend. S. vojsko. Us. Pod městečkem vojna silná. Sš. P. 752. — na co: na počet. D. Kniha silná na archy. Zlob. Praha v ty časy velmi silnaa byla na lid. Let. 28. Prostějov jest na židy silnější než Kroměříž. Mřk. — v čem, čím. Jsme silni jezdectvem, v jezdectvu (na jezdectvo). Bs. S. lidmi. Alx. Země rytieri a panošemi velmi silná. Tristr. Jemu jízd- nými silni byli. Let. 59. — S. = tlustý, ve- likého obvodu, hrubý, veliký, stark, gross, dick, derb. S. strom, jelen, Šp., Us., dub, braň, meč, Rk., plátno, sukno, vlákno (ne tenké). Us. — v čem: v údech, v těle. Us. — v co. Sv. Prokop v hnáty velmi silný byl. St. skl., Leg., Lk., Výb. I. 206.. Bs. — jak. Strom silný víc než v objetí. Pref. 29. — komu s. býti = s nej býti, s něj síly míti, gewachsen, überlegen sein. Mohlo všem nepřátelům statečně silno býti (město). Troj. Že jsou mu silní bojovníci ti. Br. Lev psu velmi silen byl. — k čemu = s to, ge- wachsen. K jednomu každému z nich že by dosti silen byl. Aesop. Jest silen k hříchóv odpuštění. Ms. — nač. Oni nejsou silni na studenta (nejsou s to, aby ho vydrželi). V Kunv. Msk.