2. Vyjíti
2. Vyjíti (zastr. vyníti; u Opavy vyjsť, Klš. ), vyjdu (zastr. vyndu, vynidu, vyndeš, vynde, vyndeme, vyndete, vyndou, posud na Mor. Hý.; vz Bž. 210. ), vyjdi (zastr. vyndi), vyjda (jdouc), šel, šed (ši), jití (zastr. vyští), vychoditi, il, zení; vycházeti, ejí, ej, el, ení; vycházívati = ven jíti, heraus-, hin- aus-, ausgehen, auskommen; vydobyti se, opu- stiti, rozloučiti se s čím, herausgehen, her- auskommen, verlassen o. frei o. los werden; vyrůsti z čeho, entwachsen; vybaviti se, vy- břednouti, davon-, los-, aufkommen; vynik- nouti, utéci, fliehen; umříti, sterben, schei- den, von dannen gehen; pustiti, aus-, weg- gehen (von Flecken); postaviti se, vystou- piti, herauskommen, hervorgehen, heraus- gehen, hervortreten, sich stellen; v známosť v lid přijíti, bekannt werden, an den Tag kommen, kund werden, ans Licht kommen; oznámiti, říci, ausdrücken, herausrücken, aufs Tapet bringen; ukazovati se, hervor- kommen, hervorscheinen, hervorragen; růsti, wachsen, aufgehen, ausschlagen, hervorkei- men, hervorkommen; vystoupiti, vzhůru jíti, aufgehen, emporsteigen; přejíti, überschrei- ten, übertreten, austreten, herausgehen, her- auskommen; vystoupiti, empor-, hervorkom- men, heraufkommen, emporsteigen; proti někomu jíti, entgegen gehen, in den Weg kommen, über ihn gehen; počíti, woher ent- springen, entstehen, herkommen; přicházeti odkud, herfliessen; obrátiti se nač, následovati z čeho, worauf hinauslaufen, hinauskommen, gut o. schlecht ausfallen, Folgen haben, daraus folgen, ablaufen, gerathen, enden; pominouti, vyplynouti, míti se ku konci, verfliessen, zu Ende gehen, auslaufen, verlaufen; shodnouti se, mit Jem. auskommen, bestehen, sich ver- tragen; spotřebovánu, vydánu býti, ver- braucht o. verzehrt werden; vystačiti, aus- kommen; chozením vydržeti, dostati, pozbyti, rozšířiti, durch vieles Gehen erlangen, er- gehen; se = projíti se, sich ergehen, genug herumgehen; chozením se sprostiti, durchs Geben los werden. Jg. — abs. Vyjíti maje, světla bez lucerny nenos. Kom. Není ho doma, vyšel. Us. Konec vyšel. Krok. Vyšlo (pustilo) to. Us. Písmo vyšlo. D. Vyšla kniha (vydána jest). Mé číslo vyšlo (jest taženo). Us. Obilí vychází (počíná růsti). Us. Slunce vychází. V. Těsto vychází. Bern. Měsíc právě vycházel; Nemocný již zase vychází. Us. Dch. Lůžko, kámen vyšel. Nz. lk. Vzdůrku provésti chtěl, vyjdiž co vyjdiž (= děj se co děj). Ehr. IV. 15. Roj vyšel. Us. Šd. Už slunie- čko vychodí. Sl. ps. Šf. I. 50. Aby některé osoby, poněvadž to zmocnění již vyšlo, znovu zmocniti mohla. Žer. A kdožby správ- cům svým nedal úmluvy... časně, nežli by druhé hojemství vyšlo. Zř. F. I. C. XVII. Aby vyšel potupen. Ž. wit. 108. 7. Druhá rána hned zas vyšla, milovníku srdce prošla. Pís. Šd. Nemůže vyjíti, šp. a germ. m.: ne- stačí mu služné, příjem, mzda a p. Brt. Cf. V. s čím. Dost inakších tam už probovalo vynsť (vyjíti) a nemohli. Sl. ps. Šf. I. 145. Vyndite vy, má maměnko, vyndite ven, za- bavte ho na slovečko, až zametu zem; Otevř se, nový hrobe, vyndi vyndi malžene, nesu nové košule; Když bude, můj synu, vy- cházet hvězdička, ty budeš mysleti, že ide mamička; Dy bys byl k nám přišel, když měsíček vyšel, byla bych ti dala do klo- bóčka višeň; do klobóčka višeň, do kapse kadlátek, do pravé ručenky vyšívaný šátek; Dyž půjdeš mimo nás, mimo našich oken, jenom ty zavolaj: Má milá, výndi ven; Slu- nečko už vycházá, oj! ale mně už zašlo; moje děvče povídá, že si druhého našlo; Sš. P. 3., 110., 140., 257., 281., 330. (Tč. ). Stálého platu ročního vycházelo odtud 32 kop gr. Mus. 1880. 465. Kometa vycházela. Dač. I. 152. A v tom řekna to i vyšel ven. NB. Tč. 235. Až snad i příměřie vyjde. Arch. II. 40. Když bychom za těch 200 hřiven grošuov kde dědictví, aby plat neb činž dvaceti hřiven vycházelo, kúpili; Když 16 let vyšlo a těch peněz potřebovali; A když těch pět let vynide, tehdy nám činžo- vati mají. Listy z r. 1461., 1467, 1495. Vy- 271* šla ven ta povesť. Br. Vycházie slunce i za- cházie. BO. Ponvadž sú léta vyšla; Kdyžby zpráva vyšla, mi jest slíbil těch 80 hřiven vrátiti. Půh. I. 201., 570. Ne tak, jakož mnie oni, to vychází (nyní říkáme: vypadá). St. Ves kúpil sem a musím vyjiti a ohledati. Hus II. 253. Když slunce vychází, pomoz Bůh mrazu na plotě = slunce vycházející má více ctitelů než zapadající. Prov. Tč. Dříve přišel nežli vyšel. Jir. Ves. čt. 359. Vyšel rok (uplynul). L. Lhůta vyšla. Us. Žena vy- chodila (slehla). Krab. Vyšlo pivo, víno; vyšel oheň, vyšly peníze. Us. Kalendář ještě nevyšel. Ml. — co. Celý den vychodí. Vy- choditi hněv (chozením ztratiti), obuv (chůzí rozšířiti), boty, austreten, Sych., kunu (na- jíti), Us. Dch., cestu (vyšlapati). V. Vycho- dila devět měsíců. Jg. V. oděv (spotřebo- vati). U Rychn. Povedáte, že vám nechybí už len rok, abyste tie školy vychodili. Dbš. Pov. I. 29. Vychoditi školy domácí. Phld. I. 1. 30. — odkud a z čeho: z domu, z dluhů (vybřednouti), z mysli, z paměti, z dětinství, ze života n. z tohoto světa; Slunce z hory vychází (vystupuje); Nikdy mi z mysli nevycházíš. V. Z klevety v. St. Od věci vycházeti, etwas zum Ausgangspunkt nehmen; Pochybuje se, že z toho vyjde; Ty skvrny (po uvařených racích) z ubrou- sku nevyjdou; Rozpustilý kluk nevychází z trestů; Oheň vyšel z komína. Us. Dch. Vyjíti z úřadu (= vzdáti úřad). J. tr. V-ti z mrákoty, ze zvyku, z koleje; Jazýček ze hřídele vychází (se ukazuje). Kom. Vychodí z hříchu svár. Hus. Ten (díl) aby nám též z takového zlata a stříbra vycházel. Nar. o h. a k. Tak že z toho vychodí, že často pravý ztratí a křivý zíště. O. z D., Arch. II. 502. Divná řeč z jeho úst vyšla; Vyjíti z mezí; Co z toho vyjde, nejisté jest. Jel. V. z krásy (vyrůsti). Berg. V-ti z rozumu (zblázniti se). Tč. Němc. Z pláče ani nevy- cházela. Us. To jídlo vyšlo z chuti. Us. Tk. Ten velice vyšel z podoby, seine Gesicht- züge haben sich sehr verändert. Us. Němc., Šd. Na druhý den vyšel z hradu. Kn. poh. 178. Ježibaba kázala mu z pod metly vísť (vyjíti). Er. Sl. čít 51. Už mi to vyšlo z pa- měti z hlavy. Us. Šd. Vyjda z kostela pravil. Us. Šd. Už vyšel ze škol, ist aus der Schule bereits ausgetreten. Us. Ml., Šd. Ze slova plameň vychádzá, též i dým velký; Kosti mu z kože vychádzajú (o člověku hubeném); Jako z pytla víc otrubov než múky vy- chádzá, tak zlých ludí víc než dobrých v svete se nachádzá; Zpoza Tater vychodí zora červená. Na Slov. Tč. V. z řeči, o níž řeč jest (uchýliti se). Jg. Vyšel z toho, co čáp z konopi (utekl). Dač. I. 143. V. z lesa; Z úst lidí nevychodil (nepřestali o něm mlu- viti); V. z rady. Us. V. z něčí moci. Dal. V. z kláštera, z nemoci; Skvrna ze šatu vyšla; V. z mody, z obyčeje, z nebezpe- čenství; Počet vychází z přidávání, z odjí- mání. Us. To slovo vyšlo z užívání. Ml. V. u někoho z milosti. Bs. Z malé chalupy veliký a znamenitý člověk může vyjíti. Bl. Návrh zákona vychází od n. z myšlénky lépe: zakládá se na myšlénce. Vz Základ. Šb. Z toho všeho vychází šp. prý m.: plyne, vyplývá, Vst.. ale proč? i ono jest dobré. Sr. ostatní. Já každou dobu, dyž vycházím z domu, běžím pod vokénko. Čes. mor. ps. 82. Dostal sa na ten Čertov hostinec, odkiaľ nedaj Bože (= nelze) viac vyísť (vyjíti). Na Slov. Dbš. Pov. I. 383. Úfania nebolo, aby z tej choroby vyšla. Ib. VI. 83. Než se- střička s vínem přisla, už z bratříčka duša vyšla; Zpoza hor slunce vychází; Vona se tuze požala, všecka krev z ní vejde (= vy- jde). Brt. P. 79., 88., 114. (Šd. ). Vychodí mesiačik zpoza sivých holí (kopců). Sl. ps. 282. Dělníkům těm vycházel z důchodů panských roční plat; Důchody z panství rožmberských ročně vycházející. Mus. 1880. 105., 224., 225. Hdzě (= kde) můj první nocleh budzě, až ma duše z cěla vyjdzě?; Slunéčko z hory vychází, můj milý se ne- nachází; A z kostýlka s jiným vyjde; Vy- cházijó panny z tebe (z kostelíčka), jako andělové z nebe; Vyšly ryby, vyšly z Mo- ravy do Visly, pověz mně, dcerečko, máš-li ty mia v mysli?; Ze země jsem vyšel, na ní živnosť našel, po ní chodím jako pán, do ní budu zakopán. Sš. P. 55., 187., 357., 364., 400., 506. (Tč. ). Nezřídka vycházeje potají z ložnice císařovy, čistíval lidu dvor- skému šat i obuv; Vyšel vítězně z tuhého zápasu; Poskytnul strýci Břetislavu, když pánové čeští ze země vyjíti byli ho přinu- tili, žádoucího útočiště; Země i v příčině zprávy zemské povlovně vycházela z pří- mého poručenství knížat; Polané ještě též noci na rychlo vyšli zase ze země; Otík vyšel z mezí své moci; Z toho vychází na jevo, že...; Z této listiny vychází zcela určitě na jevo, že...; Z tak dobré školy může vyjíti jen dobrý žák; Všeobecné vy- zvání nikdy nemělo vycházeti z libovůle knížete; Vyšel z nutné toho potřeby; Pro- dléval tam pro obyčejné záležitosti, které vycházívají z královské kanceláře. Ddk. II. 47., 86., 110., 214., 401., 425., III. 15., 44., 287., IV. 215., 262., VI. 131. (Tč. ). A protož má Jiřík v tejto při požiti svého práva, jakož prve z práva naučenie vyšlo; Již z brány vyšel; Nepří toho vylévánie čáruov, ačkolivěk chce z toho vyjíti; Když před jeho domem křik zšel, i vyšel jest žalobník z svého domu ven s jedniem služebníkem; Jest tomu již na třetí léto, jakož ona z toho statku vyšla. NB. Tč. 92., 104., 248., 251., 282. Z toho nic dobrého nevyjde. Solf., Pal. Děj. III. 3. 279. Když se kdo roznemohl, řídký z toho vyšel. Pal. Děj. V. 2. 374. Vyzáblý a suchý hubenec, jakby včera vyšel ze špitálu. Koll. I. 282. Dvě stě hřiven gro- šuov, z nichž dvaceti hřiven činže ročního z Popovic a z Podolé vychází; Nemámy z toho ležení vychoditi; Ze všech tří jezer nám a klášteru našemu obrokové vycházeli. Listy z let 1461., 1477., 1482. Tč. Z desk vyjíti (propuštěn býti). Vš. Jir. 272. A vyjde duša z řvúcej huby. Rkk. 23. Jenž (lid leh- čejší) mnozstvem z čísla vynide (= nelze ho spočísti). Alx. V. v. 1280. (HP. 31. ). A když ten kletý Antikrist kázati bude, tehda vyn- deta z ráje ta dva svatá člověky Enoch a Heliáš. Pass. 12. (Hý. ). Z húsliček sladký hlas vycházel; Vyšlo z kroje a obyčeje. Anth. Jir. 1. 62., III. 3. Že by z bláta po- hanských pověr vyšli. BR. II. 634. Vyjdi z této země na rychlosť. Troj. 104. Dvě olivě vyndeta z něho; V. z něčí moci. Dal. 7., 46. A nepomním, že kdy z jich rukú to zbožie vycházelo; Jako píšeš, žeby ješée z toho mohlo něco dobrého vyjíti; Tak že z toho vychodí; Vypovídáme, aby Pulaty čtyry neděle u vězení skutečném držán byl a když z něho vyjde, aby pana Bohunka odprosil; Aby to opatřiti ráčil, aby z toho horší nevyšlo. Arch. I. 176., II. 412., IV. 210., 448. Od kterých časuov ona vyšla z svého dědictví. Půh. II. 138. V. z očistce; Boží milostí z něčí pomsty; Z míry nevy- cházeti. Št. N. 104., 106., 150. Často z po- smívání vychází, že... Št. Z niežto vyšlo sedm běsóv. ZN. Materník, jenž vycházie z třiesel jejích. BO. Z úst vycházejí smy- šlenie zlá: vraždy, cizoložstva, smilstva; A musímť, jsa žádostí svú přinuzen, v. z cesty božie; Havran z archy vypuštěný, jenž se zase nevrátil, znamená kacieře budúcie, kte- říž vyjdou z cierkve sv., ale zase se ne- vrátie; Všechny duše, kteréž sú byly vyšly z beder a ledví jeho, biechu padesát; Pýcha jest kořen i počátek a královna všech hřie- chuov, z níž vychodí neposlušenství.... Hus I. 347., II. 253., III. 2., 82., 178. (Tč. ). Co sejde s očí, to vyjde ze srdce. Prov. Tč. Na ostatek celkom vyšla z trpelivosti. Dbš. Pov. IV. 3. Ani jediničké slovo jim z paměti nevyjde. Ler. Vycházejí mé těžké služby lidem z paměti. Shakesp. Tč. Ktož pak chce z panského počestného řádu ne- vyjíti. O. z D. Víc co dím, všechněm z pa- měti vycházím. Kom. V. z přieslovie. Alx. A jakž já pomním, nikdy sú z toho drženie nevycházeli, ale dosavad v pokoji sú toho požívali. Arch. I. 175. Pakli toho nevieš, že by ty byla přiebytek mój, vyndi z té hlú- posti... Hus III. 17. — odkud (od čeho). Opětné svržení Bořivoje vyšlo od Vladi- slava; Od těchto vycházelo tolik tabulek na provazcích. Ddk. II. 450., IV. 204. Viníce jich z toho, že by oheň od nich vyšel. NB. Tě. 87. Ten oheň vyšel od pana Jana Českého. Kron. Uh. Hrad. Tč. Třitceti hřiven, z nichž tři hřivny ročně od nás a našich potomkuov kaplanovi duolepsaného oltáře vycházeti mají. List z r. 1460. Tč. A prosím pane, nač s tiem mlčeti, by to ode mne vyšlo (= že by to ode mne vyšlo). Arch. II. 46. To mámy ve dskách a z desk od nás nikdy nevyšlo. Půh. I. 250. Vyjdi ote mne, pane, nebť člověk hřiešný jsem. Luk. 5. 8., Hus II. 278. — se z čeho: z hněvu, z opice se v. Ros. Vychoditi se z nemoci, z ospa- losti; Bolí mne hlava, snad se z toho vy- chodím. Us. Dch. — komu. Vyšly mi pe- níze. Jg. Ale nám a potomkům našim krá- luom českým aby ta ostatní jedna čtvrť de- sátku také pořádně vycházela. Nar. o h. ak. Teď teprv mi světlo vychází (počínám roz- uměti, chápu)! V. komu (ze slibu) = nechtíti státi k slibu. Ms. 1449. Vyšla mu tři lumera. Us. To světlo jim nevyjde (= nevystačí). Us. Keď mu třetí rok (ve službě) vychádzal, přišla ho mačička zobudit; Potrava mu vyšla. Dbš. Pov. I. 261., IV. 65. (Šd. ). Kdos otevřel naše vrátka, vyšly nám ven ty te- látka; Už mně, má panenko, čas vyšel, ka- marádi čekají, abych šel. Sš. P. 151., 597. (Tč. ). Ale ti rukojmie tiem jemu vycházejí (machen Ausflüchte) a chtěli by toho ruko- jemstvie prázdni býti; A nevyšla tomu ho- dina, až jsú přišli konšelé; Glejt mu už vy- šel. NB. Tč. 136., 199., 271. A jestližebychom toho neučinili, že by nám a naší zemi proto mohly veliké škody vyjiti. Arch. III. 306. Nevychází ji úplně její věno. Půh. II. 102. Když ti zlaté vyjdou, přátelé nepřijdou. Tč. Jemu střevo vychází (ze zadku). V. Dů- chodu tolik mu z toho vychází (se dává). Har. Plat mu vždy bez zdržování vycházel (se dával). Pr. Zle mu to vyšlo (se skončilo). Ros. Mnoho mu vychází (mnoho spotřebuje). Bern. Čas jí vyšel (o těhotných). Lk. — kam (do čeho, před co, proti čemu, nač, nad co, za co, k čemu). Co v srdci jest, do úst vychodí. L. V. před dům. Us. V. proti nepříteli. Us. V. ku práci. Št. V. na plac, na svět (naroditi se); vyjde to najevo. Kom. Ruda vychází na den, geht zu Tage aus, beisst aus. Vys. Na procházku, na pole, na horu, na vrch, Us., na koráb (na mizinu přijíti), Th., na strom (= vylézti), Plk., na hon. Sych. Kniha vyšla na světlo. Us. Vyšlo na světlo (na jevo). Skl. I. 171. Ten pokoj vychodí (hledí) na rynek. Us. V. k večeru na procházku za město. Ml. Zadními dveřmi (ránem, nocí, večerem, soumrakem) na po- slechy (špehy) v. Š. a Ž., Ottersd. V neděli na čerstvý vzduch si vyjíti. Ml. Vyšla gvězda do hlinika, dajcě vajce do košika, ten košik je beze dna, něnapylni se do poledňa. Sš P. 770. Když lid císařský odtud vyšel, vyšli také někteří měšťané ven do ležení. Kron. hrad. (Tč. ) Skúlami vyjdete druhá proti druzě. BO. I vynide protiv nie ven. Kat. 433. Připrav se, aby vyšel proti svému Ho- spodinu. Pass. 1. (Hý. ). Vyjdu si já na vr- šíček. Er. P. 179. Vyšel jsem si na špacír a to do uličky; Na vrch Javorníčka vychází dennička. Čes. mor. ps. 99., 241. (Tč. ). Vy- šli na zahradu, obá sa obňali (objali) a hned tak zostali; Vyjda na zahradu chytila se pnička (pně). Sš. P. 95., 492. (Tč. ). Násled- kové porážky císařovy brzo vyšli jsou na veřejnosť. Ddk. II. 174. Naša paní nepyšná, na vráta ku nám vyšla. Dbš. Obyč. 167. Jako na zbojce vyšli jste s meči a kyji. Sš. L. 204., Hus I. 185. Všecka čeleď vyšla na ves k tanci. GR. Vyjdi na pole. BO. Vyn- děme na pole; V. na pole, jest kázati čtenie. Hus III. 90. Vyjde dílo na bílo (na světlo). Prov, Pk. Vyjdeť pravda na vrch, jak olej nad vodu. Prov. Šd. Chtěli v. jim vstříc k úctě jejich. Pal. Děj. III. 3. 67. Zahrada rtíků, kde vstříc duše duši vyjde. Koll. I. 38. Vyjdi, sluníčko, nad to naše políčko. Er. P. 76. Aj vyjde sluníčko zas nad vršek. Ib. 135. Slunce nad horu vynide. Pass. 873. Vyjdi, vyjdi sluníčko za makové zrníčko, nevyjdeš-li, vyjdu já. Čes. mor. ps. 23. Eli je žebrák, almužnu dej, a eli (jestli) sú hoscě, vyjdu k nim sám; Vyndi, milý, k okénečku, máš tam modrú fialečku. Sš. P. 13., 796. (Tč. ). Tu súsed muoj vyšel před duom. Přijda k mému domu volal mne, abych k němu vyšel. NB. Tě. 78. Ej, výndže ty, ženička, výndže ty proti mne. Sl. spv. III. 85. — na koho, nač. Na pocestné z lesa v. Vz Vy- stoupiti. Us. Dá Boh ešte dožiť taký čas, že má milá ráda vynde na môj hlas. Sl. spv. III. 88. To na jedno vychází (= jest totéž). Us. Ať vám to na zlé nevyjde. Kram., Ros. Na vojáky mnoho vyšlo. Plk. Na nic do- brého to nevyšlo. Us Dch. Vyjdi, nač vyjdi. Vz Odvaha. Č. Na hodnosť vyšel, o mravy přišel. Č. Půhon na pohnaného po kmetu n. komorníku vyšel. Vz Pr. 1869. str. 191. To slovo vychází na koncovku u, správně: končí se koncovkou u, má koncovku u, jemu jest připojena koncovka u. Vyšel na psí triciatok. Mt. S. I. 119. To víno vyšlo na 96 zl. Sl let. IV. 237. Střední rod v litevštině vyšel na zkázu. Ht. Mus. 1857. 564. Teraz ta zlatá hruška vyschla a ak tej nebude, já na mizinu vyndem. Dbš. Pov. I. 128. Ale on nevedel, že mu to na zlô vynde. Dbš. Pov. III. 45. To jeho neposlušenství na dobré mu vyšlo. Abr. VII. 44. Mohl-liby ten sen na něco jiného v-ti; Již i některá naše proroctví na dosti chatrné věci vycházela; Ten sen na dětinskou hříčku vyšel. Abr. z G. Mladosť, moja mla- dosť, vyšlas mi na marnosť pro moju ne- dbalosť. Sš. P. 402. Na co sem vyšel, was ist aus mir geworden ? Na Ostrav. Tč. Naše hospodářstvo na niveč vyšlo. Us. Na stavby nemálo peněz vychází a se vydává. Mus. 1880. 223. Výtěžek na jeden kus vycházející 8, 13 až 17 kop gr. m. tehdáž obnášel. Mus. 1880. 223. Do světa na dobrodružství vychá- zeti. Šb. Děj. I. 165. Aby děti dobrým ve- dením na dobré vyšly, to v moci naší jest. Kom. D. 54. Na kohož žaloba vyšla, ten má práv býti Janovi. Půh. II. 520. Trpělivému vše na dobro vyjde. Us. Šd. — komu, čemu kam (v co): někomu v cestu. V., v stříc. Kom. Poraďmež se, jakby se tomu v cestu vyšlo. Sych. V. v les, Rkk., u vítr (pominouti, zmizeti). V. Nechtělo sa polepšit, musilo v zkázu vyjít. Sš. P. 787. — (od- kud) jak (na koho). Dílo vychází ve lhůtách. Us. Daj mu v. bez škody z toho jako z čisté vody. Výb. II. 13. Vězni z ža- láře s okovy vyšli. Dal. Vyšla z chrámu s pláčem. Flav. S nevodem na ně vyšli (= chtěli je chytiti). Sych. V. mocí z domu. Dýmem vyjíti (pominouti). V. Vycházejí na jevo všelijaké oplzlosti odkrytým čelem. Lucian. Voda parou vyšla (vypařila se). Vys. Jeho původem (za jeho původu) bylinář ja- zykem českým na světlo vyšel. Byl. Proti zákaze v. Us. Vyšli z korábi čtverým činem. Št. Všecky relací JMK. mají z kanceláře české pod pečetí JMK. vycházeti. Zř. F. I. A. XII. V. na prázdno, s prázdnem. Us. Dch. S dostatečnou jasností vyšlo toto mí- nění na den; Okradený vyšel se sousedy po stopě. Ddk. II. 302., IV. 232. Ten dobrým koncem nevyjde. Slez. Šd. To mistrným způ- sobem na jevo vyšlo. Dač. I. 211. Podlé níž (vniterné stránky) on sám odvěčně z Boha vychází; Vím, že to mně vyjde k spasení skrze vaši modlitbu a příspěch ducha Jesu Kristova, podlé čáky a naděje mojí; Leč bez milosti boží všechna lidská napomínání vy- cházejí na zmar. Sš. J. 12., II. 156., Sk. 240. (Tč. ). Platy, které mimo prvnější zá- stavu a zápisy vycházejí. List z r. 1514. (Tč. ). Vyšel z fary po zadu, tak že ho žádný neviděl. Hrad. kron. 1650. (Stav onoho světa) vychází nad všeliký smysl. Št. N. 105. Nad svú spravedlnosť nevychodí (z mezí nevy- kračuje). Št. A vždycky jemu ten plat vy-, cházel bez překážky. Arch. I. 187. Všeckých prátelóv cti jednako, inač vynděš ledajako. Na Slov. Tč. Sluby vyndú na ruby. Mt. S. I. 95. Jez do polosyta, pij do polopita, vy- jdou ti na plno léta. Prov. Tč. — komu oč. Odvedl mě od práva slibuje mi, že by mi mělo vyjíti podlé mé vůle o to, což sem měl učiniti s Hazem. Půh. II. 356. — s kým, čím (kam). Vyšel jsem s bratrem do polí. V. s něčím na jevo. D. Nevím, jak to s ním vyjde. Us. Tč. S ním nemůže nikdo vyjíti (lépe: se srovnati, se snášeti, se shodnouti). D. Vyšel (stačil) s chlebem, s penězi (D. ) do neděle; dle Brt. 2. vyd. 260. lépe: vy- stačil. S otcem vždy dobře vycházel (vz nahoře). Us. Andulka vešla (= vyšla) s ka- marádko, stál on tam Janíček za zahrádko. Sš. P. 404. Což dle smyslu s předešlým vý- kladem na stejno vychodí. Sš. J. 13. V-ti s málem, lépe: vystačiti. Brt. —čím. Svým platem, málem v. (lépe: vystačiti). Us. Plody duševními život národa na jevo vychází. KB. 1. Srovnáním rukopisů vychází na jevo. Anth. 1. 3. vyd. 4. Vycházejí z vod usta- vným vespolek porážením pěny zbělelé. Troj. — kudy. V. přes práh domu. V. Skúlami v. BO. Duha barevná vyšla po zemi. Dač. I. 123. V. branou, Us., oknem, D., lesem. — kdy. A listové obranní aby po jistých roz- sudcích a zápisech vycházeli. Zř. F. I. C. XXIX. O vánocích slunce v 8 hodin vychází. Ml. V. za tmy. Us. Ja už na druhý den vyšel na vodičku (utopený objevil se na vodě). Brt. P. 50. Po dvou letech teprv ze žaláře vyšel. Na Mor. Tč. A vyšel ten oheň v hodinu dvanáctou; Okolo třetí ho- diny na noc vyšel oheň z domu. Dač. I. 71., II. 1. Na zejtří chtěl vyjíti do Gali- leje. Sš. J. 34. Za chládku vycházeti. Har. II. 65. Ze země nocí (instr. času) vyjíti. Výb. 400. Pravil, že svým časem z místa toho pravda vyjde a národ český ve svobodu uvede. Pal. Děj. III. 3. 255. Na velikou noc oheň vyšel v obědy. Let. 260. Otpustili je vycházeti v noci ven před svietem (aute lucem) na modlitbu hospodinovu. BO. De- vátý den vyndú lidé z svých jeskyň. Pass. 14. — za kým. Ani za mnou ven nevyšla. Er. P. 99. Co bech ho (= u) vás dělal, dež za mnó nevendeš (nevyjdeš)? Sš. P. 215. — proč, pro koho. Já přece nevyjdu pro tebe za dvéře. Er. P. 221. Vyjdzi, sluho, pro sto- lici. Sš. P. 13. A to již s podivením vyšlo pro učeníky. Sš. J. 220. Protoť slunce vyjde! Pre svoju dobrotu vyndeš na psotu. Lipa I. 56. — kde. Oheň vyšel v (na) Novém mě- stě. V. V té rodině mnoho vychází (peněz). Ml. Ve vodě olej na vrch vychodí. L. Bože, když vychodieše před ludmi tvými. Ž. wit. 67. 8. Oheň vyšel u vás. Us. Co sem se tam už nachodil až do omrzení a nic u něho nemohu vychoditi. Šd. Ty numera nevyňdú v lote- rii. Na Ostrav. Tč. Bude-li s to na statku zděděném vycházeti (vystačí-li). Sá. I na Moravě vyšlo jest hnutí z Olomúce. Ddk. II. 395. Dal tisknouti znamenitou knihu, jíž jest v Čechách nikdy ještě v jazyku českém rovna nevyšla. Šd. exc. Nad hostýnskú horú vychází slunečko, nastokrát buď pozdravena, má milá matičko. Sš. P. 63. Na nebesích hvězdička vychází, že se nám narodil syn boží. Sš. P. 737. Na pokoji oheň vyšel. Arch. III. 370. Sítí v bahnitých místech vychází hojně. Kom. —- v čem (nad koho). Vyšel v špatném kabátě. Us. Ve všem vyšel jest stvořitel nad stvoření (předčil je). Exc. I ne- vyndeš, Bože, v silách našich? Ž. wit. 59. 12. — se kde Měkká strana dříví by se hned na palcích vychodila. Vys. — (komu) k čemu. Vycházelo mu ku potravě na každý den 30 měr běli (spotřeboval). Br. Vyjde to k dobru mému věčnému. Sš. II. 159. Vyjde město ku zkažení, z kořena vyvrácení. Sš. P. 787. V. k ohlednutí. Bart. II 24. Pota- jemné zlosti vyjdou ku známosti. Na Mor. Tč. — při čem. Nemůže při tom v. (vysta- čiti). D. Vyšel dobře při zkoušce (prošel). Us. Brt. — se. Hezky jsme se vychodili. Us., Ros. Vychodil se zámek u dveří (vyběhal se, pokazil se). Us. — aby. Vycházejí, aby vodu vážili. Br. — sup. Vyšel mordovat (zabíjet, Ben. ) mudrců babylonských. V. — inft. Když vycházejí ženy vážiti vodu. Br. — adv. násilně (mocí) z domu v., Šm., v. šťasťně, V., zhola (ničeho nedostati). D. Vy- šel již vysoko lidský vtip. Kom. Dobře n. nedobře v. (dobrý n. zlý konec vzíti). V. Dobře n. zle s ním vychází z něm., správně: shoduje se, snáší se, srovnává se. Brs. 2. vyd. 260. Opatrně a ne kvapky Noë vyšel. Št. Věc zle n. dobře vyjde (nyní říkají: vypadne). Št.