Zdravý
Zdravý; -zdráv, a, o; kompar. zdravější, na Slov. zdravší. Strbul. si-dravt. Vz Gb. Hl. 28. Koř. zdru (býti silným) — zdráv. Bž. 31. Z. = čerstvý, ne nemocný (o živočichu a rostlině), gesund. Málo, nehrubě z.; téměř nikdy není zdráv; zdravého učiniti. V. Z. člověk, tělo, úd. Dokud jsme zdraví a čerství. Sych. Z. člověk, zvíře, strom. Pk. Pozdravujíce jiné říkáme : Bohdej zdráv byl (zdrávi byli). Bůh dej zdravu býti. Pass. S Bohem zdrávi byli. Zdráv buď. Spi zdráv. Zdráv buď král! Zdráv spal. Zdrávi spali; zdrav vstal, nosil, chodil, jedl: zdrávi vstali atd. Zdráv při- cházel, bratře. Br. Aby přišli s ním zdrávi to stráviť. Dbš. Obyč. 15. Na zdrávi buctě, kmotre. Na Slov. (nář. hron.). Šd. Buďte zdravý otec a dobre sa majte. Odpověď: Choďte zdraví s Bohom!; Idem do sveta svoje štěstia hľadať; zdrávi sa tedy majte!; Zvolala: Zdrávi tuná buďte. Dbš. Sl. pov. I. 31., 46., 351. A keď nedáte, majte sa zdrávy; ,No, dobre že sa tu majte, zdrávi že ostávajte', dí odcházející, jemuž se od- povídá: Lenže zdrávi, s pánem Bohem idite, choďte. Dbš. Obyč. 14., 40. Zdraví ostávajte, milí hospodári. Mt. S. I. 179. Buoh daj zdráv byl. Arch. III. 393. Zdrávi požili, zažili. Nič si z toho nerob, keď si zdravý; Čo nič mať nebudeme, len aby sme boli zdraví; Všetko to pán Boh po- môže, len abysme boli z-ví. Slov. Zátur. Jaký Pomahej Bůh, taký Bohdej zdráv. Prov. na Slov. Zdrávas Maria (pozdrav; za- čátek modlitby; zdrávas, u, m. Vz Zdrávas). Zdrav sedral! Zdráv byl. Č. Bohdej zdráv byl, pane kmotře. Zk. Zdrávi vzkazovali. Sami zdrávi byli (odpovídají tomu, kdo ně- koho vzkazuje pozdravovať). Us. Šd. Zdrávi povídali (že mu hráli na varhany. Říkají, když řeči nevěří). Us. Kšá. Z. zuby, Us., oko. Mj. Zdráv se prošel; Zdráv, Vašku, tancoval (říkají tomu, kdo maje někde ně- jakou pořízenou špatně pochodil). Na Zlín- sku. Brt. Co dělají děti? Jsou zdrávy, mají se k světu a na umření ani pomyšlení. Us. Zdráv užil (i ironicky). Us. Wtr. Ani z. člověk toho bídného nápoje nesnese; Kdo je zdráv, ani neví, co má; S tím tělem je kříž, když zdrávo není; Stálé zdraví!; Zdráv (se zdravou kůží) vyváznouti. Us. Dch. On nedbá, veď mu je kôn zdravý (jen má-li koně zdravého). Č. Čt. II. 56. Prišla na druhý den, sadla si mu konča hlavy a ani ,dobrý deň', ani ,zdraví buďte' neriekla, len tieto slová po trikrát opakovala: Vstaň hore !; Zdrávy buďte vtáčatká, všetky dobré bôžatká! Zdráva Živa Živena, matka naše milená. Phld. IV. 39., 469. A ešče nepo- viedal: Ostávajte zdravi (ještě se neloučil, nedal: s pánem Bohem)! Sl. ps. 98. Ej, klinček, klinček, fialočka, odpadla's mi, milá, od srdiečka; ja za tebou vädnem ako trava, ostaň, moje milá, ostaň zdrava; Cesta, milá cesta, či ťa skoro prejdem? Frajerečka moja, či fa zdravú najdem? Zdravu ju ty najdeš, neverí ťa dočkať, zažiadalo sa jej tvoje líčka bozkať. Sl. spv. I. 11., 18. Čo by koza neskácala, keď má štyri nôžky ; čo by dievča netančilo, keď ma zdravé nôžky! Ib. IV. 152. Sestřičky, družičky, ostávajte zdravy, už mi snímať idú zlatú partu s hlavy; Keď ochodil milý z dvora, vyťal krížik do javora a pod krížik čtyry slova: Milá moja, ostaň zdravá! Btt. Sp. 17., 171. Bohdaj zdráv pojčil. NB. Tč. 238. By zdráv jsa dobře se měl, přálť bych; Abych já právě zdráv byl, říci nemohu. Žer. 313., 348. Ale vie Buoh, že často, zdrávi jsúc, chcem viece slúžiti světu než Bohu. Št. Kn. š. 9. Jidáš řka: Zdráv mistře! políbením zradil mistra; Viera tvá tě zdrávu učinila; Jest-li zdráv a nemá zbožie, chudoba ho nuzí; jest-li bohat, zbožie ho mučí. Hus I. 261., II. 402., III. 109. Dnes snad chodíš zdráv a jasen a v jutře budeš snad uhašen. Alx. V. 1869. (HP. 45.). Zdravý dnes, zejtra kdes. Us. Dch. Jedno shnilé jablko nakazí mnoho zdravých. Prov. Šd. Zdravý nemocnému nevěří. Č. M. Ten mlad jest, kdo zdráv, ten bohat, kde bez viny, ten vesel, kdo si hlavy neláme a s Bohem se těší. Bž., Hkš. Snadno jest zdravému raditi nemocnému. Šd. Nemocných se ptávají, zdravým dávají. Tč. Jak chceš zdravý býť, musíš zdržánlivě žíť. Na Slov. Tč. Nepotřebují zdraví lékaře. Dokud člověk zdráv i voda mu sladka. Us. Bž. Mladý — zdravý. Mor. Šd. Kdo je do 30 roků nie zdravý, do 40 nie múdry, do 50 nie bohatý, potom už nech sa neufá. Poř. Zátur. Zdravý nemoci a nemocný smrti se naděj. Prov. Tč. Stran přísloví vz ještě: Holka, Krev. — od čeho. Jak si zdráva od pána Boha, co bědákáš? Mor. Brt. Ode všeho malomocenství zdráv budeš. Pass. — Lk. — čím. Není žádným neduhem ne- zdráv. Lk. -- kde (jak): v srdci. Lk. Před vámi (jsú) zdrávi u plnosti. Hus III. 168. Mohliby ten lístok na pošte prečítať; ne- budem, nebudem, nebudem ti písať. Ale ťa pozdravím od chmáry na hore, aby si zdravý bol v tom šírom tábore. Čjk. 49. Kdo zdráv jest na těle, čist na duši. Anth. Jir. I. 112. Člověk na těle zdravý. Hr. rk. 53. Jeden měštěnín jsa zdráv na životě učinil poru- čenstvie své poslednie vuole. Arch. I. 398. Co platno člověku, když bude na těle krásný a zdravý a na duši hřiechem malomocný? Hus II. 43. Čím lidé jsou rozkošnější, tím obecně jsú na těle i na duši nezdravější. Ib. II. 387. Co mu po kostele, když je zdráv na těle (pokud se mu dobře darí, nedbá o pána Boha). Prov. slez. Šd. — nač: na oči i na uši z. Ler. Z. na ruku. Jir. Anth. II. 2. vyd. 355. -- kdy. Jsem v svém ži- votě zdráv. Výb. I. 250. Bude člověk v bla- hoslavenstvie tak zdravý v mocech, jako v ráji jest byl. Hus II. 337. — jak. Z. jako buk (vz Tělo), Č., jako bor, jako ryba ve vodě. Us. Z. jako řípa, jako Rus, Dch., jako syslice, Sá., jako hlohyně, Sá., jako rys, jako cveček, jako křen, jako ořech (strom), jako fík, Brt., jako lipa. Lipa I. 25. Zdravý, len tak kvitne. Zátur. Rastie rovno jako svrčina a zdravo jako ryba. Mt. S. I. 94. Posud byli tatíček zdrávi jako kříček na mezi. Sk. — Z, o jiných věcech, gesund, ganz, unverdorben, unversehrt. Z. kmen. Aký to zdravej chuti mok podáva nám réva vinná! Zátur. — Z. = celý, neporušený. Zdravého smyslu. V. Není zdravého roz- 316* umu. Ros. Není při zdravém rozumu. Kom. Z. rada (dobrá). Troj. Z. učení. Br. V zdravé paměti něco zachovati. Reš. Z. kniha (ne- závadná). U Žamb. Dbv. Z. rozum, úsudek, četba, Us., vtip. Šml. I. 47. Z. kůže. Šp. Nenechal na něm z-ho chloupku, er liess kein gutes Haar an ihm; Pivo zdravé lék, nezdravé jed. Dch. Rozumem zdráva's byla. Lpř. Z. soudnosť. Stč. Zmp. 71. Apoštol má před očima zdravou přírodu lidskou. Sš. II. 135. Z. náhled, Osv. I. 157., humor, satira. Mus. 1880. 10., 159., 367. To jí ještě za z-ho života poručila; A to jich otec pravil za z-ho života, že jich opatřil. NB. Tč. 196., 199. Čeho na mně žádáte, jest věc veliká i požaduje z-ho uvážení. Pal. Děj. IV. 2. 505. Dal mu to za zdravého rozumu. Pref. 17. Pro lepšie svědomie svú jsem vlastnie pečeť přivěsil k tomuto listu s dobrým rozmyslem a zdravým životem; S dobrým rozmyslem a s přátel svých zdravú radú udělali sme smlúvu; Že mu byl řekl za z-ho života. Arch. III. 283., IV. 243., 367. Ktož ostojí, buď jeho hlava zdráva. Dal. 145. Za zdravého života něco prodati. 1478. List. hrad. Tč. Člověk bez mozku, bez roz- umu a z-ho soudu; Někteří za zdravého života sobě hroby připravovali; Což i roz- umu z-mu odpírá. BR. II. 22. a., 381. a., 802. b. Tu mi slíbil p. Beneš za svého bratra za z-ho života i po jeho životě vy- vaditi mě i mé erby; Za svého z-ho života toho žádnému ve dsky nevložila. Půh. I. 133., 201. (288., 381., II. 543.). Od myslí nepravých nečekej rad zdravých. Us. Bž. Za zdravého života dobře činiti, po smrti času nebude. Prov. — kde: na mysli. Smrž. Nová soustava vojenská, zdravá ve svých základech. Osv. I. 343. Zdravá duše v z-vém těle. Us. Třeba chaloupka dřevěná, jen když v ní srdce zdrávo. Šd. exc. — v čem. Tresciž je přísně, ať jsou zdraví (stál) u víře. Har. Kdo má trpké mravy, není v mravech zdravý. Mor. Tč. Ten je pekný, kdo je v čnosti též i v mravoch zdravý. Slov. Tč. Aby cierkev sv. v svých syniech byla zdráva. Hus II. 339. — Z. = zdraví jevící, gesund. Z. barva tváři. Us. Z. chrapot, Hrts., stolice (vyprázdnění břicha). Us. — Z. = ke zdraví sloužící, hojitelný, gesund, heilsam, dienlich. Z. povětří, V., pokrm. Ros. Varuj se příliš zdravých krmí, dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. To je zdravé! Odpověď: Koho nic nebolí. Us. Šd. Kde je větrno, tam je zdrávo. Na Ostrav. Tč. Čo je iným zdrávo, to buď aj nám právo. Na Slov. Tč. Ostatně je vám zdrávo, že jste poznali. Sá. Co jednomu právo, i druhému zdrávo, was dem Einen recht, ist dem Anderen billig. Us. Dch. Z. pod- nebí. Lpř. J. Bude to tvé duši zdrávo. Smil. Zdravý vzduch boží duch. Na Mor. Šd. Pravda peprná, ale zdravá. Šd. exc. — Z toho viděti, že mylné jest mínění těch, již píší: ,Chybně: z. vzduch, voda, víno ve smyslu zdravoty dodávající; zde má státi: zdravotný'. — k čemu. To jest z. k jídlu. Sych. — komu. (Ta práva) nejsú Čechom zdráva. 15. stol. — Z. voda, heiliges Brün- del, koupel u Koryčan; Rosenthal, ves u Uhřic; něm. Zdrawawoda, myslivna u Mor- kovic na Mor.; samota u Starých Hvězdlic, Gesundwasser.