SlovanskýSlovanský, -sky, po -sku, slavisch. S. jazyk, národ. — S. země, Slavonia. Vz Slo- vansko. — Jg. Slovanské jazyky: Slovanský jazyk jest větev kmene indo- europského (Němci říkají: indogermaNského). Větev 1. arská (odvětví: jazyk staroindský n. sanskrtský a starobaktrijský n. zendština i stará perština); 2. thrakoitalská; 3. slo- vanskolitevská; 4. německá; 5. keltská či gallská. Jazyk slovanský rozpadá se svým ústrojím na dvě pořadí, na jihovýchodní a západní, vz předcházející rozvrh. Čeština jest západním jazykům srozumitelnější nežli jihovýchodním. Staroslovenština vyniká přes- ností ústrojí svého, proto jest mluvozpytu slovanskému velmi důležita. Kt. — Ostatně vz strany slovanských jazyku Gebauerův článek Slovan v S. N. a Gb. Uv. 47. S. právo, vz Právo. — S. rýže, špalda, triticum spelta. Schd. II. 264. — S. klášter. Vz Tk. II. 548., III. 659., IV. 740.
