PulsPuls, u, m., z lat. pulsus, tepání tepen, srdce, tepot, nápor žil, žilobití, klepáni. P. jest občasná, zrakem, hmatem ano i sluchem postižitelná proměna v poloze tepen sou- hlasící s obdobným stahováním a roztaho- váním komor srdce. Vz S. N. Der Puls. Udeření pulsu, der Pulsschlag. D. P. líný, tenký, tlustý, Lk., tvrdý, měkký, č
etný, rychlý, silný, slabý, prázdný, valný, veliký, malý, dutý, stejný, nestejný, mdlý, plný, prázdný, napnutý, pravidelný, Šp., vlnovitý, zrychlený, zváhavělý, zdlouhavý, váhavý, příbytný n. přídatný, přestupný. Lk. P. po- dvojný n. dvourázný (p. dicrotus), při němž v pravidelných obdobách dva rázy rychle za sebou se stanou; p. skočný (p. caprizans), když vždy za rázem silnějším přichází ráz slabší; p. třesavý n. mravenčí (p. formicans), pouhé chvěni tepny; p. myší n. myškový (p. myurus), následuje-li po silnějším rázu několik slabších. S. N. VI. a V. 945. P. ohledati, omakati, Lk., cítiti; p. bije, Šp., tluče rychle, znenáhla, mdle, silně, dlouze, krátce atd. Lk. P. něčí pozorovati. — P., tepna, žíla bijící, tepací, die Puls-, Schlag- ader. Na p. někomu sáhnouti. — P., das Glockengeläute. Kdoby do chrámu po druhém p-su najíti se dal. Gl. 285.