VnějšíVnější = co vně jest (z venku, z venčí, ze- vnitřní, vz toto), Aussen-, äusserlich. Vlastně jest to kompar. Č.; opak vnitřní. Mk., Výb. I. 652. Vnitřní i vnější. Št. Mysl vyletuje z myšlenie vnitřnějšieho ke vnějšiemu. Ms. Kdo by jen v těch věcech vnějších poslu- šenstvie držal. O 7 vstup. V. znakové ne- rostův. Krok. V. proměny. Bž. 223. V. úhel, der äussere Winkel. Nz. V. člen. Stč. Alg. 88. Zbaviv se takto vnějších nepřátel jal se Vratislav přihlížeti k opravě zemí vlast- ních; V. znamení tohoto potvrzení, podání totiž korouhve. Ddk. II. 203., III, 10. (Tč. ). V. členy srovnalosti (t.
externi). Šim. 80. V. oběžnice, Stč. Zmp. 166., lesk. Mus. 1880. 437. — Poznam. Někdy špatně ve smyslu vnitřní: Nástroje vnější: plíce, žaludek, střeva atd.