Posudek
Posudek, dku, m. P-ky (v strč. soud- nictví) jsou dnové, v nichž se jisté věci po soudu (po-súd-ě) ještě vyřizovaly, der Rechts- tag (nach dem Hofgericht), judicium extra- ordinarium. Ros., S. N. P. (moravský) = vyko- návání nálezů po soudě, aby ten, kdož jest komu co prosoudil, tu od sebe dosti učinil; ale exekučním řízením ještě nebyl, neb u něho se za vedení exekuce žádalo. Pr. 18C9. str. 780. Do roka má býti 9 súdóv plných a 3 p-kové a po každých třech soudech má rychtář pomáhati a p. jeden učiniti, aby se obci spravedlnost stala. Brikc. Kterak úředník k lidem dohledati a jak soudy a posudky mezi nimi držeti má. V. P-vé v témž mar- krabství čtyřikrát do roka se držívají. Faukn. Své úředníky postaviti na p-ku. Půh. II. 160., 145. Dá naň přísud na p-ku v Olomúci. Půh. I. 21G. Přinésti svůj list na p. před úřed- níky. Pňh. II. 228. O věci vz více v Gl. 259.—260.. Žer. Záp. I. 164., Pr. 1869. 780. a násl. — P., posouzení, Beurtheilung. f. P. spisu, úvaha, Recension, f. Spisovatel na po- sudky vydávati se nechce. Mus. — P. na posudek, další p., die Superarbitrirung. J.tr.