TočitiTočiti, toč, toče (íc), il, en, ení; točívati. Teku — točím (na př. točiti víno; potočiti posla, strč. = učiniti, aby posel tekl či bě- žel). Gb. Hl. 141. — T. = působiti, aby teklo, rinnen o. fliessen lassen, zapfen; na mázy prodávati, zapfen; vůkol vinouti, obraceti, drehen, herumdrehen, herumtreiben, wenden, haspeln, schwenken; točením činiti, drehend formen, runden; se n. sebou = obraceti se, sich drehen, sich wenden, sich krümmen, sich schlängeln, kreiseln. Jg. — abs. Toč! kehrt um! Us. Dch. — co. Červ dřevo točí (vrtá, hryze; cf. Červotoč). D. T. kámen, kládu = váleti. Korouhev sem tam t. D. T. rožeň, provaz, válku (vésti). Dali mu t. provázek (dali mu výhost, vystrčili ho). Us. Tabák t. (víti). D. T. pivo, zapfen, Us., kože, eintreiben. Šp. Tu jsú víno točili a pili a potom vodú Henríkovi čep mazali, aby ple- snivěl. NB. Tč. 124. — co odkud kam: víno ze sudu do džbánu t. Us., Ml. Řeka se točí od východu na jih. Ml. A z sebe střeva točieše. Dal. 69. Vína z velikých sudů si točili. Pal. D. III. 2. 383. — čím kde co. I chorúhvú výš nad hlavú toči. Rkk. 50. Něco těžkého na válcích t., Us., hrnce na kruhu. L. Točí se jako holub na báni, na obrtlíku (o nestálém). T. se jako holub na střeše. Pk. Na koni (s koněm) se t. Ros. — (se) čím, kým. T. koněm, Us., kolem, V., Svěd., praporem. Ros. Plato točil frejem a nevážně zamiloval ji. Smrž. Od kamene domy stavěti a klenutím vrchní půdu točiti věc u Turků neobyčejná. Lesl. leg. 61. Stará žena bičem točí. Sš. P. 7. Nedajte sebou t. vlnami světa zabylého. Št. Š. kn. 130. Toče sebú. BO. Fortuna světem točí. Dač. I. 300. Tento svět rozličným točením vždy se točí. Výb. I. 548. Lehké peří váním větrů vždy se točí. Har. I. 3. Štěstí námi okolo točí a hrá. Jel. Točili se každým větrem (nestálí). BR. II. 671. Kolo vodou se točí. V. T. kloboukem, očima. Ml. T-ti nebozezem, Vys., čápem (o chytrácích). Prov. T-čiti kamenem. Tkad. — se. Cesta, řeka, lodí, štěstí, brus, kolo, vítr se točí; pivo, víno se točí. Svět se točí jako kolo. V. Píti, ažby se hlava točila (až se nebe točí. D. ). V. Točí se jak motovidlo třírohé. Pk. Svět se točí jako kolo. Us. Do vody skočila, kde se kolo točí. Slav. Čes. morav. ps. 88. Tam se voda točí. Ib. 130. A země se přece točí! Dch. V tom pokoji je zima, až se vítr točí. Dch. Kačenka se točí! Sš. P. 779. — co, se s kým. Ermanrik s Ve- nedy krvavé války točil. Šf. Hlava se se mnou točí. D. Vše se s nim točí. Br. Dívají se oči jak se můj syneček s jinou pannou točí. Ps. mor. Šd. Hlava mi jde kolem a všecko se se mnou točí. Us. Šd. (Celý) svět se se mnou točí. Er. Ps. 109. a., 205. Po zahradě chodila, šátek v ruce držela, točila s ním (m.: jím), točila, až do vody skočila. Sš. P. 607. — se jak. Točiti se kolečkem (jako kolečko). Jg. T. se do kola. D. Vítr v kolo se točí. Kom. Lb. 14. Hlava se mně kolem točí. Us. Když už hlava opilého do kola se točí, i náchylnosť ku zjavnosti ven z něho vyskočí. Slov. Tč. Kdo se po větru točí, tomu nepadá prach do očí. Chch. Do kroužečků vlásky se vám točí. Er. P. 224. Celý svět se se mnou do kola točí. Ib. 224. Běží voda, běží, kolečkem se točí, a už sem já vyplakala svoje černé oči; Tam se dunaj kolem točí; Tam sú tvoje černé oči, kde sa dunaj kolem točí; Po dvoře cho- dila, kolem se točila, do kola, do kolečka do kola. Sš. P. 53., 165., 662. — se za kým. Falešný galáne, nechoď mi na oči, nech sa mé srdenko za tebú netočí. Sš. P. 288. Točí se vám za dcerou. Er. P. 271. — se na čem (vz kde). Kat se točí na bo- tičce. Er. P. 490. — čím po kom: očima (po děvčatech atd. ). Er. P. 289. Po boha- téch vočma točí: chudobná děvčico, jdi mně z vočí. Sš. P. 212. Která očima po mně točívá. Pís. Šd. — kdy. Syneček se u muziky točí, že má černé oči, sklínku vína sobě nalívá. Sš. P. 652. U muziky šá- tečkem točí. Slez. pís. Šd. — se kam. Vítr se točí k západu. D. Všecko se ku zkáze točí. Slov. Tč. — se komu. Hlava se mi kolem točí. D. Pije, až se mu nebe točí. Us. Šd. Pěkně se mi toč, já ti koupím šáteček, abys měla proč. Er. P. 263. a. Vo- děnka mu kolo točí, sedláček mu žito vozí. Sš. P. 537. Z toho by se mně točila hlava. Us. Šd. — se od čeho (kam). Třtina sebou od větru točí (na všecky strany). Tkad. — se o čem. Ni sě kto buď o tom toče viec (nikdo o tom nemluv). Kat. 357. — se kde. Oči se mi v hlavě točí. D. Točí se jako motovidlo v pytli (o neohrabaném člověku). Bda. Točí se jako kaša v čepici, jako holub na střeše, Pk., jako holub v pod- máslí (vz Nejapný), jako holub na báni (vz Neposeda), Lb., jako hrom v polici. U Li- tovle. Kčr. Pode mlejnem nade mlejnem husy se točí. Pís. (Slav. 72. ). Poznáš z řečí, z očí, co se v srdci točí. Mor. Tč. T. se na svém koni. Výb. II. 45. Kůň se pod ním točil. Ib. 49. V potoce se voda točí; Na rybníce husy se točí; Tam se v kole točí. Er. Ps. 147, 232., 262. Její černé oči, písek se v nich točí; Nad naším humenkem, nade dvorem točí se syneček s vraném koněm; V úbočí, v úbočí, tam se voda točí, kerá má dvóch galánů, nech mi jed- noho pojčí; Nepřestanu, ješče povolím, potom tě, má milá, do dunaja hodím; do dunaja, do tej hlubočiny, co by se nad tebú klokočky točily; Nad dubem se točí (pták), zdvíhá k nebi oči, smutně pohlídá. Sš. P. 145., 278., 375., 473., 755. (Tč. ). Nič sa ne- starajme, jak sa v svete točí. Na Slov Tč. Již se vítr o něho točí. Jam proximus ardet Ucalegon. Us. — se kudy. Cesta se točí lesem. Ml. Už mé černé oči po horách se točí. Er. P. 492. Červené jabučko po zemi sa točí, odevři mně, milá, máš-li černé oči. Sš. P. 241., 407. (Tč. ). — se oč. O tento rozdíl točily se veškery hádky. Pal. Dj. IV. 1. 86. Ale tajné jednání točilo se vždy jen o povýšení královo na království římské. Ib. IV. 2. 148.
