TrefitiTrefiti, tref, fě (íc), il, en, ení; trefovati, trefívati, trefovávati. Vyber raději ně- který z následujících významů: hozením n. střelením dosáhnouti, dotknouti, zasáh- nouti, udeřiti, uhoditi, dostihnouti, dopad- nouti, střeliti, mrštiti, títi, dojati do živého, treffen; nalézti, dostati se, cestu znáti, wohin treffen, wohin finden; přijíti, kommen, tref- fen, gerathen; uhodnouti, errathen, Räthsel lösen; uhoditi, udeřiti vec, nač, připadnouti nač, potkati, nalézti, auf etwas treffen, stos- sen, etwas finden; přihoditi se, treffen, be- gegnen; dokázati, s to býti, etwas bewerk- stelligen, ausführen, treffen; pravdivě vyma- lovati, vyrýsovati, mahlend o. zeichnend tref- fen, darstellen; se = přihoditi se, nahoditi se, státi se, sběhnouti se, sich zutragen, sich ereignen, zustossen, widerfahren, begegnen, geschehen; potkati se s kým, mit einem zusammenkommen, ihm begegnen, auf ihn stossen; srovnávati se, hoditi se, sich schik- ken, sich treffen, passen; týkati se, angehen, treffen. Jg. Vz Uhodnutí. — abs. Trefiti, kde bolí. Veď mne, já sám netrefím. On sa túlá, nemože trefiti, nechce mu panenka dveří otevříti. Sš. P. 366. Trefilo (vyplnilo se) předpovídání. Kom. Vdala se a dobře trefila (pochodila). Us. — co, koho. T. ptáka, Us., cestu (najíti). Ros. Co vidí, vše trefí. Us. Malíř mu trefil hlavu (dobře vy- maloval, vykreslil). Us. Šlak ho trefil (po- razil. Mrtvice jej ranila). Trefilo (potkalo) mne neštěstí. Ros. Něčí písmo t. (dobře napodobiti). Us. Trefil ho (uhodil, udeřil, zasáhl atd. ): trefili jsme zloděje (stihli, za- stihly, postihli, chytili, dopadli); cestu tam netrefím (nenajdu, neznám); t. los (uhod- nouti); přec to trefil (udělal, uměl, na to přišel, namakal); to netrefí (nedokáže); malíř mne trefil (dobře mne vypodobil, namaloval); ten to trefil (ťal do živého). Šr. Nech ťa parom trafí Sl. ps. 23. Mířil na vránu a trefil krávu. Pk. — (se) kam (do čeho, v co, pod co, k čemu). Bár do polnoci, bár od polnoci trafím k mej milej. Na Slov. Tč. Trefil k hajnému. Us. T. do terče, do černého, Us., do dveří, V., někomu do noty (vyhověti mu). Us. Hrom do něho trefil (uhodil). Bibl. Ten klíč se netrefil (nehodil) do zámku. Us. T. v špičku (uhoditi), v míru, v hod, V., v cíl. Us. Host se mu v dům trefil. Jg. Umí v to t. Kom. Vašie milosti snadně bude ve všecko trefiti a protož se ve všem Vašie milosti důvěřuji. Žer. 1591. Jestli někoho pod nos trefili. Dh. 159. — jak kam. Jak ti pivo z žaludka do hlavy udeří, i s tvojím ublížením netrefíš do dveří. Na Mor. Té. — koho, se čím (nač). T. (uhoditi) někoho kamenem, Ros., prakem. D. Trefil kyjem na palici. Us. — (se v co) komu. Každému v jeho notu t. (vyhověti), jest nemožné. Prov. Dh. Nědivaj sě, můj synečku, temu, trefi se to i tobe samému. Sš. P. 206. To se mu dobře trefí (hodí). Br. — (se) na co, na koho, kam. T. na hospodu, štěstí, na místo, Br., na jinou radu t. (přijíti). V. Trefíš tamo na sestry jak na pekelné čerty. Sš. P. 452. Holanďané trefili na moře ledové. Dač. I. 190. T. něčemu na zub. Šml. T. na pravé. Us. Šd. Jeden oděv sa netrafí na každú osobu. Slov. Tč. I slepé kuře trefí na zrnko. L. Střevíc na obě nohy se trefoval (se hodil). V. Trefil na suk, na kámen. Jg. Trefila (přišla, udeřila) kosa na kámen. Us. T. (přijíti) na cestu. Šm., Ros. Trefil čert na ďábla, pištěc na bubeníka. Prov. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil jsem na palici. V. T. na dobrý byt. Us. Trefil svůj na svého. Vz Stejnosť. Č. — z čeho nač. Trefil z kyje na palici. V. — odkud kam. Trefil (přišel) z deště pod žlab (i. e. který jest pod střechou a s kterého, prší-li silněji, teče). Mus. — se. Kdyby se to kdy trefilo. Zř. F. I. B. XI. Náhodou se trefilo (stalo). V. Ne vždycky rak na mlýně, někdy také žába se trefuje. Prov. To se dobře trefí (hodí). V. On se všude trefí co falešný klíč. Prov. Trefuje se (stává se) to často. Ros. Jak se trefí. Trefí-li se. V. To se tre- filo (shodlo); Co se přitrefilo (přihodilo)?; Jak se to trefí (přihodí, namane). Šr. — se kdy. Ale pro přínos nemohu, kterej by se právě v neděli postní t. musel, což by nám nepříležito bylo. Žer. 350. Benedikta trefilo se v bílou sobotu. V. — kde. Nějaký chudý člověk, kopaje hlínu, v širém poli trefil na čistou mouku. Dač. I. 311. I trefil se k tomu v některý čas ve Bzenci. NB. Tč. 65. — se jak (nač). Toť se v duchovním smyslu dobře na ďábla trefuje. Br. Trefilo se ná- hodou. V. — (se) s kým. S každým by i s čertem trefil. Prov. Trefil se (potkal se) vlk se psem v lese. L. Ten měsíc s naším srpnem se trefuje (shoduje). Br. Měsíce, který se s našim měsícem březnem s ne- malé částky trefuje. BR. II. 118. a. — se k čemu. Žene ovčák domů, trefil se pán k tomu: Můj milý ovčáče, kam's dal štyry ovce? Šla Naninka z trávy domů, trefila se máti k tomu. Sš. P. 132., 349. I trefil sě k tomu Blažek a řka. NB. Tč. 235. Výborně se evangelistovi k věci trefuje. BR. II. 36. a. Trefil (náhodou přišel) se k němu kdosi. L., D. Dobře se ta poklička trefí k tomu hrnci (a sýr k chlebu). V. To se k tomu dobře trefuje (hodí). Ke všemu se trefí. To se ke všem netrefuje. V. — se v čem. Že se v tom tak jednostejně trefili (shodli). Bl. Živ. Aug. 86. — kudy: cestou. Šm. Pro- raženou cestou leckdos trefí. Šd. — s in- finit. Jestli sa ti trafí k velmožnému iť, doma slušně sa přichystaj v oděve i řeči. Slov. Tč. — se čeho = trefiti. T. se cíle. (=t. cíl). Us.
