Vyhnouti
Vyhnouti, vyhnu, hni, hna (ouc), hnul, ut, utí; vyhýbati, vyhybovati = uhnouti, ohnouti, obrátiti, ausbeugen; zajíti, odejíti, gehen, sich verfügen; uhnouti se, ausbeugen, ausweichen, auslenken, ausbiegen, pariren, vermeiden, entgehen, sich entziehen. Jg. — abs. Vyhýbá, co čert kříži. Ros. — (co) odkud. V. nohu z kloubu (ohnouti). Sal. V-ti z (s) cesty. V., Troj. Časně z Prahy vyhnul (se odstranil). V. z boje, ze země. Troj., Rk. V-ti si kosť z kloubu, sich aus- renken. Us. Tč. Vyhni od nás, schau, dass du weiter kommst. Na Ostrav. Tč. Z cesty se mu právě nevyhýbám (není mi právě pro- tiven). Šml. Málo z boje vyhnuv. Troj. Starci se slušně vyhýbej. Us. Tč. — (se) odkud: z (s) cesty. V. Vyhnite z cesty, planéty. Sldk. 353. Br., Č., Us. — se čemu, komu. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil na palici. V. V. se ráně. Bern. Čím více se člověk čertu vyhýbá, tím spíše se nachomejtne; Ten ne- dbalec se všemu vyhýbá; Tomu hrubému hulvátu (fouňovi) rád se vyhýbám; Vyhni se těm roháčům (volům); Výlohám se vy- hýbati; Výhýbati se něčemu, kde jak možná. Us. Dch. Abych se mládencům vyhýbala. Us. Výhybá se mým zrakům. Šd. Vyhni mi se, řeklo štěstí. Rozum byl tehdáž ještě ne- zkušený, nevěděl, kdo komu se má vyhýbat. Er. Sl. čít. 19. Chceme v. se všelikému ne- dorozumění; Synodě se vyhýbal; Aby se vyhnul nepříjemnostem; Odo jme se tu jaksi ostýchavě vyhýbati se určitějším zprávám; Aby nebyl donucen práva svého se zastati, vyhýbal se sněmu; Z církve vyloučeným se vyhýbal; Vlivu takovému nebylo lze se vyhnouti. Ddk. II. 205., 254., III. 87., 170., 199., V. 82., IV. 186. (Tč. ). S nouzí se potká, kdo se práci vyhýbá. Kmp. Č. 130.. Vyhni se opilému jakož i bláznu. Prov. Šd., Vy- hýbá se práci co čert kříži. Us. Pk., Šd. — čemu. Ke kostelom přijeli, zdaleka vyhý- bali; Co to, pane, děláte, kostelom vyhýbáte, šibenicám se klaňáte. Sš. P. 23. Zdaleka mu vyhnul. Us. Šd. Aby si dobrý pozor dala, falešným chlapcom vyhýbala. Brt. P. 6. Opi- lému i pán Bůh vyhne. Mt. S. I. 126. Vyhni takovému kozlovi. Us. Pk. Když se podnapijí, zdaleka jim vyhni, jinač hned se s baňkou nebo s trkem potkáš. Vrat. Proč tedy kříži vyhejbáte? Žer. 320. Ujdeš súdóv, vyhneš nákladóm a starosti zbudeš nejedné. Vš. Jir. 212. Která je dívka poctivá, zdaleka ho- chům vyhýbá. Brt. Anth. 55. — Ros., Br., Kram., D. Vyhni trkavému kozlu. Sych. Tovaryšstvu ničemnému vyhýbej. Kom. — kdy. Od té doby mohl se jen při největší obezřelosti vyhnouti roztržce s císařem; Moravský žid, jenž i podnes štítí se rol- nictví, vyhýbal se mu zajisté ještě rozhod- něji ve 12. století. Ddk. III. 288., IV. 161. (Tč. ). — jak. Aby jemu pozdravení nedal, na potkání vyhýbá. BR. II. 22. b. Vyhnu se mu do půlkola. Hdk. — čeho. Abyste nákazy vyhýbali. Kom. — (se) kde: na moři. D. — kam. Aby někam do cizí kra- jiny vyhnula (zajela). Ob. pan. Na pravo, na levo v. Br. V. se do pole širého. Er. P. 169. — se proč. Pro potřebu svou jsme sem vyhnuli (zašli). Troj.