Zisk
Zisk (na Mor. zejsk), u, zišček, čku, zištěk, šťku, zisteček, čku, m. = co se získá, vydělá, užitek, výdělek, der Gewinn, Vortheil, Erwerb, Behuf, Profit, Nutzen. Žádosť mrzkého zisku; prodati se ziskem; svého zisku vyhledávati; z-u žádostivým býti; po hanebném, po mrzkém z-u dychtiti; z. míti; na z. kupo- vati; z. odvrátiti (škoditi); v naději chatr- ného z-u; pro chatrný z. V. Z. čistý, der Reingewinn, hrubý či z hruba, der Brutto- gewinn, úrokový, der Zinsenüberschuss, kur- sový, Coursgewinn. Us. Pdl. Účet ze zisku, das Gewinnkonto, die G.;winnrecbnung; z. větší, der Mehrgewinn. Šp. Zisku chtivý; Z. bráti; K zisku a prošpěchu něčímu něco činiti; To je můj osobní z., eigener Vortheil; Smyšlený z. (v obchodu), imaginäner Gewinn ; By o z. nám bylo, um unseren Vortheil zu wahren. Dch. Z. podnikatelský. Kaizl. 275. Vlastního z-u žádosť, žádostivý; z. přiná- šeti; K z-u býti. D. Zboží ne bez z-u pro- dávati. Kom. Činí si z. z cizí škody. Jel. A jaký z. na tom, budeme-li to činiti. Br. Z-em se sdělíme; za z. něco si pokládati; zisček i nepatrný jmění zvětší. Sych. K zisku i k ztrátě. Ms. 1629., Flav. Vz Společník na zisk. Z. nadávkový n. z láže, Agiogewinn, m.; spolek na z. i na ztrátu (k zisku i k ztrátě); z. počítati; odbyti něco se ziskem Šp. Ž. přestávající, škoda povstávající; ušlý z., přišlá škoda. J. tr. Koupě na z.; na z. a na ztrátu. Nz.., J. tr. Nevím, jaký z. toho míti budete. Žer. L. I. 150. Nalézti někomu k zisku, zu Jem. Vortheil erkennen. Exc. Z. připadající, přijatý. Us. Kovářům dědič- ným, kteříž druhdy z. měli jsú, ale nyní již že z. přestal; K zisku přijíti. CJB 313. Poručníci mohú miesto polmaného otpověď dáti na zisk i na ztrátu. O. z D. K těm půhonům původ i pohnaný mohú poručníky každý k své při na z. i na ztrátu udělati. Vl. zř. 29., Zř. F. I. C.XXXV., XXV. Malé škody jak veliký z. Žal. Vůně z-u vždy do nosu zaráží. Kom. Pozorujme dříve, půjde-li nám to pod z. Exc. Č. Býti někomu k zisku. Zk. Z. knihkupecký. Hřivnu na zisk vydati. Us. Z. nespravedlivý škodu vždy přináší. Rb. Mrzký z. škody horší. Ros. Zřídka z. bez podvodu. Us. Víc sa o svoj než o z. obce bojí. Slov. Tč. Jen tam jdi, dostaneš zisku aneb po pysku. Na Ostrav. Tč. Dělá to jen pro svůj z. Us. Šd. Beda tomu, kto pre z. a mrzké obžerstvo zapredá svobodu. Zátur. Při nějakou někomu k zisku a ztrátě poručiti. Mus. 1880. 494. Symforian nevěda zisku proč se jemu dá- vati. Výb. II. 44. Z. svůj v něčem obmýšleti. Bart. IV. 25. Volně své móž dáti, zastaviti, prodati na zisk i na ztrátu; Ziskóv svých hlediece; Aby strana místo sebe s plnú mocí poslala (někoho) na z. i na ztrátu Arch. 1. 340., II. 249., IV. 289. Poručníka činím Jana z P. na zisk i na ztrátu. Půh. 1. 147., 221. Bez hledání mrzkého zisku. BR. II. 43. b. Imáš v těstě kvasnic třetinu, tiem vybéřeš vši jistinu, a jinéť v zisku ostane, cožkoli potom ostane. Hr. rk. 411. Zisku hledati; Přilnuli sú k nehodným ziskóm a obyčejóm tohoto světa; Neb by viece hledali zisku najvyššieho pastýře, tehdy by pilněji pracovali o spasenie nežli o z. tě- lestný; Nájemník jistě jest, kterýž pastýřovo miesto drží, ale ziskóv duší nehledá; tělest- ných ziskóv pilen a ctí prelatskú vesel jest; Olejování i pohřeb a jiné věci duchovnie sú na z. tělestný obrátili. Hus I. 332., II. 52., 167., 169., 313. Nebo nenie nic tak zlého, by v tom Nebyl z. jiného; Z. se ztrátú vždy na váze. Alx. H. v. 278., Alx V. v. 1992. (HP. 66., 48.). Duchovní z.; Aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Št. Kn. š. 4. Kupci zisku hledají. Št. Z. se zlou pověstí za škodu po- važuj. Sb. uč. Hledej sobě zisku bez jiných nátisku. Šk. exc. Tomu z. jde neomylně, kdo vzdělává roli pilně. Bž. Z dobroty pokoj a ze zlého zisku muka; Bez dolu nebude hráz, bez nákladu z. Pk. Žadosť vlastního zisku a užitku původ všeho zlého. Hkš. Z. falešný škodu plodí, a i to, co máš spravedlivé na zkázu uvodí; Kdo bohatne z falešného zisku, smrť nachádza na cudzém smetlisku. Na Slov. Tč. Z. falešný není z. ale škoda; Kdo na z. hledí, v přátelství nesedí; Do pysku neb po pysku, přijdeš přec ku zisku; Z. je velmi milý, každý k němu cílí; Nenávisť nepřátelskou múdrý v zisk obrátí. Mor. Tč. To má čižmár v zisku, čo natiahne v pysku (řemen vytažený, ovšem potom ztenčený). Slov. Zátur. Mnoho vřesku málo zisku. D. Mnoho pisku málo zisku. Rk. Není z. na medvědí kůži píti. D. Lepší malý z., než veliká škoda. V., Č. Lepší žíštěk než škodka. Kdo zle hrá, zisku ne- pozná. V. Kdo miluje z., Jidášovu píseň zpívá. Vz Lakomý. Č., Lb. Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Dluh, Chtíti (s inft.), Chvála, Jistota, Karty, Kůň, Lepší, Pří- tomný, Pták, Rak, Smrť, Škoda, Vejce, Víno, Vydělati, Vyhráti, Zajíc.