Příklad
Příklad, u, m., příkladek, dku, pří- kladec, dce, příkladeček, čku, m. P., strsl. priklad?. Mkl. B. 14., 15. — P., pří- davek, die Bei-, Zulage, Zugabe. — P., u zbraně = ta čásť, která se ku tváři při- kládá, hlaviště, der Kolben, der Anschlag. — P., jednotlivá případnosť, kterou se všeobec- nosť ozračuje, das Beispiel, Muster, Vorbild. Jg. P., jednotlivý čin, kterým se nám něco všeobecného jako v živém obraze (k ná- sledování) představuje. Blř. P. pěkný, světlý, zlý, dobrý, Br., výstražný, Rk., k násle- dování. Jg. Místo p-du; v p-du něco uká- zati ; k sousedu pro p. nechoditi; p. si z ně- koho bráti, vzíti; p. jiným na sobě dáti, ukazovati; ku p-du býti; vzíti si za příklad něčeho proroky; podlé p-du jiných lidí; p-dem někoho jíti, něco dělati. V. Že sobě z Petra p. bráti můžeme. Dáti měl p. skrom- nosti ; Dokazuje toho z p-du Faraonova. Sš. Sk. 36., 37., I. 102. (Hý.). Toho p. máme na půlnočním národu. Us. Dobrý p. bráti. Smil v. 414. P. na něčem bráti. Chč. 451. Dobrý p. někomu dáti. Št. N. 111. O slovech p-dem tuto vedených. Kos. Ol. I. 49. Dávali Krista na p. Hus I. 6. Ku příkladu, šp. prý m.: příkladem. Ale sr.: Mravence měj ku p-du. Smil v. 1445. Ku příkladu. D., Brs. 148. P. na dvou modlitebnicích před- .ložil; p-dy něco vysvětliti; p. na sobě, na někom dáti, ukázati; něčím (stálostí) jiným za p. býti, se vydati; zlý p. na sobě dáváš poddaným svým; jest jim v tom za p.; jiné dobrým p-dem předcházeti; za p. někoho sobě vzíti; p-dem dobrým všem svítiti. Br. Něco p-dem vysvětliti. Ros., Kom. Ať p. dám, povím; na p., u p-du. D. P. učiniti. Jel. P-dy přivésti a před oči postaviti. Byl. Toho utěšený p. na růži Galenově nám zů- staven byl. Byl. Někomu v konání povin- ností p-dem žíti. Dch. Proto se, starci, mým p-dem kajte a mladých žen sobě nepojímejte. Dh. 168. A tu již některé p-dy jim místněji na um uvodí; Pro vysvětlení věci té béře Pán p. od větru; Avšak právě z p-dň těch učeníků vyniká, že . . .; P-dové světců a světic božích veliký vliv vyvírali po všechna století; P. výstražný dáti, p. zlý pozůstaviti. SŠ. J. 249., 50., Mr. 41., II. 305., Ž. 40. P. dobrý v theologii = každý úkon, který bližního k dobrému vzbuzuje, podněcuje aneb vyzývá. MP. 182. Jsou před rukami p-dy. Sych. Není třeba (netřeba) daleko pro p. choditi; máme p-dů v hojnosti, po hotově k potvrzení té pravdy. Sych. P., jak s lidem zacházeti sluší. Kom. To náleží správci kaž- dému, aby dával dobrý příklad na sobě ji- nému. Rým. Podlé tvého p-du. D. Na p. věží našich (na způsob). Har. P. na někom udělati. Ros. Těch p-dů nic k srdci nepři- pouštíme. Mand. Býti komu na p. Pass. Ukázati někoho na p. něčeho; přivésti něco za p., p-dem; na p. Čeho ukázati; p. něčeho na někom míti. J. tr. P. veliký řečník. Pk., Š. a Ž. Slova hýbou, příklady táhnou (verba movent, exempla trahunt). Š. a Ž. P. lépe nežli ústa ctnosti vyučuje. Mudr. 22. Záhy vstávej, p. dávej; Za p-dem svého krále jde obec i děti malé. Pk. Lepší dobrý p. nežli písma výklad. Mt. S. K sousedu pro p. ne- choď (jiným se neřiď). Lb. Zlý p. do sebe dáti; na p. koho dáti. Št. P-dy přivozovati, připomínati, položiti, přednésti, přednášeti. Us. Ptr. — P., obraz, podobenství, das Bild, Gegenbild. Pod p-dem větru východního uka- zuje. Br. P. toho berou na nebi, na slunci. Br. Pod p-dem ohně a vody mluví o bídě lidské. Br. Apoštol nejen v p-du si vede. Sš. I. 75. — Vz S. N.