Sen. Cf
Sen. Cf. stran skloňování Db. Lehrge- bäude der böhm. Sprache 29., 169., 174. V MV. nepravá glossa. Pa. 46. — Mkl. Etym. 338. S. = spaní. Ve sně. Zrcd. 11. b., Kat. 887. Snu a ze sna. Gb. Ml. 74. Ve snách. Výb. II. 1593. (V.). S. ma koná (překo- nává). Slov. Rr. Sb. Ja tebe (tobě) na s. príndem (ve spaní). Sl. ps. 67. Zdá se mi ve snu. Č. Kn. š. 205. Na věčný s. se ubí- rati. Pal. Rdh. I. 63. Když první sen míti počal. Pož. 28. Jehož bieše vieďal ve sně; Uzře ve sně tři bohyně; Ješto se j'ma ve sně dálo. Alx.V. v. 918., 736., 768. (HP. 23 , 18, 19.). Viděti něco ve snu. Kat. 886. Často pravým snem nemohúc pro ně (děti) usnúti. Št. Kn. š. 69. A ten starosta mrt- vým snem tak poražen, ež jeho nikde až do smrti nemohl vzbuditi. Pass. Sladký s. bezstarostnému. Bž. — S. = ten stav, když atd., das Träumen. S. živý, těkavý. Dk. P. 102., horečný. Zr. Amis. Ukázal se mi ve sně muž; Ve sně dáno mu viděti; Viděl ve snách ženu; Měl zjevení ve snách. Výb. I. 266., 1164., II. 939., 941. Jako Farao ve sně viděl. Zjev. sv. Brig. Počel mysliti, ve sně-li sě toto jemu děje čili na jevě. Pass. mus. 366. V noci ve sně trpěla sem. Sv. ruk. 177. — S. = vidění, Traumgesicht, n. Sny na pátek a na neděli jistě se vyplní; Co znamenají sny a jak je vykládati?; Jak lze zlý sen neškodným učiniti?; Kdo, jak se ráno probudí, hned do okna pohledne, zapomene všecky sny. Mus. 1853. 484., 471., 1855. 50., 51. S. o veliké kalné vodě zna- mená klevety. Us. Kdo jda spat, sní kousek chleba, bude míti krásný s. U Kr. Hrad. Kšť Starší vaši sny sníti budú. Ev. olom. 149. Sen — pěna jen, Träume sind Schäume. Dch. — S. = myšlénka nepodstatná atd. První lásky sen. Čch. Bs. 71. S. života. Mcha. Máj. 5. vyd. 12.