Syn
Syn. V MV. nepravá glossa. Pa. 49. Cf. Mkl. Etym. 335. b., Šf. 111. 526 , Šrc. 248., 257., Vš. 466., Cor. jur. IV. 3. 1. 432., IV. 3. 2 445., Zř. zem. 476., 700. Synáček, cf. Synák. Kdy s. svůj díl ztratil? Vz Výb. 1. 1003. Trestci a veď k dobrému syna tvého, pokudž mladý jest. Mark. Jenž (Duch sv.) jest s otcem i s synem jeden Buoh v tro- jici pravé; Nejsi syn svého otce (nezdařil jsi se). Št. Kn. š. 12., 29. Z jednoho syna nebýva iba sviňa. Slov. Zátur. Jaké drevo, taký klín; jaký otec, taký syn. Ms. MBš. Jaký oheň, taký dým, jaký otec, taký syn. Brt. Kam rád chodí táta, tam i synek chvátá. Bž. exc. Vz Otec (hádanka). Brt. Dt. 160. — S. = zeť. Us., Črn. Zuz. 289. — S. pred otcom, tussilago farfara, rostl. Podbel, pod- kovka, pľúcovník, devätsil, nekde i s. pred otcom, preto že žltý kvietok tejto rastliny ukáže sa prvej, nežby velké podkovám po- dobné lístky odriastly. LObz XVI. 67.