Utonouti
Utonouti (utunouti), ul, utí = utopiti se, ertrinken, ersaufen, niedersinken. U Opav. a na Mor. utynouti. — abs. Ten lid skrze moře červené proveden jest a zachován, ale Farao utonul. Hus III. 18. Drž se břehu, nechceš-li u. Sych. Utonula lodí. Jel., D. — s kým. Mand., Us. On vida to vyvrže kúpi radějie, než by utonul s tú kúpí. Hus II. 258., 259. U. se vším, mit Mann u. Maus. Us. Dch. — kde (v čem): ve vodě. Lom. U. na moři. Lom. Jakoby v moři utonul! Prov. U. v nebezpečenství, v neštěstí, v bídě. D. V nesmyslech u. Sš. L. 155. Ve vodách rudého moře u-li. Sš. Sk. 77. Žádosť ta u-la jaksi v nepaměti. Pal. Dj. V. 2. 497. Aby u věčném zatracení neutonuli. Hus I. 196. V zlosti tohoto světa u. Chč. 611. Sestra utynula na zelenej říce. Sš. P. 505. — jak. Přátelství mezi ním a králem u-lo na věky. Pal. Dj. IV. 2. 296. — od čeho kde. Od přílišných dcštů semena obilí v zemi docela utunou n. vyhynou. V. — na čem: na duši. Hus I. 457.