Vejíti
Vejíti. Vz Vníti. Jir. Mor. 43. a. Aby nevchodil. Asn. 8. — kam (s kým, kudy). Já mu jich dám, co se do něho vejde. Us. Právě v tu chvíli vcházel zasněženou ce- stou do vesnice. Bes. ml. Vejdi do života a neškoď (říkají pijáci kořalce). Us. Tkč. Jak k nim všel. Pass. I všel jest Faraon s vozy u moře. Jir. Anth. S lože, na něž si všel, nesejdeš; Když Vltava vejde v Labe; Když do kláštera vejde panna. Št. Kn. š. 10., 44., 75. — kudy. Otvorem vchází plyn do boty. Mj. 122. Tak snadno kudys vchodí ta nemilosť. Št. Kn. š. 94. — jak. Každý vchází bez úvodu, kam chce. Již hosté řadou vešli. Kká. Tateři třmi prameny vnidú. Dal. 138. Zástavy trhem se zprávou i dluhem bez všie zprávy ve dsky vchá- zejí. Vš. Jir. 216. — več. V. v přísloví; Název ten vešel v užívání. J. Lpř. V. v oblibu, v dluhy, v obecnou známosť, Mus., v závazek, Pr., v bludy, v kacieřstvie. Št. Kn. š. 141. — s kým več: ve spo- jenství, Šmb., ve svazek přátelský, Osv., ve spolek. Mus. 1880. 451.