1. Záduší
1. Záduší, n., záduš, e, f. = každý dobrý skutek konaný pro své duše spasení, pro anima, ein für das Seelenheil verdienstliches Werk. Vždy desátkové jsú almužny od lidí pro boží chválu za duše dány; protož řie- kají jim záduší. Hus II. 81., Lom., Apol. Ne v obětech lidských, ne v záduších atd. (jest dokonalé hříchův odpuštění). Br. A takž dosti špatné z. způsobili tou processí. Břez. 159. — Z. = nadání, odkaz k chrámu Páně, ke školám, k faře n. pro lid chudý, pro špi- tál, geistliche, fromme Stiftung, Kirchenstif- tung etc. Chtě svého otce zádušie skonati (i. e. klášter dostavěti). St. skl., Hr. rk. 41. To městiště oni mohú jinému dobrému člo- věku prodati, dáti, zaměniti anebo k zádušie obrátiti. List z roku 1467. Té. Žádnému z. nemá ve dsky nic kladeno býti. Vš. Jir. 171. Nadali sú z. špitála horaždějovského svým vlastním dědictvím tak, aby na to 12 chudých budúcně chováno bylo. Arch. IV. 255. — Z. = důchod, statek, nadání, zboží, das Kirchengut. Těch kněží, ješto jich z. jest. Půh. I. 286. K tomu z. kostelnímu. Dač. I. 44. Kvielé, volají, káží, že jim chudé z. berú. Hus II. 81. Z. kostelní, kostela far- ního, Us., chudých, D., zemské. Šm. Z., du- chovní statky. Kb. 274. Správce záduší. Šp. Nadal kšaftem z. mnohými statky; do z. povinné úroky zapraviti. Sych. — Z = osada, fara, der Kirchen-, Pfarrsprengel, die Kollatur. Poněvadž kněz Šimon kšaftu žádného o svém statečku neučinil, žádáme Vaší Mti., že podlé starobylého řádu a sne- sení ode všech tří stavův království i také podlé práv duchovních to opatřiti ráčíte, aby ten stateček na tři díly spravedlivě rozdělen byl; jeden díl k z. tomu, na kte- rémž byl, druhý jeho přátelům a třetí kon- sistoři pražské aby se dostal. Jdn. 222. On patří k (do) z. sv. Martina. Ros. — Z. = záduch, zalknutí, smrt, das Ersticken. St. skl. — Z. = vole, der Kropf. Us. u Turn.