ZlatýZlatý (zastr. zlat, a, o), zlatičký, zla- tinký, zlaťoučký, zlaťounký = ze zlata udělaný, von Gold, golden. Z. peníz, řetěz prsten, nádoba, ozdoba, Us., drát, D., žezlo, V., koflík, Kom., ostruha. Na zlatou udici ryby lapati (mála mnohem dobývati). V. Na zlatou udici snadno ryby lapati. Č., Rb. Zlatá čelka, goldenes Stirnband. Dch. V zlaté rakvi červů dosti. Shakesp. Tč. Ja tvôj prsteň nosím, prsteň zlatý s bielym očkom, čo si mi dal pod oblôčkom. Sl. spv. III. 86. Z. tele. Bibl. Podvoj z. (u stolice). BO. Už po teba ide zlatá kolimaha (krytý koč) Dbš. Sl. pov. II. 39. Pri zlatom voze sa vše najde zlatý klinec a pri drevenom len drevený. Pořek. Zátur. Těžkoť i v zlaté kleci slavíku. Lpř. — Z. = z větší neb i menší části zlata dělaný, golden. Zlaté hodinky, bulla (se zlatou pečetí), Us., zlatá bulla Karla IV. ze dne 10. ledna 1356., Pal. Děj, II. 2. 151., čepec (zlatem vytkaný); Opice zůstane opice, by na ni třebas zlatý řetěz dal. V. Zlaté peníze u Řekův a Ří- manu. Vz Vlšk. 299., 304. Z. struny, z. harfa Čch. Divá sa junáci, jak na hlave zláten skví sa šišák. Hol. 104. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté sedlo měla. Prov. — Z. = pozlacený, zlatem ozdobený, golden, vergoldet, mit Gold verziert. Z. makovice na věži: z. vůz; z. kniha; z. prst. Us. Obraz na zlaté půdě; Z. ořízka na knize, der Goldschnitt Dch. Dvanácti sokoli, sokolovia Tatier, jakoby jich bola mala jedna mater; jedna mater mala, v mlieku kúpavala, zlatým po- vojníčkom bola povíjala. Btt. Sp. 7. A kdeže ten junák, ta tvář pekná, biela, to oko ohnivé, jako božia strela; čo v tej zlatej zbroji po horách si chodil, a Čo y každom boji predok vám závodil? Č. Čt. I. 261. Z uzda nepřidává dobroty koni. Seneca. Ani z. uzda nečiní koně lepším ani přední místo hlupáka moudřejším. Sb. uč. Těžkoť i ve zlaté kleci slavíku, zdravěji mu po ze- lenem lesíku; Z. lůže nemocnému nepomůže. Bž. exc. — Z. = zlato v sobě zavírající, Gold-. Z. písek, důl, V., ruda, složení, D., žíla, couk, kov, Us., hory. Jel. Slibuje zlaté hory (doly i. e. mnoho). Mus. Z. báně (na Slov. zlatá baňa), rýže (kde zlato z písku zlatého se dobývá), kyz, prach, pramen. Vys. Z. sejpy, die Goldseifen. Dch. Má
fara není zlatý důl (mnoho z ní nemám). Šml. Osv. 1880. 136. Má z. měšec. Dl. Řemeslo je zlatá baňa (má zlaté dno). Slov. Zátur. Kdo zlaté hory slibuje, ani olověné nedá. Hkš. — Z. = blýštící se jako zlato, glänzend wie Gold, golden. Z. slunce. Hdk. Z. lenka = světluška. Na Slov. Hdk. C. Luny zlaté paprsky. Vrch. Z. prasátko = světlá skvrna na stěně povstalá odražením paprsku od zrcadla, která všelijak po stěnách a po stropě běhá, pohybujem-li zrcadlem. Us. Smrd. V Česku menujú dietky odblesk slnečný v zrkadle zlatým prasiatkom. Phld. III. 3. 278. Dětem se říká o štědrý den, aby ne- chtěly jisti, že uvidí večer z. prasátko, budou-li se po celý den postiti. Us. Ne- udělám to, ani kdyby mi platil, ani za ne- beské království, ani za modré s nebe, ani za nevím co, za zlatý prase. Us. Hnšk., Kšť. Má zlaté prasátko = je opilý. U Litomyšl. Bda. — Z. = zlatu barvou podobný, dem Golde an Farbe ähnlich, goldgelb, golden. Z. vlasy, nach. Us. Z. pokosť, Goldfirniss, m., barva. Nz. Z. rouno (drahocenná kůže z berana, jejž Nefele v Boeotii darovala svým dětem Frixovi a Helle). Cimrhnz. Myth. 273. Aj si mě položíš, jak si mě obložíš? Oblož mě zlatejm kvítí, ať na mě slunce nesvítí. Sš. P. 394. Z. kadeř. Čch. Bs. 29. Lísteček zlatušký. Sl. ps. Šf. I. 54. S plačom vykládala: Ach keby toto moja mamička vedela, že sa ja na tejto kope trasiem a moje zlaté vlásky česem. Dbš. Sl. pov. I. 233. To je krása, sedmikrása! zlaté vlasy až do pása! Btt. Sp. 74. — Z. = drahý, drahocenný, höchst schätzbar, vortrefflich. Z. věk (ještě nepokažený). Čas jest zlatý. Tam jsme měli zlaté časy (dobré). Z. pane; z. paní; z. dítě; můj zlatý; má zlatá. Zlaťounká matičko! Z. propověď, déšť, žeň (V.), svatba. Z. zdraví, když ho Pánbůh dá; Z. střed, die goldene Mitte, z. stezka, goldener Steg. Zlatí lidé! Du meine Güte; K dítku něžně: Hlavičko zlatá. Dch. Zlatá slovanská Praha. Dr. Černý. Z. volnost'! Hol. 55. Ukrojte si ještě, ukrojte, takového chleba doma ne- máte, tento je ze zlaté lopaty (= cizí, z da- leka). Sk. (Kom. 1880. 547.). Ta žena má z. zoubek (kousavá mluvka). Us. Vrů. Z. flatr (lidské lejno namazané na plátně ja- kožto prostonárodní lék na podebraniny). Us. Mý. Z. prut (úrodné krajiny při Labi). Us. Pdl. Má zlatá Mařenko! Čes. ps. Rečou sa ľud učí, šľachtí, vzdelávajú jeho mravy, jazyk jeho je kľúč zlatý, ktorým są mu zámok svätý otvára osvety, slávy. Č. Čt. L 154. Sloboda je zlatá, ale služebnost pre- klatá. Sl. ps. Šf. II. 141. Jest u něho v zlaté knize zapsán. Šml. Z. věk. Us. Duša moja zlatá. Dbš. Sl. pov. VIII 24. Ty môj zlatý holúbok. Dbš. Obyč. 43. Z. srp. Ib. 49, Plece k plecu, dobuďme si volnosť zlatú. Slov. Btt. Syt. Tab. 365., Btt. Sp. 179. Z. baba (u sta- rých Slovanů dobrá bohyně přírody). S. N. Z. bába = bohyně léta (nikoli porodu); byla snad bohyni země vůbec. Šmb. S. I. 298. Ty zůstaneš starou pannou, ty nebudeš zlatou babou. Kol. ván. 158. Z. mše (rorate). Sl. let. II. 150. Rannia hodina, zlatá hodina. Zátur. Lepší slaměná shoda nežli zlatý proces. Polsky. Zlaté časy — mladá léta. Bž. Kdo se se zlatými kopími potýká, ten vyhraje a kdo ze stříbrných děl střílí, ne brzy se chybi. Lb. Dokud prosí, zlatá slova nosí a před pláci záda obrací. Tč. exc. Kdo již z mládí rád pracuje, zlaté stáří si připra- vuje. Sb. uč. Stavěti nepříteli zlaté mosty (platiti, aby odešel). Zlatý orel všude doletí (peníze vše zmohou). Koll., Rb., Č. Zlaté zámky stavěti. D. Z. dům Caligulův. Vz Vlšk. 104. Stříbrná klec a zlatá svoboda. Lpř. Zlatý klíč všecky zámky otevře — i pekelný, ale nebeský nemůže. Č. — Z. žíla = krvavíce, nemoc, die Hämorrhoiden. Tok zlaté žíly; z. žíla teče; z. žíla tekutá. Slepá z. žíla (netekoucí). Ja., Us. — Z. be- druňka, z. chroust, zlatohlávek, scarabeus auratus, der Baumkäfer. Sl. les. — Z., v bo- tanice. Z. květ (= zlateň, vz Rstp. 903), Chrysanthemum leucanthemum, die Hunger- blume; traňk (Kom., Slb. 433., conyza squa- rosa, die Dürrwurz); kdoule (Ros.), chryso- melum, goldfarbige Quitten. Ros. Z. kráska, krasavice = belladonna. Na Slov. Hdk. C. — Z. řez v geom. = rozdělení přímky v po- měru vnějším a vnitřním. Pdl. exc. — Zlatý, ého, m. i. e. peníz, ein Gulden, Guldenstück. Za jeden z. 30 groší počítajíc. Gl. 387. Zlatí jak zplacováni býti měli. Vz Zř. z. Jir. Q. 8. O z. penězích vz Zř. z. Jir. 486. Zlatý činí nyní 100 krejcarů. Dostal pět zlatých. Z. ze mzdy, der Lohngulden, ber- ničný, der Steuergulden. Šp. Měla za sto zlatých radosti. Šml. Nevzal bych za to moc peněz, tisíc zlatých, stovku, desítku, ani nevím co. Us. Hej sto zlatých — pekný groš pre sedliaka! Dbš. Sl. pov. VIII. 38. Od pěti zlatých toho nedám (unter fünf Gulden). Us. Brt. Zlatý uherský za krále Vladislava II. v Čechách asi nynější císařský dukát. Pal. Děj. V. 1. 251. Jeden zlatý = rybička. Na Hané. Bkř. Toho ona od něho přijíti nechce a žádá zlatých červených podlé zněnie listu; Prosil sem ho, aby mi čtvrté zlaté (čtvrtý zlatý) půjčil a on nechtěl mi půjčiti. NB. Té. 14., 224. Rýnské zlaté. Dač. I. 264. Pak o bratřích, kteříž ležie v Rakúsiech, tuším že zlatí přinesení tomu cestu najdú, k kterému konci ta věc má přijíti; Zaplatiti polovici červenými zlatými; Všecko zlatými uherskými, dobrými, červe- nými na zlatu i na rázu pravými. Arch. IV. 101., 329., V. 539. Drží mi tisíc zl. dobrých červených; 300 zl. uherských červených. Půh I. 369., II. 310. Dvacet čtyři zlaté po třidcíti groši českých rázu pražského za zlatý čtouc a za každý groš sedm peniez bílých v této zemi obecně berných. List. Hrad. 1520. Groš v domě lepší než zlatý na cestách; Groš drž, aby ti zlatý neutekl. Hkš., Šd. Lepší jeden grejcar tvůj nežli cizí zlatý. Tč. Kdo nedrží groš, zlatého se ne- dočká; Lepší častý grajciar ako neskorý zlatý (o šetrnosti). Zátur. Ukradený zlatý má též 100 krejcarů. Hnš. Nezaloží ani zlatým, by ho prosil Bohem svatým. Vz Lakomý. Prov. — Z. krůpěj = měď. Šm. — Z. ústa = Chrysostomus. Z. ústa praví. Gl. 386. — Zlatý Jindřich. Tk. V. 264. — Z. Olešnice, ves u Vysokého. Obyvatelé slují smetaňáci. Sbtk. Krat. h. 137. — Z. Koruna, Goldenkron, ves u Krumlova. Vz Blk. Kfsk. 793., 798., Tk. III. 72., Sdl. Hrd. I. 304., KP. I. 156. Z. Studně, osada u Boskovic. Z. Slunce, Goldene Sonne, sam. u Plaňan. Z. Kopec, Goldberg, dvůr u Brandýsa n. L. Z. Potok, Goldenfluss, ves u Rudy na Mor. Z. stoka. Sdl. Hrd. I. 132. — Z. Pole. Blk. Kfsk. 996. — Z. Kůň, hora u Koněprus. Krč. — Z. Potok, v severových. Čech. Krč. — Z. Mlýn, die Goldmühle, mlýn u Hor- ního Města na Mor. Tč. — Z. Jelen, Golden- hirsch, myslivárna u Heršpic na Mor. Tč. — Cf. S. N.
