Pečeť
Pečeť, i, f. (zastr. pečet, u, m.), pečítka, y. f. Něm. Petschaft je ze slovanského. Jg., Hš. (Dodavky k literatuře české III. odděl. str. 14.) P., náčiní ku pečetění, sekret, peče- tidlo, Siegel, Insiegel, n., Petschaft, f., Sie- gelring, m., Petschierstöckel, n. Vz Pečátko. V. Korunná p. L. — P., znamení vyražené pečetí, otisk pečetidla, Siegel, n., Petschaft, f. Jg. P. přivěsená, visutá, angeheftetes Siegel, O. z D., smlouvy. V. P. veliká, pro- střední, malá; mincovní, kontrolní, rubní, okrouhlá, podlouhlá, vejčitá, srdcovitá, troj-, čtvero-, vícehranatá; s bulou; obrazní (něčí obraz ukazující), erbovní; pečeti veřejné, soukromé, světské, říšské, zemské (Vš. 134., 135., 161., 328., 382., 385.), kancelářské, soudní, notářské, městské n. obecní, krá- lovské, na kšaftech, na listech, duchovní (papežské, biskupské, kapitolní, klášterské n. opatské, farní). Vz S. N., Rb. 269. P. přitlačiti, přidávati, přivěsiti, odtrhnouti, od- táhnouti, V., přiložiti, otevříti; pečetí není tknuto. D. Rozpečetiti obálku bez porušení pečeti. Sych. List pečetí zapečetiti. Kom. P. úřední odtrhnouti. Er. P. přetisknouti, pečeť soudní na něco přitisknouti, p. oddě- lati. J. tr., Pr. Násilné otevření soudních pečetí. J. tr. Jmění něčí pod úřadní pečeť vzíti, dáti = zapečetiti. J. tr., Rd. Pečetí a podpisem něco potvrditi. Šp. Na potvrzeni toho k listu tomuto p. naši císařskou při- tisknouti jsme poručiti ráčili. Nar. o h. a k. Tomu na potvrzení p. jsme přivěsili. Výb. I. 384. P. platí, byť v listu nic psáno nebylo. Pk. Pečeti své žádný dobrý otpierati ne- smie. Vš. VI. 37. Vz Slovo. — Pod pečetí mlčenlivosti svěřiti komu co. Sych. — P., Šalamounova, Salomonssiegel, Maiblume, con- vallaria polygonatum. L.