Vlas, u, vlásek
Vlas, u, vlásek, sku, vláseček, vlás- ček, sečku, m. V. vůbec, bez rozdílu od chlupův, das Haar, die Haare. Vlas, chlup, crinis, pilus. V. Vlasy = výrostky kůže niťo- vité, tenké, silné, tuhé, pružné, rohovité, délky a barvy rozdílné. Exc. Vz Šfk. 663., Schd. II. 345. V. = trubkovité částky v kůži rostoucí. Krok. II. 286. Na Zlínsku gt. pl. vlasí m.: vlasů. Brt. Kléšťky, jimiž vlasy vy- škubávají, vyrvávají. V. V. v nose (chlupy). Reš. Dlouhé vlasy na krku koňském (hříva). V. Vlasy obrostati. Reš. Vlasy na brvách (chlupy). L. Čechové rozeznávají chlup a vlas, onen na těle mimo hlavu, tento na hlavě rostoucí. Jg. U zvírat: chlup), srst; u vysoké zvěři: srsť; u bylin: runina, hu- nina, kosmina,; u prasat: štětina; na nohou koní dole: rousy. Šp. Míšek vlasu, der Haar- balg; prut, stonek vlasů, der Haarschaft, vír vlasů, der Haarwirbel; pochva vlasu, die Haarwurzelscheide, cibule vlasu, der Haar- zwiebel. Nz. lk. Vlas má kořen a trubku čili prut; chlupy jsou srsť krátká; na obli- čeji: vousy, na rtu hořejším: kníry, valousy; na. licích: licousy; na rtu dolejším: krňousy; v chřípích frňousy; nad očima: obočí, obrvy; po kraji víček: řasy, brvy, pavučí: chlupy: ohanbové, podpaždní, ořitní, příďové (na prsou a břichu), paždné, berečné či holenní, stehenné. Vz S. N. Vlasy nahromaděné v ža- ludku. Čs. lk. IV. 27. Dříve mi na dlani vlasy vyrostou než se to stane (dříve po- jede" čert na praseti). Mtc. lidu 1880. 18. Vyškubněte v. z dlaně (= udělejte nemožné). Ehr. Mezi vlasy a kopytem koni otevři. Rk. kd. Máť on peněz, co žába vlasův. Mus. Jest na tom pravdy, co na žábě vlasů. Jg. O žabí vlasy se hádati (o nie, Vz Hádka). D., Č. Ani za vlas. Vz. Nic. Č. Na. vlas. Vz Dů- slednosť. Č. — V., vlasy na hlavě člověčí, das Haar, Haupthaar, die Haare. Vlasy dlouhé: kštice; na. předním díle hlavy: čupřina. S. N. V. hlavy, Reš., vlasy na čele. D. V. krátké, kadeřavé, točené, sčesané a, ozdobené, ne- sčesané, rozchlupacené, kostrbaté, zmatené, spletené, šedivé n. bílé, V., kučeravé (kade- řavé) n. sčečeřené, česané, Reš., rozčechrané, rozkudlené (na Slov. rozkondolené, rozšucho- řené), hladké (učesané), Bern., černé, rusé, ryšavé, kaštanové, černé co havran, strojené, prosté, hrubé, tenké, hnědé, rezavé, husté, řídké, suché, mastné, namazané, natřené olejem, prstýnkovaté (kudrnaté). Us. Barviva na vlasy: sloučeniny olovnaté, praeparaty stříbrnaté, prostředky měďnaté, barviva tří- slová, čerň slonová, olej ořechový; cibule na vlasy, eau de Bahama, poudre ďltalie, pomade taunique rosée, servesta, kallomaryn, eau Berger, eau de Fées, eau de Florid. Vz Prm. II. č. 12. Vlasy nepoddajné, nepo- volné, popeřené. Úprava vlasů, vz KP. I. 39., u Římanů a Řeků, vz Vlšk. 178., 180. Milánský balsam na vlasy, Čs. lk. IV. 27.; Náhlé ošedivění vlasů, ib. V. 337.; O v-ech růžencovitých, ib. VI. 158. Česání krátkých vlasů nežádá mnoho času (= malá věc jest brzo hotova, kurze Haare sind bald gebür- stet); Na málo vlasu netřeba mnoho času; Nemnoho vlasů, nemnoho času. Dch. Vlasy jako les (Husté), jako koudel (zcuchané), jako hřebíky (tvrdé), jako chundeláč; chundel vlasů; má vlasy v jednom chundeli. Na Po- licku. Kšá. V. černé jako uhel. Us. Šd. V-sy ostřihané podlé rendlíku. Us. Shlaď mu vlásky; Vyhrň mu s čela vlásky; Vlasy mu už prokvetají (= šediví). Us. Šd. Ještě mě naposled za vlasy vyvlečou. Čes. mor. ps. 227. Tomu visí vlasy jako konopi na kuželi; Čas co lidem na vlasu ubral, to na vtipu jim přidal. Shakesp. Vlasy do pása = po pás. Mt. S. I. 189. Janko, šuhaj švarný ako kalina a srieborné vlasy sa mu len tak ja- saly; Druhému by boly vlasy dúpkom stá- valy od strachu. Dbš. Sl. pov. I. 501., 327. Dúpkom mu vlasy hor stávajú (= hněvá se; bojí se velmi). Mt. S. Vlasy stoji dúbkem. Slez. Dch. Poslal mi hrebének žlté vlasy česať. Sl. ps. 213. Ty máš vlasy jak kavka (černé), jako myší ocas (krátké). Us. Šd. Ten se (= si) začal vlasy s hlavy trhati. Slez. Šd. Vlasy do sličných kadeřů a vrkočů stočené a vábně spletené. Sš. L. 83. Její černé vlasy po vodě plovaly, její černé oči k nebi se zvihaly; Její černé vlasy do du- naju plyly (plynuly); Její bílé vlasy po vodě se plasí (plovou); Ach můj vrkůčku rozmilý, ze zlatých vlásků pletený; Mé pěkné husté vlasy nepláchnete kde chcete, jak jste prve pláchaly, kdy jste svobodné byly; Žulte vlasky česala, žulte vlasky do země do tra- vičky zelenej; Ráda na púť chodím, kostel navštěvuji, ráda se v něm modlím, vlasy si spravuju; Nedá sobě vzíti se své hlavy vlasa. Sš. P. 88., 89., 145., 433., 436., 439., 635., 716. Jakož vlásek s hlavy nezahyne, tak najmenšie částka času bez odplaty nebude; A po malém času zalíbí se jie jiný s kade- řavými vlasy aneb mladší než první. Hus II. 389., III. 206. Životem svým stojím za to, že vám ani vláskem hnuto nebude. Pal. Dj. III. 3. 91. Vlasy jeho jako ratolesti palmové (= kadeřavé). Pís. Šal. 5. 11. (Hus III. 65. ). Vlasy nebyly jako u Němců od- znakem volnosti; Vyšel-li hoch z let prvního dětství, vykonalo se na něm ostříhání vlasů (postřižiny); U Němců pouze nevolní sluhové nosívali ostříhané vlasy, na Moravě a v Če- chách tak dobře volní jako nevolní; K temenu hlavy sčesané a v dlouhých kadeřích až na ramena splývající vlasy náležely k slušnosti i vznešenosti; Větší čásť zachovaných postav mužských z 12. věku honosí se touto úpravou vlasů. Ddk. IV. 245., 246. (Tč. ). Máš vlasy jako škutina. Slez. Šd. Vlasy hladiti, hře- benem česati, sčesati, přihladiti; až vlasy (vzhůru) vstávají; za vlasy škubati, tahati, bráti, vzíti; v-y vytrhati, vyškubati, vyrvati, rváti, oholiti, ostříhati. V. V. ozdobují hlavu. V. pustiti, nechati růsti, Bern., vlasům dáti růsti; Pěkné vlasy nositi; v. splésti, Reš., nechati růsti. Kom. Má vlasy jako ježek. Každý v. různo stojí, se dělí, ježí. Bern. V-y mi vzhůru stály; za v. popadnouti, smýkati; nůžky na v., tkanička, pytlíček, želízko, prach na v.; v-sy mi lezou; vlasu zšíří; všecko ví na v. D. Až v. k hůře vstá- vají (od hrůzy). Ros. Vlas vzhůru se pjal do ježka. Us. Má vlasy dlouhé až na ramena, po ramena, po pás. Us. Šd. Bolí ho vlasy. Vz Opilý. Umejou ti deště v máji hlavu a havrani ti vlasy učešou (o sirotku). U Žamb. Dbv. Byly panny, byly, pěkně si chodily, vlásky měly učesané, pentličkami proplétané; Aj ty naše Kačo, proč se nečešeš, jako iné panny vlasy neneseš? Brt. Ps. 15., 86. (Šd. ). Za vrch vlasů někoho rváti. Reš. Někoho k pobožnosti jako za vlasy táhnouti (nutiti). Kram. Jakby za vlasy táhal (nepříjemno). Us. Vlasy sobě z hlavy trhati. Har. Musil svých vlasů nastaviti (trpěti). V. Lezení vlasů trpí (má). Kom. Jehlice z vlasův. Rkk. Tenký jako vlas. Dal. Žádnému ani vlasem nehnul. Hlas. Vlásek najmenšiemu z nás, ač ho konečně milovati budeme, nezahyne. Hus I. 233. Nůžky na vlasy, štipce na vytahování vlasův. Cn. V. česati, spraviti, mazati, na- tírati, upraviti, střihati, barviti. Šp. V. do žíhonu, pramen vlasů. Šp. V. prchá, prší, oprchává. Lk. Vlasy mu lezou. Us. Dch. Řeřichovou vodou hlavu smáčeti, zdržuje vlasy, aby nepršely (nepadaly). Čern. Češe své zrůstlé vlasy; Mé pěkné husté vlasy; Česala jich (vlasů) hřebeněm, dělala z nich prameně; Rozčesala vlase po svém zlatém páse. Sš. P. 436., 439., 444. (Zb. ). Na veliký pátek česávají se slovenské dívky pod vrbou, aby měly dlouhé a pěkné vlasy. Vz Sbtk. 136. Mladému dítěti se nemají do roka česať vlásky; též se mu nemají nehty stříhať, sic by kradlo. Hrš. Ani na v. nechybí (málo); Není na něm ani jednoho v. dobrého; ani jednoho v. nemá otcového (z otce svého). Bern. Aniť v. s hlavy nespadne (neboj se); Stojí při tobě, dokud který v. Ros. Ani za vlas (nic). V. Ani za v. nevážiti, o něco ne- dbati. Bern. Ani za vlas neustoupím. Br. Tam za vlas nevládne. Žalansk. Ani o v. lépe; všecko je na vlas; něco na v. dokázati. Us. Dch. Ani za v. to nestojí. Bdl. Ani za vlas nebyla horší než ostatní. Stnk. Stalo se na vlas, jak usoudili. Sá. Těch novin nikomu nezjevi za žádný vlásek. Kat. 945. Neumí ani za vlas (za mák). Ani o v. není lepší (jinší). Na vlas všecko ví, D., dovede, vykoná, Us., si pamatuje, Zlob., nikam ne- moci. Kom. Ve vlasech si ležeti, šp. dle něm.: einander in den Haaren liegen místo: svářiti se, býti na štíru, ve sváru s někým, někomu do vlasů se dostati, vz násl. Něco za vlasy přitáhnouti, german. m.: přes pří- vozy něco vléci, přes pařezy váleti. Brs. 2. vyd. 211. Už si jsou ve vlasech. Us. Msk. Ten je s každým hned ve vlasech. Us. u Rychn. Dhn. Vjeli si do vlasů. Us. Stnk. Tuhá hádka povstala, že sa jeden druhému do vlasóv dávali. Dbš. Sl. pov. I. 71. Najprv sa dali do kyjóv a potom za vlasy. Na Slov. Tč. Stále si byli ve vlasech. Us. Kšť. Čertnespí; podaj mu vlas, uchytí ťa celého. Mt.S. 1. 88. Ústa líbá, vlasy rve (neúpřímný).Šd. Na vlasu visí (vz Nebezpečenství);Dlouhé vlasy, krátký rozum (Sych.; vz Žena);Dostali se sobě do vlasů (poprali se; vz Trest);Jaksiť se vlasy zvedly; Každý v. různo seježí (vz Leknutí); Příjemno, jakoby za vlasytahal (vz Nemilý); Ani dobrého v. na něm;Místem jako v., místem jako klas, místemjako psí ocas (o špatném prádle). Č. Někdejako vlásek, někde jako klásek, někde jakomyší ocásek (o též věci). Er. Tenký hlásekjako vlásek. Těžko mu utíkati, když hodrží za vlasy. Páni se perou, sedláci nastavtevlasův. Us. Kde se páni rvou, poddaní vlasůpůjčiti musejí. V. Nepřítel rád by hlavu sťal,ale Bůh ani vlasu nedá. Hkš. Bez chybynikdo není, i v. má svůj stín. Č., Šd., Pk.Kdo čemu chce, dá se jedním vlasem při-táhnouti. Prov. V. holky je silnější než dvavolky; Koho děvče vlasem táhne, toho volemneodtáhne; Panenský v. táhne jak ďas. Slez.Tč. Hází-li dívka vyčesané vlasy do peci,hlava jí zezrzaví. Us. Dítě, které se s dlou-hými vlasy narodí, brzo umře; Vlasy rostoupo žíle hovězí, nehty z páry žaludkové;Proč se mají vyčesané vlasy spalovati? VzMus. 1853. 472. O jiných pověrách vlasu vzMus. 1855. 53., 184. — V. strojené n. cizí,vlásenka, falsches Haar, die Perücke. Reš. — V. = míra, 1/12 čárky. — V. = točité pérov hodinkách, die Spiralfeder, Spirale. Sedl.Vlásek Breguetův, die Breguetspirale; vlásekčasoměru, chronometru, die Chronometer-spirale; míra na vlásky (vláskoměr), dasSpiralfedermass; vlásek popustiti, protá-hnouti. Dch. — V. na klobouku, na tkanině,sukně, kožisině, der Uiberzug, der Strich,das Haar. Jg. Proti vlasu. D. Klobouk napůl vlasu, na dlouhý vlas. Sl. let. III. 315. — V. = niť u udice, vlasec, die Angelschnur.V. Ryby na v. chytati = na udici. Ros. — V. u rostlin = vlášení, vlášeničko, Faser, f.Vlasy okolo košťálu. V. Sedí panna v komoře,vlasy má na dvoře (mrkev). Slez. Šd. — V. ženský, bylina. Kom. Netík vlas ženský,adiantum, capillus Veneris, Krullfarn, Frauen-haar, n. Rstp. 1790., Kk. 91. — V. = červtenký jako niť ve střevech. Ja. — V. živý =pajeď, vřed, který až do kosti zžírá, derfressende Wurm. Jád., Čern. Jak zahánějíživý v. v očích? Vz Sbtk. 28., 308., Mus.1855. 329.; červ v prstě aneb v noze. Lk. — V. živý = jméno žížal, k dlouhému vlasupodobných. Vz Schd. II. 531., Jg. — V. žabí,žabinec potoční, conferva rivularis, der ge-meine Wasserfaden, rostl. Vz Kk. 81. — V. = ohon (vlasatice), der Schweif. Stč. Zmp. 248. — V., a, m., osob. jm.