Stříduík, třídníkStříduík, třídník, a, m. = kdo s dru- hým střídou zastává službu n. práci nějakou, der Stellvertreter, Ablöser, Wöchner. — V. Joden jest Bóh, jeden jest, také s-ník boží i lidský, mediatoR. ZN. S. farářův — kaplan. S. biskupský. D. Svatokupectví farářovo i střídnikovo. Hus I. 477. Zabit jest takový knéz Křišťan kazatel, s knězem Václavem, svým střídníkem. Dač. I. 16. — S., vicarius, přednosta duchovního okresu, na Mor. děkan, der Vikar. Dch. Vz Tk. III. 660. — S., der Gefreite. S. N.
