Liščí
Liščí, Fuchs-, füchsen-. L. přirození, sko- lení n. vrčení. V., štěně (líště), D., doupě (brloh, díra), ocas (ohon), kůže (liščina), ko- žich n. čuba, V., padla m. piadla (u kožeš- níka, tři ploská do špičky spojená dřeva, na nichž se kůže liščí rozpíná a suší. Rohn), udice, fialka, vnada, pasť, jáma, měch, štva- nice, lovec, ohánka, místo, vřeštidlo, trouba, plahočina, přeska, broky, stopa, Šp., neděle (první postní). Gl. L. ocas prodávati (=po- chlebovati). V. Umí liščím ohonem zataho- vati; Umí řeč svou liščím ocáskem uhlazo- vati (své chyby chytře vymlouvati. Vz Chytrý. ). Č., Berl. kr. 1. 110. Umí on liščím ometati (ocasem). Ros. Hladí (omítá) liščím ocasem. D. Kde kůže lvová platná býti ne- chce, tu liščí břevno pokládej. D., Lb. — L. jablko, boborelka, physalis alkenkengi, Ju- denkirsche, Bib.; ocas, cauda vulpina, Fuchs- schwanz, rostl. V.