Bod
Bod. B. řídící (ředič, směr), der Richtpunkt, dojmutí, der Angriffspunkt, mathematický, fysický a hmotný, měření, Mess-, připojení (připojiště), Anschluss-, obratový, Wende-, letní, Sommer-, výšky, Höhen-. Sl. les. B. mrazový, rosný, varový, mrtvý, kružný. Vz KP. I. 556., II. 334., 342., 562. B. obratu n. inflexe, vícenásobný, dvojnásobný, troj-, n-násobný, úvratu, návratu, převratný, osa- mělý, sdružený, kruhový, Kreis-. Stč. Dif. 151., 187., 188., 189., 191., 249. B. rovno- dennosti či aekvinoktionalní, slunovratní či solstitialní, radiační, signálový, oční, točnový, poledníkový, rovníkový, mrazu, tání, zá- kladní či fundamentalní, nullový (u tlako- měru), minimalní, maximalní, orosení (u psy- chrometru Augustova), nasycení. Vz Stč. Zemp. 77., 257., 235., 387., 388., 495., 558 , 592., 618., 622., 623. B. jarní, Stč. Zem. 77., podzimní, 77., východní, jižní, západní, se- verní. 54., ekvinokcialní, slunovratný, solsti- cialní. 77. Základní b. trámu spojitého, vratu, Rückkehr-, Šln. II. 26., I. 67., omezný, kul- minační, kyvu, dopadu, hlavní či kardinalní, uzlový, vz ZČ. I. 18., 25., 116., 139., III. 36., 177., rosný, Thau-, Mj. 146., zvláštní, obecný, návratu, centralní, Central-, dělicí, Theilungs-, distanční, Distanz-, dvojnásobný, Doppel-, hybný, beweglicher, koncový, End-, mnohonásobný, vielfacher, obratu, Wende-, Inflexions-, osamělý, isolirter, počátečný, Anfangs-, podobnosti (vnější, vnitřní), Aehn- lichkeits-, stálý, Fix-, svítící, leuchtender, úběžný, unendlich ferner, soumezný, unendlich naher, Nachbarpunkt. Vz Jrl. 202., 201., 419. B. lesklý (der Glanzpunkt, point brillant) = bod, ve kterém světelný paprsek na danou plochu kolmo dopadá; B. centralní, dvojný, ombiliční či pupkový (lépe: kruhový. Čs. math. X. 94.), pomyslný, samotyčný, stře- dový, undulační, přiřaděný, Vnč. 15., 11.-18., 45., dvojný či samodružný, oskulační, sdru- žený. Čs. math. X. 161., 262. B. osný vz Osný. Přímky ty se protínají v bodu A. Us. Pdl. Dva body určují polohu přímky. Sl. les. Útočný b., der Angriffspunkt. Čsk. Cf. S. N. — B. = kus, správně: částka, člá- nek, předmět, věc a p. Bude jednati o té věci ve třech bodech. Nyní přijde druhý bod, o kterém pojednám a p. Us. — B. = bodnutí, bodení. Sek a bod, Hieb und Stoss; rána bodem. Dch. B. muší, Kyt. 1876. 86., b. kordem, Degenstich, bodákem, b. v šer- mířství: vněšní, vrchní, vnitřní, kružný, NA. III. 66., 69., b. přímý, vnitřní v poloze hřbetní. Čsk. Žene koně zlostně prudkým bodem. Kká. K sl. j. 13.