Ohýbání
Ohýbání, n., das Biegen, die Beugung, Umbiegung. V. O. koho ke své vůli. Kom. O o. vln zvukových vz více v KP. II. 279. — O. (flexio), jest proměňování slov v řeči. O., flexe, jest skloňování a časováni slov ohnutých, flexivních. Gb. Uv. 7. — Ohybné částky řeči jsou jména podstatná, přídavná, příčestí, zájmena, číslovky, časoslova a člen (ovšem v té řeči, v které ho užívají). Ne- ohebné: příslovce, spojky,předložky a mezi- slovce. Vz Skloňování, Časování, Tvar.