Písmo
Písmo, a, n., písemce, e, písemko, a, písmečko, a, n. P. od pis (písati, píši). P., malování (v tomto významu zastar.), das Bild, Gemälde. Proměníce p. na stěnách. Glag. — P., psaní, věc psaná. P. je zbuzování my- šlének za pomocí známek psaných. Gb. Uv. 52. P., úhrn známek, které dle jisté sou- stavy na tuhou nějakou látku píšeme nebo ryjeme, abychom jimi myšlénky své prostřed- kem znaků tak si sdíleli, jako v řeči arti- kulovanými zvuky a sluchem činíme. S. N. Das Schreiben, die Schrift. Netřeba písmem dovoditi, co očima vidíme. Kom. P. čárkou přetrhnouti. V. On zná písmo (umí čísti). Bib. P. vlastní ruky. V. P. nebo ruku něčí vytvořiti. D., Šm. O špatném písmě říká se: Jakoby kury pohrabaly. Vz Ančička. č. P. čitelné n. čtitelné n. čitatelné. Poslal nám syn písmo (list, einen Brief). U Kroměř. Bkř. — P., znamení určitá, z nichž se slova sklá- dají, litery, die Buchstaben, Schriftzeichen, die Schrift, Buchstabenschrift. České p. po- vstalo z latinského. Jg. P. ideografické n. obrazové, fonografické n. písmenové, mezi oběma jsou: hieroglyfy. Fonografické: sla- bikové, abecední č. hláskové (klínové, san- skrtské, hebrejské), slovanské (azbuka a gla- golice), gotické a ostatní německé; uncialní, latinské, mnišské, fraktura, antiqua (antikva). Vz S. N. P.: fraktura (frakturní, lomené), švabach, antikva (římské n. stojaté latinské), položíte (vlaské, latinka ležací n. ležatá), psací, tučné, běžné (kursivní, kursiva), (no- žem v listině) zhlazené, runské, řádkové, nápisové (lapidarní), rezavé, Nz., ruské, řecké, výražné, zřetelné, skrácené, veliké, drobné (minuskule), malé, pěkné, špatné, tajemné (šifry), tiskařské (tisk), lité (v tiskárnách), Jg., dle velikosti: diamant, perl, nonpareille, colonel, petit, borgis n. bourgeois, corpus n. garmond, cicero, hrubé cicero, středné, dvoustředné, tertia, text, malý canon, hrubý canon, malý missal, hrubý missal, S. N.: Diamant, perl, nonpareille, petit, borgis, garmond, cicero, středné, tertia, text, dvoustředné, malý canon, demotické, hieratické, kancelářské, merovin- gické, obrazové (Indianů, mexické), pojmové, slepých, uzlové. Vz KP. I. 570. Hudební písmo, die Tonschrift. Hud. Mus. Literky jsou v kassách; kromě toho jsou tam: dělidla, čísla, výplňky (čtverce, čtverečky, půlčtve- rečky) a proložky, vložky. S. N. Hmatec (Griff), poloha, kuželka, sazba, tahy písma; kassa (kasa) na p.; p. vydrati (u tisku, aus- raufen), nakládati (einlegen). Nz. Nové p. líti. Ta slova rozdílným písmem se kladou ku př. petitem atd. Jg. Neumie písma čísti, nescit literas. BO. Ta paní jest jen písmo (hubená, kosť a kůže. V Želivsku). Sř. — P,, literní umění, die Schrift. Učil je písmu (liternímu umění. Br.). Proch. Rozličnými jazyky a písmem (Unguis et litteris). BO. — P., spis, kniha, Aufsatz, m., Schrift, f., Buch, n. Proto o nich p. nic nepraví. Dal. O tom není písma (nic napsáno). Us. Písma prorocká. V. U Opav. Klš. — Písma, pl., papíry, listy, (Briefschaften, Schriften, f. Stará písma (staré paměti n. knihy). V. — Písma, písemní dů- vod, písemnosť, schriftliches Dokument, die Urkunde. D. — Písmo svaté, písma svatá, písma n. knihy starého a nového zákona, písma sv. biblí = biblí, die hl. Schrift. V. Kniha, učitelé písma svatého. Kom. J. 631., V. Původčitosť, původitosť, prvotnosť, pra- vosť, nepodvrženosť, věrohodnost' (hodno- věrnosť), neporušenosť, přesnosť, authentič- nosť, celitosť, překlad, výklad p-ma sv. Sš. Mt. 14.—17. a j. Stojí (=jest psáno) v písmě. Ml. Viděti, že p. činí jedno tělo, jehož dílem jsou žalmové a že bohodecho jest. Sš. J. 181. P. sv. skoumati, rozvažovati; v písmě sv. se kochati; čtení a rozjímání p-ma sv. pilen býti; v p-mě sv. pilně zpytovati. Sš. J. 94. Božské p-ma svatého pojití, čtení, dokonalá známosť, kniha neb knihy, smysl p-ma sva- tého. Sš. Muži, kteří pro božské p-ma sva- tého pojití snahou zvláštní a láskou ku p-mu nového zákona se vedli. Sš. Mt. 2. V p-mě svatém bádati, dokonalé známosti p-ma sv. nabyti; proslouti zvláštní známostí p-ma sv.; několik hodin čtení p-ma sv. věnovati; p. sv. v paměti chovati; v p-mě sv. dobře zběhlým býti; zběhlosť v p-mě sv.; na čítání p-ma sv. velice doráží světec ten; vykladatel p-ma. Sš. Mt. 3. Užitek a výhoda ze čtení p-ma sv.; nemá-li bez užitku, ano s velkou újmou a škodou duše čtení to p-ma sv. u něho splynouti; p-mu sv. rozuměti; p. sv. má mnohé těžkosti, zádrhly a nesnady; p. sv. jest vnuknutím, vdechnutím, vtanutím a vdu- nutím ducha sv. psáno; místa přítemná a nekolná p-ma sv.; smyslu p-ma sv. všeli- jak dojíti usiluje. Sš. Mt. 4—6. Čtenář p-ma sv.; p. sv. čísti, zpytovati, vykládati; p. sv. na svůj smysl vykládati. Sš. Mt. 47. P-ma, v nichž o Kristu jest řeč, k jiným smyslům natahovati. Sš. Mt. 303. (Hý.) — P., jazyk, die Sprache. Českým písmem doložím (pře- ložím na česko). Berg.