Střihnouti a stříhnouti
Střihnouti a stříhnouti, hnul, ut, utí; stříd, střihu, -žeš atd., střihl, žen, ení; střihati, stříhati, střihám, stříhám n. střiži a stříži; střihávati, stříhávati = nůžkami krájeti, mit der Schere schneiden, scheren; nožem nebo jiným nástrojem, schneiden; k sobě přidělávati, spünden. Jg. Strsl. striga, tondeo, strhrněm. str?hhan, streichen. J. Schmidt z. Gesch. der indog. Vokale 1. 55., Mkl. L. 129. — abs. Podívej se, ten zajíc stříhá (upaluje). Dnes tam pořádně střihá, jak by střihal (jest zima). Mor. Hý. Hospod- ský stříhá (holí = dře, mnoho žádá).D. Stři- ženo jako řezáno. Vz Stejnost'. Č Žito, ja- koby střih (střihl = rovné). V Doudlebsku. Hosp. — co: papír, sukno, minci. Us., ovce (nůžkami holiti). V. S. koho = udeřiti. Ná- jemník pilen jest, aby střihl a zdojil ovce. Hus I. 445 Už ho ostříhali (na vojnu odvedli). Mor. Šd. Ať toť střihú ovce sluhy tvé. Bj. S. stádo. Bj. Ovci střihou, koze (kozí) řiť lupá (= našim sousedům zle se děje, bojme se i my téhož). Prov. S. vlnu, vlasy, Us., bradu (holiti), V., roucho, šat (uměle vy- střihovati), Hus., ramena kola, skruže nebo čtvrti kola s. (sříznouti, aby k sobě přilé- haly, zusammenschneiden). Vys. — co jak: vlasy přes hřeben. V. Tys mě střih' jazykem pres prdel (slovy mě porazil). U Jižné. Vrů. S. po niti, Šp. podlé niti, Dch., do klínku, in Zwickel. Šp. Ten mu střih' po fraku (naň vyzrál, napálil ho). V Kunvald. Msk. — (co) čím. Vlasy nůžkami; vodu korábem s. Kom. Stříhati hubou (čpuliti ji). Němc. Hlavu někomu mečem s. (skrojiti). St. skl.. Alx. 1120. Kůň ušima stříhá (poslouchá). Us. Ja. Zvěř sluchy stříhá. Šp. — co komu = (skrojiti). Siemu Tatařín ucho střieže. Rkk. 55. Vz předcházející. — co k čemu: prkno k druhému (přidělati). Jg. — se kde. Pod námi voda střihati se po- čala (rozvírati se). Kom. — (komu) na co (jak). S. někomu na frak, na kalhoty (vypráskati mu). Us. S. na cizí fatky (na cizí útraty jísti, píti). U Olom. Sd. S-nouti na koho = pozor míti, aufmerken ; číhati, lauern. U Olom. Sd. S-ti někomu na kabát podlé oka, bez míry. — s adv.: kosmo, šikmo. Šp. Zle se odievají nynie lidé, že z dalekých vlastí toho dobývají a dobudúce těžce a drazě, pak šeředně, marně a sobě škodlivě stříhají. Hus II. 240. Vítr dnes dobře sříhá (je ostrý). Mor. Šd.