Daleko, rod střední jména přídavného: daleký, á, é; dalek, a, o. — Daleko, adverb., Komp. daleji, dále, dál, superl. nejdaleji, nejdále, nejdál. D. = ne blízko, na místě odlehlém, weit, fern. Daleko odtud. Jak daleko jest odtud do Prahy? D. utéci, zajeti, dojíti. Deset mil d. Us. Jest tam daleko, co s hráze do rybníka. Vz Blízko. Lb., Pk., Č. D. viděti. D. od sebe zavrci. V. Pán Bůh vysoko, král daleko, pravdy a spravedlnosti na světě málo. Prov. Bůh vysoko, král daleko, pravdy nikdež. Daleko pro výmluvu nepůjdeš. Ač jed., chodí se lehko (za milým přítelem). Pk. Jablko od stromu d. se nekulí. Jg. D. široko (známý). Us. D. od sebe býti (a. místem; b. myšlením, domněním). Což od úmysla mého d. jest. Jel. Nedaleko od pravdy. V. — čeho. Dal. s genit. označuje předmět, od něhož jiný vzdálen jest. Nedaleko Labe řeky. Háj. Žalo dievče trávu nedaleko Temešváru. Na Slov., Ht. Ta duše nejdále Boha jest. Mudr. (Mkl. S. 517.). — Na otázku jak daleko stojí akkus. Vz Genitiv míry, c. a Pozn. 2. — od čeho: Míli od Prahy. T. Od země, od sebe, od pravdy, od města. D., V., Har. D. býti od Boha, Chč. 299. Srdce jich d. jest od něho. Chč. 624. — do čeho. Odtud je d. do Plzně. D. Daleji do ostrova leží místo. Har. — aby. Daleko budiž to ode mne, abych tě v nenávisti měl (lépe: odstup to ode mne, abych . . Kos.). D. je od toho, aby . . m. nercili. Vz Nercili. — Komp.: daleji, dále, dál. Dále od hradu. Jg. Dále poslati, odpraviti, jíti, se hnouti. V. Podej dál (jistá hra). Na ,,podej dál" hráti = od- kládati. V. — S předložkami. Do daleka hleděti. Jg. — Z daleka se vraceti, státi, něco pozorovati, viděti. Jg. Často se věc větší zdá z daleka. Us. Slyšel jsem z daleka o tom (nejisto, od třetího atd.). Us. Není z daleka. D. Loudí se jako liška z daleka, Prov. Z daleka kradni a z blízka sa žeň. Mt. S. — Od daleka. Roj slyšán ot daleka. Rkk. Od zdaleka se mi zdálo, že . . . Us. — Po daleku, pozdaleku opodál, podál. V. — O čase. Nevýskej, daleko ještě do večera (ještě není vyhráno). Us.D. do toho (= ještě mnoho vody uplyne). Čím dále, tím hůře (jak ta baba řekla, když se schodů padala). Potřebuji ho dále (na delší čas). Us. — v co: Daleko v noc (hluboko do noci). Jg. Ta věc d. hledí, vysoko a daleko patří. Er. On ničeho dále a více nepotřebuje. V. — O jistém stupni jak postoupání tak síly a obvodu. D. věc přivésti, weit, hoch bringen. D. Tak d. (až potud, s tou výminkou). V. Tak d. s ním přišlo, že i žebrá. Us. Ani dál, ani zpátkem. Kom. Dál to nejde. Neví, kam dál. Kom. S mlčenou nejdál se dojde, Prov. Jde tuze daleko ; jde dál, než má, Us. Dále pokračovati, čísti. Co bylo dále? Dále i to pravil (k tomu). Jg. Jak jsem nejdál mohl. Kom. To jde tuze d. Na jak d. pa- mět má sahá šp. m. pokud sahá, pokud se pamatuji. Jak d. na úmysl jeho souditi se dá šp. m. pokud o úmyslu jeho souditi lze. Jak dalece já vím šp. m. pokud já vím. Cf. Po- kudž já rozuměti jsem mohl. Mudr. Po- kudž já věděti mohl. V. — Mnozí šli tak daleko, že ho až ženili, lépe: mnozí ho až že- nili, div ho neženili. Km. — Dále = ku předu, weiter, vorwärts, marsch! Dále! pojďte dále! pojďte k nám dále! Us. — Daleko = více, mnohem, o mnoho (sesilujíc vyznamenání), weit, sehr, lat. longe. Počtem lidu daleko ho převýšil. Háj. D. moudřejší. Jel. Daleko jest toho chyba. Krab. To ještě d. není všecko. Us. Bratra měl věkem daleko staršího. Troj. V naší obci d. nejvýtečnější. Kos. Dalekohled, u, m. (teleskop). Fernrohr, Jeho podstatné části jsou: objektiv (předmětnice) a okular (očnice). D. dioptrický n. refraktor, katoptrický (zrcadelný) či reflek- tor; galilejský n. hollandský, hvězdářský, zemní; achromatický n. dollondský n. frauen- hoferský, aplanatický. Více v S. N. II. Dale- kohledem věci vzdálené zřetelně, zblíženě a zvětšeně vidíme. Sedl. Strach má daleko- hled a naděje zvětšující sklo. Ziegler.