1 Blázen
Blázen, zna, m., blázének, blázínek, blázní- ček = kdo nemá rozumu, nemoudrý, nerozumný, Narr. Bláznu ...

1 Bláznivý
Bláznivý, närrisch, thöricht. B. lid. Br., milosť, V., řeč, Ros., mládenec, Troj., chvíle (třeštivosť), ...

9 Centrifužka
Centrifužka, y, f. C. v cukrovarech. Nár. list. 1897. č. 326. 3. V Přisp. 33. Centrifučka oprav v: centrifužka. ...

5 Čáry
Čáry. Čáři. Št. Kn. š. 11., 101. Čáry, Hexerei. Sv. ruk. 324., 325., Sdl. Hr. III. 167. Ta (víla) hned ...

5 Čír
Čír, u, m. = haluša, fučka, nenie polievka, ale sa varí tak, že sa do vriacej (vroucí) vody zasype múka ...

6 -dlo
-dlo Vz Gb. Hl. 121., Prk. v Arch. für slav. Philol. (Jagić) II., D (i dod ). — Pří- pona -dlo značí ...

6 Důle
Důle = dole, unten, dolů, hinab. Zlínsky, val. Brt. On šel d., jest d. U Uher. Hrad. Tč. Fuč větričku, ...

6 Dva
Dva m. tva je dual od ty. Šf. Mus. 1848. Cf. Šrc. 433. Val.: nom. dva, dvě, dvě; gt. dvoch (dvuch), akkus. ...

1 Dýchání
Dýchání, n,, das Athmen. Ústroje k d.: 1. vzduchovody: chřtán, průdušnice n. tru- bice a průdušky n. ...

6 Es
Es německé nevynáší se ve větách bez- podmětných: ve sklepě straší, ve mně kručí, mně v uších zní, tudy ...

1 F
Při f a v jest průlina ústní, kterou se proud bráti má, s jedné strany (z dola neb s hora) rtem a s druhé, ...

1 Fanfar
Fanfar, a, m., z fr. fanfaron, vychlubovač, S. N., chvastoun, chvastal, Schwätzer, Prahler, Grosssprecher. ...

6 Fanfar-um
Fanfar-um, fanfar-on, a, n. = fučík, fučidlo. Šm. ...

1 Fanta
Fanta, y, m., na Slov. fant, a, dem. fantík, a, m. O původu vz Mz. 154. — F. = blázen, hlupec, fučidlo, ...

6 Fryžula
Fryžula. fryžulka, y, f. = pryzila. Mor. Brt. Ď. 201. Ft! = fič, fuč! ...

8 Fto
Fto = kto, kdo. Ve Spiši. Phľd. 1893. 432. Fuc. Už ie fuč (= pryč, umřel). Phľd. 1894. 372. ...

1 Fuč
Fuč = pryč, hin, weg, fort. Jg. Již je to f. D. Jsem fuč, je po mně f. (ve hře). Us. ...

1 Fuček
Fuček, čku, m., fučící vítr. Der Zugwind. Th. — Fučeti, 3. pl. -čí, fuč, -če (íc), el, ení; fučívati, ...

7 Fuček
Fuček, čka, m. = větroplach. Mor. Rgl. ...

6 Fučení, n
Fučení, n., das Sausen. Pl. I. 54. ...

6 Fučeti
Fučeti, fukotati. Mkl. Etym. 58. Větr-li to fučí lebo voda hučí ? Lebo sa šohajek se svú milú účí (loučí)? ...

9 Fučeti
Fučeti. Tučný od lenosti fučí. Zát. Př. 164. b. — jak. Každý fučí, ako sa naučí. Slov. Zát. Př. 14. b. ...

10 Fučeti
Fučeti jak. Fučí jako jez. Rizn. 174. ...

1 Fučík
Fučík, a, m., komu v kotrbě fučí, blázen, třeštík, střelenec, fanta, Narr, Tollkopf, Wild- fang, Flattergeist, ...

6 Fučík
Fučík, a, m., jm. psí. Mor. Brt. — F., Futschik, huť u Krumlova. ...

8 Fučík
Fučík, a, m., vz Tulák (3. dod.). ...

10 Fučík
Fučík M., spis. ...

6 Fučil
Fučil, a, fučílek, lka, m. = větroplach. Šm. ...

6 Fučilosť
Fučilosť, i, f., der Leichtsinn. Slov. Loos. ...

6 Fučilý
Fučilý, leichtsinnig. Slov. Loos. ...

6 Fučivosť
Fučivosť, i, f., sausende Beschaffenheit. Šm. ...

6 Fučka
Fučka, y, f. = bramborová kaše. Vz Čír. Slov. Rr. Sb. ...

9 Fučka
Fučka, y, f. F. = hustá moučná kase. Sr. Múka, Kulaša, Ščiara. ...

6 Fučko
Fučko, a, m. = blázen. Slov. Bern. — F., der Schnauber, Zornige. Slov. Ssk. ...

1 Fučovati
Fučovati, v horn. = vodu do calovky na- haněti, das Wasser in den Schlauch treiben, V. ...

1 Fuják
Fuják, u, m., fujavice, e, f., fuček, mete- lice, chumelice, vítr fučící zvl. se sněhem, sausender ...

8 Fujigat
Fujigat = silně fučeti. Val. Brt. D. II. 311. ...

1 Funčeti
Funčeti, el, ení = fučeti, schnauben. Vůl funčí. Us. ...

1 H
Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, jest při h a ch užší nežli ...

8 Het
Het. Už je het = fuč, umřel. Phľd. 1894. 372. ...

1 Hromnice
Hromnice, e, hromnička, y, f., geweihte Kerze, svěcená svíce proti hromu, kterou v čas bouře rosvěcují. ...

10 Hurňok
Hurňok = severní vítr? Jak fuči na sv. Ondřeja h., nebyvo žodne zimy. Slez. Vlasť. I. 214. ...

1 Ch
Jak se ch vyslovuje, o tom vz H. — Ch jest hláska hrdelná, vz Hláska. — Sou- hláska ch píše se v nejstarší ...

6 Kolotka
Kolotka, y, f. = kaluša, fučka — naj- chudobnejšie z múky do vrelej vody za- trepanej pripravené jedlo. ...

1 Kotrba
Kotrba, y, f. = hlava (s příhanou), palice (hlavně o člověku svéhlavém, podivínu). Hirn- kasten. K-bu ...

1 Macek
Macek, cka, macíček, čka, macínek, nka, m. 1. Matěj. — 2. Hlupec, Hňup, Tölpel. Nezbední fučíkové a svárliví ...

1 Martin, a, Martínek
Martin, a, Martínek, nka, m. Letos přijel sv. M. na brůně (padá sníh). Č. Sv. M. přijíždí na bílém koni. ...

6 Mátati
Mátati = strašiti. Vz Mátoha. Mkl. Etym. 179 Slov. Ssk. — koho kde. Bodaj teba, roilý,na vršku m-lo. ...

9 Mátoha
Mátoha. Každý fučí, jak sa naučí a každá mátoha inakšie máta. Mus. slov. III. 26. ...

6 Nafučený
Nafučený = nadutý. Ssk. ...

6 Nafučeti
Nafučeti, el, en, ení. Ďas to dětem do mozku n-čel (nafoukal). Č. Kn. š. 325. ...

2 Nestálý
Nestálý, netrvaly, vrtkavý, lehký, lehko- myslný, proměnný, unbeständig, unstät, un- standhaft, flatterhaft. ...

2 Oko. očko, očičko
Oko. očko, očičko, a, n. Lat. oculus, skr. aki, lit. akis, řec. Sx/.o<; = öq>&-aX/uo?, goth. ...

8 Omlywe
Omlywe. Ne omlywe, ale jsa zdráv a przi dobrém rozuma dal siem gym tu odmrth. 1465. Dml. List. 3. Vidimus ...

2 Pata, patka, patička
Pata, patka, patička, y, f. P., spodní nejzadnější část chodidla. S. N., Km. J. 257. Die Ferse. To se ...

2 Podklad
Podklad, u, podkladek, dku, m., pod- stavek, podstavec, podkládka, podstavník, podstav, die Unterlage, ...

7 Pofučeti
Pofučeti, pofukovati, ein wenig blasen. 81ov. Bern. ...

7 Polský
Polský, polnisch. Dnes fučí p. (vítr). U Místka. Škd. P. otázka za naší doby. Cf. Pal. Rdh. III. 144. ...

2 Prudcefučný
Prudcefučný, scharfblasend. P. duchové, Windbeutel, m. Reš. ...

10 Přifučeti
Přifučeti = fuče přiletěti. Brt. Čít. 190. ...

3 Rozfoukati
Rozfoukati, rozfouknouti, knul a kl, ut, utí; rozfučeti, rozfukovati—foukaje rozházeti, aus einander ...

3 Rozfučeti, vz
Rozfučeti, vz Rozfoukati. ...

8 Smrť
Smrť, z mbr, koř. mer. Cf. Gb. H. ml. I. 62., 64., 70., 77. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 177., Gb. Km. ...

3 Sojka
Sojka, y, na Mor. soje, e, f., der Holz-, Waldhäher, garrulus glandarius. Frč. 356., Schd. II. 447. Na ...

10 Sotoreň
Sotoreň, rně, f. = nepohoda, když se sníh válí a vítr fučí. Brt. Sl. ...

3 Sršeti
Sršeti (šršeti), el, ení; sršívati = hlas podobný vydávati, bručeti, summen, sumsen; sápati se, vztekati ...

10 Strnisko
Strnisko. Prvá zima z dierek s-ska fučí. Rizn. 64. ...

3 Střečka
Střečka, y, m., na Mor. = vzteklík, fučík, der Tollkopf. Plk. Na Slov. střečko. ...

3 Šílený
Šílený, šílen, a, o, vz Šíliti — Š. - šálený, betrogen, getäuscht. — Š., nesmy- slný, nemoudrý, verrückt, ...

3 Štědrovnice
Štědrovnice, e,f. vánočka. Us. v Krkonš., u Jič., u Tábora. Kšá., Dšk., Sít. U morav. Jičína : štědrounice. ...

4 Třeštěnec, střeštěnec
Třeštěnec, střeštěnec, nce, m. = fučík, blázen, der Aberwitzige, Geschossene, Narr, Schwärmer. ...

9 Tučný
Tučný. Nazývky tučných. Vz Tlustý. Tučné telo — chudá duša; T. ako baran v jaseni, ako prasa; T. ako ...

8 Tulák
Tulák, u, m., fučík = trubice naplnená hořlavinou a střelným prachem; dává se do raket, Vz Ott. IX. 747. ...

4 Větrák
Větrák, u, m. = povětrník, větrní mlýn, die Windmühle. Mor. Ktk. Na Mor. a ve Slez. místy větřák. Semleli ...

4 Větrník
Větrník, a, m. = lehký člověk, pudivítr, fučidlo, větroplach, der Sausewind, Windbeu- tel. Puch., Sych. ...

7 Větrometství
Větrometství. Co etiketou zvem', to v prý a hlouposť fučíků. Jar. Sl. 25. ...

4 Větroplach
Větroplach, a, m. = lehký, větrný člověk, fučík, větrník, der Windbeutel, Springins- feld. Dch., Jg. ...

4 Vicher, vícher
Vicher, vícher, chru, m., na Slov. víchor = vítr veliký bouřící, v kolo povětří pudící, vichřice, der ...

4 Vichřice
Vichřice, e, f. = vicher, bouře větru prud- kého, der Sturmwind, das Ungewitter. Ros. Hrozná v. věje. ...

4 Vítr
Vítr, gt. větru, větřík, u, větříček, čku, větérek, rku, m. V., gt. větru, vz í, vok. větre a větře (je-li ...

4 Všesvatský
Všesvatský, Allerheiligen-. Fučí-li na v-ském měsíci moc vítr, urodí se příští rok ovoce. Kda. ...

4 1. Vydumek
1. Vydumek, mku, m. = vyfouknuté vejce, leeres Ei. V. z vejce. Us. Cf. Výfuček, Vy- fouk, Výfuk. ...

4 Výfuček
Výfuček, čku, m. = prázdné vejce. Na Slov. Bern, Ssk. Vz Výdumek. ...

4 Vyfučeti
Vyfučeti, el, en, ení = přestat fučeti, aussausen. Vítr již vyfučel. Jg. — co komu odkud. Vyfučel nám ...

4 Vzteklík
Vzteklík, a, m. = vzteklý člověk, ztře- štěný, nesmyslný, ein Rasender, toller Mensch, der Wütherich. ...

5 Zabíliti
Zabíliti (dříve a posud na Slov. zaběliti), zaběl, zabílil, en, ení; zabělovati, überweis- sen anstreichen, ...

5 Zafučati
Zafučati = zafučeti. Na Slov. Bern. ...

5 Zafučeti
Zafučeti, el, ení, zu sausen, blasen, brau- sen, pfeifen anfangen. — abs. Zafučí vetor a princesna z ...

5 Zedmouti
Zedmouti, zdmouti, ul, ut, utí; zdýmati = zdouti, vzdýmati, zvýšiti, aufschwellen; dechnouti, oddechnouti, ...

5 Zfučiti
Zfučiti = zfuknouti, pannu panenství zbaviti, die Jungfrau entehren. V Kunv. Msk. ...

5 Zfuknouti
Zfuknouti, vz Zfučiti. ...

5 Zučeti
Zučeti, el, ení = zvučeti, sausen, rau- schen, summen. Vítr fučí a zučí. Pref. — Krab. Včely a čmely ...