MisatiMisati = mizeti, tabescere. Šf. III. 508. Praes. mišu. Cf. Mkl. Etym. 197. Toto mišu pokládáno neprávem za sigmatické
futurum slovesa minouti. (Kt. Strč. ml. 3. vd. §. 131.). Sloveso toto zaniklo a nahrazeno slovesem mizeti. List. fil. 1884. 88. — v čem (proč). Člověk z neprázdni při rozličných věcech světských vždy miše v náboženství. Št Kn. š. 218. Duše jich ve zlostech mišaše. Ž. kl. 89. 6. — k čemu: k světským věcem. Št. Ř. 179. 6.